č. 47/1991 Sb. Poskytnutí příplatku k důchodu podle $ 25 odst. 7 zákona č. 119/1990 sb., o soudní rehabilitaci, lze přiznat žadateli zproštěnému obžaloby pouze teh- dy, došlo-li ke zproštění obžaloby v řízení podle zákona o soudní rehabilitaci.
Prvním důvodem podané kasační stížnosti je důvod uvedený v ustanovení $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný právní závěr, po- případě je aplikován správný právní ná- zor, který je však nesprávně vyložen. Stě- žovatel tento stížní bod specifikoval tvrzením, že soud prvního stupně měl 147 460 bez ohledu na výsledek řízení o vydání rozhodnutí o účasti žalobce na soudní rehabilitaci zkoumat podmínky účasti žalobce na soudní rehabilitaci.
S tímto názorem se Nejvyšší správní soud nezto- tožňuje, neboť podle ustanovení $ 7 odst. 1 zákona o soudní rehabilitaci je k rozhodnutí o účasti na soudní rehabili- taci příslušný soud, který rozhodoval V původním trestním řízení v prvním stupni. Krajský soud v Hradci Králové rozhodující o přezkoumání rozhodnutí žalované neměl pravomoc k tomu, aby zkoumal podmínky účasti žalobce na soudní rehabilitaci. V této věci měl soud prvního stupně k dispozici rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 7.
2003, jímž byl zamítnut návrh žalobce na vyslovení účasti v soudní rehabilitaci. Za dané situace nebyl soud prvního stupně oprávněn se účastí žalobce na soudní rehabilitaci dále zabývat a ani Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší hodnotit ani přezkoumávat uvedené roz- hodnutí Vrchního soudu v Praze. Soud prvního stupně tedy nepochy- bil, jestliže neshledal nezákonným po- stup žalované, neboť vzhledem k uve- deným skutečnostem nebylo možné po- žadavku žalobce na přiznání příspěvku k důchodu podle $ 25 odst. 7 zákona o soudní rehabilitaci vyhovět.
K námitce žalobce, že soud prvního stupně měl re- spektovat smysl a účel zákona o soudní rehabilitaci, vyslovený v ustanovení $ 1 zákona o soudní rehabilitaci, Nejvyšší správní soud konstatuje, že k těmto sku- tečnostem soud prvního stupně přihléd- nul, avšak striktní vymezení podmínek nároku zákonem bez toho, že by bylo do zákona zakotveno ustanovení pro zmír- nění tvrdosti zákona, neumožňuje ani soudu v rámci jeho rozhodovací pravo- moci vážit okolnosti konkrétního přípa- du a od podmínek nároku stanovených 148 zákonem se jakkoliv odchýlit.
Soudu ne- přísluší vůli zákonodárce podle své úva- hy měnit, doplňovat či nahrazovat, ne- boť je zákonem vázán. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o tom, že důvod ka- sační stížnosti podle ustanovení $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není dán. Dalším důvodem kasační stížnosti stě- žovatele je důvod vymezený v ustanovení $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť stěžova- tel je přesvědčen o tom, že řízení před soudem prvního stupně bylo zatíženo va- dou, jež mohla mít za následek nezákon- nost rozhodnutí o věci samé, Touto vadou řízení byla podle stěžovatele skutečnost, že soud prvního stupně byl nucen přidržet se názoru vysloveného v rozhodnutí Vrch- ního soudu v Praze ze dne 22.
11. 2001, jímž bylo soudu prvního stupně uloženo vypořádat se s otázkou účasti žalobce na soudní rehabilitaci podle zákona o soudní rehabilitaci, ačkoliv z dikce zákona o soud- ní rehabilitaci je zřejmé, že osoby zproště- né obžaloby v trestním řízení vůbec neby- ly soudní rehabilitace účastny. K této námitce Nejvyšší správní soud konstatuje, že ji neshledal důvodnou, neboť povinnost vypořádat se s otázkou účasti žalobce na soudní rehabilitaci podle zákona o soudní rehabilitaci nebyla soudu prvního stupně uložena v tom smyslu, aby tento soud sám provedl příslušné řízení, nýbrž tak, aby soud prvního stupně v rámci doplnění do- kazování objasnil, zda bylo či nebylo k to- mu příslušným soudem vydáno rozhodnu- tí o účasti žalobce na soudní rehabilitaci, neboť tato skutečnost je zákonnou pod- mínkou pro přiznání příplatku k důchodu podle $ 25 odst. 7 zákona o soudní rehabi- litaci.
Nejvyšší správní soud konstatoval, že řízení před soudem prvního stupně netr- pělo vadou, a proto tento stížní bod ne- shledal důvodným. (ouč)
Václav N. v R. proti České správě sociálního zabezpečení o úpravu důchodu