3 Ads 74/2024- 43 - text
3 Ads 74/2024 - 44
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: E. T., zastoupená JUDr. Borisem Vršinským, advokátem se sídlem Praha 4, Mezi Vodami 1955/19, proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 2020/4, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2024, č. j. 8 Ad 16/2023 56,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalované se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
[1] Žalovaná (dále „stěžovatelka“) se kasační stížností ze dne 27. 3. 2024 domáhala zrušení shora označeného rozsudku městského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Revizní komise stěžovatelky ze dne 1. 11. 2023, č. j. VZP 23 05822503 D4GE, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí stěžovatelky ze dne 8. 8. 2023, č. j. VZP 23 04335469 A442, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně na mimořádnou úhradu léčivého přípravku Kimmtrak, 100MCG/0,5ML INF CNC SOL 1X0,5ML, kód SÚKL 0255582, v počtu 12 balení podaná dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Návrh na mimořádnou úhradu léčivého přípravku Kimmtrak (účinná látka tebentafusp) byl podán za účelem úhrady léčby melanomu pravého oka léčeného enukleací 10/22, dle PET/CT 6/23 prokázána generalizace do kostí a jater, mutace HLA A*A02:01.
[2] Dne 2. 12. 2024 obdržel Nejvyšší správní soud oznámení zástupce žalobkyně, že žalobkyně dne 15. 11. 2024 zemřela; dle jeho názoru by proto měla být kasační stížnost stěžovatelky odmítnuta.
[3] Povinností soudu je kdykoli v průběhu řízení přihlédnout k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé; to platí i pro soudní řízení správní (srov. § 103 občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“, za použití § 64 soudního řádu správního; dále jen „s. ř. s.“). Postup soudu v případě, kdy fyzická nebo právnická osoba ztratí v průběhu řízení způsobilost být jeho účastníkem, je obecně popsán v § 107 o. s. ř., který lze na soudní řízení správní aplikovat v souladu s § 64 s. ř. s.
[4] Podle § 107 odst. 1 věty první o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Tato situace nastala i v nyní projednávané věci.
[5] Povahou věci se z hlediska ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení a spočívá v posouzení, zda práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla (mohla přejít) podle hmotného práva ze zemřelého účastníka na někoho jiného. Povaha věci brání v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce (tzv. osobnostní práva). Pro úvahu soudu o tom, zda v případě zániku nebo smrti účastníka řízení v průběhu soudního řízení má či nemá být v řízení pokračováno, je rozhodující, zda tím dochází k zániku uplatněného nároku, nebo tento nárok přechází na právní nástupce; samotná existence právního nástupce účastníka není pro takovou úvahu rozhodující (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 5308/2009, ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3109/2011, ze dne 3. 12. 2003, sp. zn. 22 Cdo 946/2003, či ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 5171/2007).
[6] Předmětem přezkumu Městského soudu v Praze bylo rozhodnutí ve věci výjimečné úhrady zdravotní služby podle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
[7] Je zřejmé, že v případě, kdy pojištěnec předem žádá, aby mu byla umožněna, respektive uhrazena zdravotní služba, která běžně hrazena není, týkají se související práva a povinnosti výlučně jeho osoby. Jde totiž v podstatě o to, zda bude pojištěnci určitá zdravotní služba poskytnuta, či nikoli (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2019, č. j. 9 Ads 276/2017 32, nebo usnesení tohoto soudu ze dne 4. 4. 2019, č. j. 5 Ads 251/2018 39; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
[8] Právo na úhradu léčivého přípravku podle § 16 ve spojení s § 19 odst. 1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění se váže výlučně k osobě pojištěnce, tedy žalobkyně. Takové osobnostní právo proto nelze převést a ani nepřechází na jinou osobu.
[9] Nejvyšší správní soud konstatuje, že povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, jelikož se jedná o práva a povinnosti, které jsou podle hmotného práva vázány pouze na osobu zemřelé žalobkyně a na její právní nástupce nepřecházejí. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než kasační stížnost dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout, neboť v řízení nelze pokračovat pro nesplnění jedné z podmínek řízení, a tuto vadu nelze odstranit.
[10] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl li návrh odmítnut.
[11] Stěžovatelka již za kasační stížnost uhradila soudní poplatek. Podle usnesení rozšířeného senátu tohoto soudu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 33, platí, že odmítne li Nejvyšší správní soud kasační stížnost bez věcného projednání (§ 37 odst. 5 nebo § 46 ve spojení s § 120 s. ř. s.), soudní poplatek za kasační stížnost se nevybírá (§ 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a již zaplacený poplatek je soud povinen vrátit (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 10 odst. 5 citovaného zákona). S ohledem na uvedené rozhodl Nejvyšší správní soud rovněž o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost.
Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. prosince 2024
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu