Nejvyšší správní soud usnesení daňové

3 Afs 218/2015

ze dne 2015-11-18
ECLI:CZ:NSS:2015:3.AFS.218.2015.22

3 Afs 218/2015- 22 - text



USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobkyně E. V., zastoupené Ing. Ladislavem Kubicou, daňovým poradcem proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 427/31, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2015, č. j. 57 Af 25/2014 – 53,

I. Řízení se zastavuje .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Včas podanou kasační stížností napadl žalovaný v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Plzni, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 23. 4. 2014, č. j. 10918/14-5000-14102-707678. Tímto rozhodnutím žalovaný potvrdil dodatečný platební výměr správce daně, kterým byla žalobkyni doměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 2008 ve výši 91.050 Kč a penále ve výši 18.210 Kč.

V podání doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 11. 2015, označeném jako „Zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2015, č. j. 57 Af 25/2014 – 53“ žalovaný uvedl, že poté, co se seznámil s obsahem správního spisu a odůvodněním napadeného rozsudku, bere podanou kasační stížnost zpět.

Podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení o takovém návrhu usnesením zastaví.

Projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti o úmyslu žalovaného. Zdejší soud tedy konstatuje, že žalovaný vzal účinně kasační stížnost zpět předtím, než o ní bylo rozhodnuto. Vzhledem k tomu Nejvyšší správní soud řízení zastavil podle § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno. Nejvyšší správní soud zároveň nepřehlédl tvrzení žalobkyně, že je v řízení o kasační stížnosti zastoupena daňovým poradcem, který ji zastupoval v řízení před krajským soudem. V té souvislosti uplatnila náklady řízení za právní službu svého zástupce, a to za dva úkony (převzetí zastoupení a sepis „repliky na podanou kasační stížnost“), dále paušální výdaje a navýšení o DPH. K tomu je ovšem třeba připomenout, že vyjádření ke kasační stížnosti nebylo soudu podáno a uvedený zástupce žalobkyni opravdu zastupoval již v řízení před krajským soudem, kde již bylo o nákladech právního zastoupení, včetně předmětné položky, rozhodnuto, tudíž duplicitní odměna za převzetí zastoupení nepřichází v úvahu. V řízení o kasační stížnosti tedy nebyl zástupcem žalobkyně proveden žádný úkon právní služby.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 18. listopadu 2015

Mgr. Radovan Havelec předseda senátu