znění zákona č. 134/1997 Sb. (v textu též „zákon č. 582/1991 Sb.“) Podá-li pojištěnec žádost o částečný invalidní důchod a ve správním řízení je zjiš- těna pouze jeho částečná, a nikoliv plná invalidita, nositel pojištění nepochybí, po- kud rozhodne pouze o přiznání částečného invalidního důchodu a neučiní žádný výrok o nároku na plný invalidní důchod (5 86 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Za této situace nemůže pojištěnec v žalobě účinně namítat, že splňuje podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu.
znění zákona č. 134/1997 Sb. (v textu též „zákon č. 582/1991 Sb.“) Podá-li pojištěnec žádost o částečný invalidní důchod a ve správním řízení je zjiš- těna pouze jeho částečná, a nikoliv plná invalidita, nositel pojištění nepochybí, po- kud rozhodne pouze o přiznání částečného invalidního důchodu a neučiní žádný výrok o nároku na plný invalidní důchod (5 86 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Za této situace nemůže pojištěnec v žalobě účinně namítat, že splňuje podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu.
Pro rozhodnutí ve věci považoval Nejvyšší správní soud za nutné především určit, jaké právo bylo předmětem správního řízení a o ja- ké dávce správní orgán rozhodl, případně roz- hodovat měl. Výše již bylo uvedeno, že stěžo- vatel podal dne 11. 9. 2000 žádost o částečný invalidní důchod. Tím vymezil předmět správ- ního řízení, o němž také správní orgán svým rozhodnutím ze dne 30. 11. 2000 rozhodl. Žá- dost o jinou dávku není v dávkovém spise do doby vydání uvedeného správního rozhodnu- tí doložena a neprokázal ji ani stěžovatel v prů- běhu soudního řízení, Na tomto místě považu- je Nejvyšší správní soud za nutné poznamenat, že odvolání ze dne 18. 9. 2000 podané stěžova- telem proti rozhodnutí Okresní správy sociál- ního zabezpečení v Českém Krumlově ze dne 4. 9. 2000 není uplatněním žádosti o plný invalidní důchod, neboť toto rozhodnutí bylo vydáno v řízení o přechodu z pracovní ne- schopnosti do invalidity podle $ 94 zákona č. 582/1991 Sb., nikoliv v řízení o dávku dů- chodového pojištění podle $ 81 citovaného zá- kona. Stěžovatel se jim domáhal uznání plné invalidity, což odpovídalo předmětu řízení, ni- koliv přiznání plného invalidního důchodu. Nejvyšší správní soud tedy k této první otázce uzavírá, že správní orgán nepochybil, pokud svým rozhodnutím ze dne 30. 11. 2000 rozho- dl pouze o přiznání částečného invalidního důchodu stěžovateli a neučinil žádný výrok (ať již vyhovující či zamítavý) ohledně plného in- validního důchodu, neboť nárok na tuto dávku stěžovatel předepsaným způsobem neuplatnil a v průběhu správního řízení nebyly zjištěny skutečnosti uvedené v $ 86 odst. 3 citovaného zákona. Na základě této výchozí úvahy pak Nej- vyšší správní soud posuzoval zákonnost roz- sudku krajského soudu. 351 1128 Z hlediska výše uvedeného má Nejvyšší správní soud za to, že v řízení před krajským soudem došlo k několika procesním pochy- bením, která jsou dále podrobněji rozebrána. Krajský soud si především sám neujasnil předmět správního řízení ani obsah napade- ného rozhodnutí, a v důsledku toho chybně stanovil rozsah své přezkumné činnosti. Ná- sledně pak prováděl rozsáhlé dokazování ohledně existence plné invalidity stěžovate- le, ačkoliv zodpovězení této otázky nemohlo mít na posouzení zákonnosti správního roz- hodnutí žádný vliv. I v případě, že by byla pl- ná invalidita stěžovatele prokázána, nemohl by soud rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 11. 2000 zrušit, neboť ve správním soudnictví soud podle $ 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumává v mezích žalob- ních bodů vždy pouze zákonnost výroku správního rozhodnutí a toto rozhodnutí žád- ný výrok, jímž by bylo jakkoliv rozhodnuto o nároku na plný invalidní důchod stěžovate- le, neobsahovalo a ani obsahovat nemělo. Na tomto hodnocení nemění nic skutečnost, že byl krajský soud v otázce plné invalidity stě- žovatele usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2002 zavázán dokonce k dopl- nění dokazování, neboť postup odvolacího soudu byl zatížen stejnou vadou. Nejvyšší správní soud přitom nezpochybňuje povin- nost krajského soudu vypořádat se s žalob- ním bodem, v němž stěžovatel dovozoval svo- ji plnou invaliditu a nezákonnost správního rozhodnutí spatřoval v tom, že mu nebyl při- znán plný invalidní důchod, přistoupit k ně- mu měl však způsobem předestřeným v před- chozím odstavci. Toto pochybení pak Nejvyšší správní soud poměřoval s námitka- mi uplatněnými stěžovatelem v kasační stíž- nosti. V té stěžovatel sice neoznačil řádně na- padené výroky rozsudku krajského soudu, z obsahu lze však dovodit, že napadá pouze výrok o zrušení rozhodnutí České správy so- ciálního zabezpečení ze dne 30. 11. 2000.C...) Vzhledem k tomu, že krajský soud z výsledků dokazování nevyvodil žádné závěry, které by se odrazily ve formulaci jeho závazného práv- ního názoru, nepovažuje Nejvyšší správní soud tuto vadu samu o sobě za natolik závaž- nou, že by mohla mít vliv na zákonnost napa- deného výroku rozsudku a být důvodem pro jeho zrušení. 1128 Částečný invalidní důchod: podmínka potřebné doby pojištění k $ 40 odst. 1 a 2 zákona č, 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Stěžovatelce, která je částečně invalidní od jednoho roku svého věku a získala do- bu pojištění jen v rozsahu 163 dnů, nevznikne nárok na částečný invalidní důchod při dosažení věku osmnácti let, pokud nesplnila současně potřebnou dobu pojiště- ní, která v jejím případě (u pojištěnce mladšího 24 let) činí ve smyslu $ 40 odst. 2 vě- ty druhé zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dva roky. Postačí přitom, byla-li doba pojištění získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku plné (částečné) invalidity. Na stěžovatelku nelze vztáhnout $ 40 odst. 1 a 6 40 odst. 2 věty první citovaného zákona (podle něhož doba pojištění pro nárok na plný či částečný invalidní důchod činí u pojištěnců ve věku do 20 let méně než jeden rok), neboť zákon pro tento případ předpokládá získání potřebné doby pojištění z obdo- bí před vznikem invalidity.
Ing. Momir M. proti České správě sociálního zabezpečení o částečný invalidňí důchod, o kasační stížnosti žalobce.