Kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu zaslaná vrchnímu sou- du je podána včas pouze tehdy, byla-li ve Ihůtě k podání kasační stížnosti vrchním soudem odeslána (předána k poštovní přepravě) krajskému sou- du, který napadený rozsudek vydal, nebo Nejvyššímu správnímu soudu ($ 106 odst. 4 s. ř. s.).
Přestože kasační stížnost stěžovatele má mnohé nedostatky a stěžovatel navíc není zastoupen advokátem, Krajský soud v Ústí nad Labem předložil kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu s tím, že neodstraňoval vady podání, ne- boť podle jeho názoru je kasační stíž- nost zjevně opožděná. Nejvyšší správní soud kasační stíž- nost proti rozsudku krajského soudu odmítl podle ustanovení $ 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., neboť byla podána pozdě. Stěžovatel byl Vrchním soudem v Praze správně poučen, že může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, neboť ze zákona (a nikoliv rozhodnutím soudu, jak se mylně domnívá stěžovatel) se odvolací řízení zastavuje.
Také byl správně v souladu se zákonem poučen, že kasační stížnost proti rozsudku kraj- ského soudu má podat u krajského sou- © du, který rozsudek vydal, a že pokud po- dá kasační stížnost do 31.1.2003 přímo u Nejvyššího správního soudu, bude lhů- ta pro podání kasační stížnosti zachová- na. Stěžovatel v rozporu s uvedeným po- učením Vrchního soudu v Praze (přípis ze dne 30.12.2002) kasační stížnost ad- resoval Vrchnímu soudu v Praze a takto adresovanou zásilku dal na poštu dne 31. 1. 2003. Podání - kasační stížnost - bylo doručeno dne 4.2.2003 adresátovi, tj. Vrchnímu soudu v Praze, a ten zaslal podání Krajskému soudu v Ústí nad La- bem, který tuto kasační stížnost obdržel až dne 17.2.2003.
Z uvedeného vyplývá, že stěžovatel podal kasační stížnost evidentně opož- děně, neboť podle ustanovení $ 129 odst. 3 a $ 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost poté, co bylo odvolací řízení ze zákona zastaveno, podává do 31.1.2003 u soudu, který napadené rozhodnutí vy- dal; ihůta je přitom zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Protože stěžovatel bro- jí proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, měl kasační stížnost podat u tohoto soudu, případně přímo u Nej- vyššího správního soudu, nikoliv však u Vrchního soudu v Praze, který od 1.
1.2003 není součástí soustavy soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Na tom nic nemění skutečnost, že zásil- ka byla podána na poště poslední den zákonem stanovené lhůty; v každém pří- padě totiž nebyla správně adresována. Za den podání kasační stížnosti je proto třeba považovat až den doručení pří- slušnému krajskému soudu (resp. den odeslání tomuto soudu v souladu s usta- novením $ 40 odst. 4 s. ř. s.). Už Vrchní- mu soudu v Praze však byla kasační stíž- nost doručena po lhůtě až dne 4. 2.
2003, a vrchní soud ji proto ani nemohl ve lhůtě odeslat příslušnému krajskému soudu. Pokud jde o skutečnost, že stěžovatel brojí i proti přípisu Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 12. 2002, je třeba uvést, že tento přípis není rozhodnutím soudu. Jde pouze o informaci pro stěžo- vatele o obsahu zákonného ustanovení a o poučení o možnosti podat kasační stížnost.Vrchní soud v Praze nerozhodo- val o zastavení odvolacího řízení - k to- mu došlo podle ustanovení $ 129 odst. 3 s.ř. s. bez jakéhokoliv rozhodnutí soudu.
Z uvedeného důvodu je takovýto návrh (kasační stížnost) podle $ 70 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nepřípustný, neboť se ne- jedná o rozhodnutí ($ 65 odst. 1 s. ř. s.). Proto soud kasační stížnost směřující proti tomuto přípisu odmítl podle usta- novení $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (ouč)
Milan C. v L. proti České správě so- ciálního zabezpečení o plný invalidní důchod, o kasační stížnosti žalobce.