Rozhodnutí správce daně o vyloučení pracovníka je rozhodnutím, kte- rým se pouze upravuje vedení řízení [$ 70 písm. c) s. ř. s.] a které není pře- zkoumatelné samostatnou žalobou ve správním soudnictví. Musí proto předcházet rozhodnutí o věci samé, aby případné vady daňového řízení způsobené nesprávnou aplikací 6 26 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, bylo možno namítat v řízení o žalobě proti meritornímu rozhodnutí.
Rozhodnutí správce daně o vyloučení pracovníka je rozhodnutím, kte- rým se pouze upravuje vedení řízení [$ 70 písm. c) s. ř. s.] a které není pře- zkoumatelné samostatnou žalobou ve správním soudnictví. Musí proto předcházet rozhodnutí o věci samé, aby případné vady daňového řízení způsobené nesprávnou aplikací 6 26 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, bylo možno namítat v řízení o žalobě proti meritornímu rozhodnutí.
Podle ustanovení $ 103 odst. 1 písm. c) s.f.s.lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o od- mítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. Rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení může být nezákonné proto, že došlo k odmítnutí z důvodů ne- přípustnosti žaloby pro výluku (stanovenou zvláštním zákonem nebo kompetenční výluku, jak je uvedeno např. v ustanovení $68a470s.ř.s.),která však na případ ne- dopadá, z důvodu např. zvoleného exten- zivního výkladu, nebo proto, že soud od- mítl podání z důvodů uvedených v $ 46 s.ř.s.,aniž takový důvod byl dán. Nejvyšší správní soud však v napade- ném usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem takovou vadu neshledal. Ustanovení $ 26 daňového řádu upravu- je vyloučení pracovníků správce daně z dů- vodů, které jsou v zákoně vyjmenovány. Pracovník správce daně je vyloučen z da- ňového řízení vždy, jestliže by rozhodoval o daňových záležitostech vlastních nebo daňových záležitostech osob blízkých, a ta- ké v případě, že se v téže věci zúčastnil da- ňového řízení jako pracovník správce daně jiného stupně. Platí však zásada, že pracov- ník, o jehož nepodjatosti jsou pochybnosti, smí do doby, než bude rozhodnuto o jeho podjatosti, provést ve věci jen nezbytné úkony. O vyloučení pracovníka z daňového řízení v předmětné věci rozhodne vedoucí pracovník správce daně. Rozhodnout o vy- loučení může i z vlastního podnětu. Při ná- mitce podjatosti vedoucího pracovníka správce daně rozhodne o vyloučení vedou- cí pracovník nadřízeného správce daně. Proti rozhodnutí o vyloučení pracovníka z daňového řízení není přípustné odvolání. Přezkoumání rozhodnutí o zamítnutí námitky podjatosti podle ustanovení $ 26 daňového řádu je pouze výkonem dozorčího práva nad postupem správce daně v konkrétním daňovém řízení. Žá- dost o přezkoumání případné podjatosti pracovníků správce daně se pouze pro- věřuje v tom smyslu, zda v samotném da- ňovém řízení (tedy při vydání meritorní- ho daňového rozhodnutí) není jednáno podjatým úředníkem; v žádném případě však rozhodnutí o zamítnutí vyloučení určitého pracovníka z vedení či prová- dění daňového řízení není rozhodnutím meritorním, které by zasahovalo přímo do subjektivních práv daňového subjek- tu, a není tudíž přezkoumatelné ve správním soudnictví. Z logiky věci pak je zjevné, že vznesená námitka podjatosti způsobuje, že v řízení o věci samé nesmí být takovým pracovníkem správce da- ně, případně vedoucím pracovníkem, či- něny žádné úkony, vyjma úkonů neod- kladných. Má-li však mít rozhodnutí o tom, zda je pracovník správce daně vy- loučen, smysl, musí předcházet rozhod- nutí o věci samé. Nebyly-li tyto podmínky splněny, může osoba dotčena takovým nezákonným rozhodnutí ve věci samé podat žalobu k příslušnému soudu a na- padat tak skutečnost, že ve věci samé by- lo rozhodnuto osobou podjatou. Případné vady způsobené nesprá- vnou aplikací $ 26 daňového řádu lze ve správním soudnictví napadnout jedině žalobou směřující proti meritornímu rozhodnutí správce daně o daňové po- vinnosti poplatníka. (ani)
Josef K. v L. proti Finančnímu ředi- telství v Ústí nad Labem o vylouče- ní pracovníka správce daně z daňo- vého řízení, o kasační stížnosti žalobce.