„daňový řád“) I. Použil-li místně příslušný správce daně jako pomůcku při dodatečném stanovení a vyměření daně výpočet daňové povinnosti podle pomůcek pro- vedený před ukončením daňové kontroly správcem daně pověřeným toli- ko k provedení daňové kontroly, jedná se o vadu daňového řízení, jež mo- hla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. II. Stanovení daně podle pomůcek před ukončením daňové kontroly, te- dy dříve, než je postaveno najisto, že daňovou povinnost nebude možné stanovit dokazováním, které má mít vždy přednost, samo o sobě předsta- vuje vadu daňového řízení. 314
„daňový řád“) I. Použil-li místně příslušný správce daně jako pomůcku při dodatečném stanovení a vyměření daně výpočet daňové povinnosti podle pomůcek pro- vedený před ukončením daňové kontroly správcem daně pověřeným toli- ko k provedení daňové kontroly, jedná se o vadu daňového řízení, jež mo- hla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. II. Stanovení daně podle pomůcek před ukončením daňové kontroly, te- dy dříve, než je postaveno najisto, že daňovou povinnost nebude možné stanovit dokazováním, které má mít vždy přednost, samo o sobě předsta- vuje vadu daňového řízení. 314
Prvním důvodem podané kasační stížnosti je důvod uvedený v ustanovení $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy tvrzená nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v před- cházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný právní závěr, popřípadě je aplikován správný právní názor, který je však nesprávně vyložen. Žalovaný tento stížní bod specifikoval tvrzením, že soud prvního stupně nesprávně posoudil otázku, co může být pomůckou ve smys- lu daňového řádu. Podle $ 31 odst. 5 daňového řádu v případě, kdy daňový subjekt nesplní při dokazování jím uvá- děných skutečností některou ze svých zákonných povinností, takže není možné stanovit daňovou povinnost dokazová- ním podle odstavců 1 až 4 téhož ustano- vení, je správce daně oprávněn stanovit daňovou povinnost za použití pomůcek, které má k dispozici nebo které si obsta- rá bez součinnosti s daňovým subjektem. Z uvedeného plyne, že stanovit daň po- dle pomůcek je možné při splnění dvou kumulativních podmínek: daňový sub- jekt nesplní svou zákonnou povinnost a ztoho důvodu není možné stanovit da- ňovou povinnost dokazováním. Ustano- vení $ 31 odst. 6 daňového řádu pak sta- noví demonstrativní výčet toho, co může být využito jako pomůcka; mj. jsou to zprávy a vyjádření jiných správců daně. Podle názoru Nejvyššího správního soudu nebylo v dané věci přípustné pou- žít jako pomůcku úřední záznam pověře- ného správce daně ze dne 20. 4. 2001, neboť v tomto úředním záznamu byl již obsažen výpočet daně provedený pově- řeným správcem daně podle pomůcek. I kdyby soud připustil, že tento úřední záznam byl použit jako pomůcka, a že te- dy nebyly pouze bez dalšího přejaty vý- počty základu daně a daně v něm uvede- né (ačkoliv se to vzhledem k identitě veškerých výpočtů nabízí), nebyl místně příslušný správce daně oprávněn k uve- denému úřednímu záznamu přihléd- nout a použít jej jako pomůcku. Úřední záznam ze dne 20. 4. 2001 byl totiž vyho- toven v rozporu s ustanovením $ 2 odst. 1 daňového řádu. Pověřený správce daně nebyl oprávněn učinit si vlastní správní uvážení o výši základu daně a daně ža- lobce, avšak takto učinil, a tím šel nad rá- mec pověření, podle kterého měl pouze vykonávat daňovou kontrolu podle $ 16 daňového řádu, v jejímž rámci nebyl oprávněn zabývat se výpočty výše daně. Kromě toho stanovil pověřený správce daně základ daně a daň podle pomůcek v době, kdy ještě nebyla ukončena daňo- vá kontrola, a tedy nebylo možné po- stavit najisto to, že daň nebude možné stanovít dokazováním, přičemž tento způsob stanovení daňové povinnosti je 317 504 zapotřebí vždy upřednostnit před stano- vením daně podle pomůcek. Za den ukončení daňové kontroly je přitom tře- ba považovat až 24. 5. 2001, kdy byla se- psána a podepsána Zpráva o kontrole da- ně z přidané hodnoty. V dané věci stanovil místně příslušný správce daně dodatečnými platebními výměry daň z přidané hodnoty za zdaňo- vací období 3. čtvrtletí roku 1997, 3. čtvrtletí roku 1998 a 4. čtvrtletí roku 1998 podle pomůcek. Použité pomůcky nebyly v rozhodnutí blíže specifikovány, avšak žalovaný v žalobou napadených rozhodnutích připustil, že pomůckou místně příslušnému správce daně při stanovení základu daně a daně byla zprá- va jiného správce daně, konkrétně úřed- ní záznam ze dne 20. 4. 2001. Uvedeným úředním záznamem provedl pověřený správce daně, jimž byl Finanční úřad v Ústí nad Labem, v době probíhající da- ňové kontroly mj. zjištění základu daně a daně z přidané hodnoty u žalobce v rozhodných obdobích podle pomů- cek. Tento postup byl podle názoru Ža- lobce v rozporu se zákonem. Nejvyšší správní soud se s tímto názorem již ve své předchozí argumentaci ztotožnil a dodává, že skutečnost, že ve Zprávě o kontrole daně z přidané hodnoty ze dne 24. 5. 2001 je uvedeno, že kontrola byla provedena ve dnech 29. 8. 2000 až 20. 4. 2001, není relevantní, neboť podle ustálené praxe se za ukončení daňové kontroly považuje den sepsání a pode- psání zprávy o kontrole; v daném přípa- dě je tedy třeba mít za to, že daňová kon- trola skončila až dne 24. 5. 2001. Věc lze uzavřít tak, že zde jsou dva dů- vody nezákonnosti použití úředního záz- namu ze dne 20. 4. 2001 jako pomůcky při vyměření a stanovení základu daně a daně z přidané hodnoty. Jedním je 318 skutečnost, že v tomto úředním zázna- mu byl proveden výpočet základu daně a daně subjektem, jenž k tomu nebyl oprávněn na základě zákona ani na zá- kladě pověření, a druhým důvodem ne- zákonnosti je fakt, že výpočet daně byl proveden podle pomůcek v době, kdy ještě nebyla ukončena daňová kontrola, a nebylo tedy možné s jistotou konstato- vat, že daň nebude možné stanovit do- kazováním. Použitím takové pomůcky došlo také podle názoru Nejvyššího správního soudu k závažné vadě daňové- ho řízení, jež mohla mít vliv na zákonnost vydaných rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nezpochybňuje skutečnost, že po- můckou mohou být i zprávy a vyjádření jiného správce daně; nepochybně se však může jednat pouze o pomůcky opatřené v souladu se zákonem. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že krajský soud postupoval správně, když použití nezákonné pomůcky pro stano- vení daně shledal být vadou řízení, jež mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. K námitce žalovaného, že z žádného ustanovení daňového řádu nevyplývá možnost „vypočítat daň“, jak uvedl soud prvního stupně, a proto nemusel být k ta- kovému úkonu pověřený správce daně pověřen ani dožádán, Nejvyšší správní soud konstatuje, že v tom, že krajský soud použil v odůvodnění svého rozhod- nutí termín „vypočítat daň“, neshledává pochybení. Právní instituty je totiž zapo- třebí vykládat podle jejich obsahu, a ni- koliv podle jejich jazykového označení. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s ná- zorem vyjádřeným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/97, že „naprosto neudržiteiným momentem používání práva je jeho aplikace vycházející pouze zjeho jazykového výkladu. Jazykový vý- klad představuje pouze prvotní přiblíže- ní se k aplikované právní normě. Je pou- ze východiskem pro objasnění a ujasně- ní si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logic- ký a systematický výklad, výklad e ratio- ne legis atd.) Mechanická aplikace ab- strahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzděla- nosti, smysl a účel právní normy, činí Z práva nástroj odcizení a absurdity.“ Vý- klad žalovaného, že pověřený správce da- ně nemohl provedením výpočtu daňové povinnosti porušit daňový řád, neboť po- jem „vypočítat daň“ daňový řád nezná, a tudíž nemohlo tímto úkonem dojít k je- ho porušení, je neudržitelný. Pod pojmem „vypočítat daň“ je totiž nezbytné vidět úko- ny, jež daňový řád zná, a sice „stanovení“ a „vyměření“ daně. Výklad, že pověřený správce daně sice nebyl oprávněn stanovit a vyměřit základ daně a daň, avšak byl oprávněn provést výpočet základu daně a daně, neboť pojem „vypočítat daň“ daňo- vý řád nezná, a proto nemohlo být tímto úkonem pověřeného správce daně poru- šeno žádné ustanovení daňového řádu, by nepochybně vedl k absurdním důsled- kům, a proto je nutné jej za použití argu- mentu reductio ad absurdum odmítnout. (ouč)
Společnost s ručením omezeným B. v L. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalovaného.
ít vliv na zákonnost rozhodnutí.
II. Stanovení daně podle pomůcek před ukončením daňové kontroly, tedy dříve, než je postaveno najisto, že daňovou povinnost nebude možné stanovit dokazováním, které má mít vždy přednost, samo o sobě představuje vadu daňového řízení. V daném případě navíc pověřený správce daně překročil své oprávnění, neboť byl pověřen pouze k provedení daňové kontroly a nikoliv k uskutečnění vlastní správní úvahy o výši daňové povinnosti.
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD
657 40 Brno, Masarykova 31
telefon: 542 532 311, fax: 542 532 361
e-mail: podatelna@nssoud.cz
Krajský soud v Ústí nad Labem
Národního odboje 1274
400 92 Ústí nad Labem
V Brně dne 22. 12. 2004
č. j. 3 Afs 24/2004 – 64
Věc: Žalobce BON ART MUSICAL, spol. s r.o., se sídlem v Litoměřicích, Okružní 6, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem, Velká hradební 61, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. 15 Ca 151/2003 – 28
Ve shora uvedené věci vracím spisy Vašeho soudu sp. zn. 15 Ca 151/2003, 15 Ca 152/2003 a 15 Ca 153/2003 spolu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti v potřebném počtu stejnopisů. Rozhodnutí doručte účastníkům řízení.
JUDr. Marie Součková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Alena Horychová
Přílohy:
spisy KS sp. zn. 15 Ca 151/2003
15 Ca 152/2003
15 Ca 153/2003
5 stejnopisů rozsudku NSS č. j. 3 Afs 24/2004 – 55
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD
657 40 Brno, Masarykova 31
telefon: 542 532 311, fax: 542 532 361
e-mail: podatelna@nssoud.cz
Krajský soud v Ústí nad Labem
Národního odboje 1274
400 92 Ústí nad Labem
ke sp. zn. 15 Ca 151/2003
V Brně dne 25. 2. 2005
č. j. 3 Afs 24/2004 – 69
Věc: Rozsudek NSS č. j. 3 Afs 24/2004 – 55 ze dne 16. 12. 2004, žalobce Bon Art Musical spol. s r. o. proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem – postoupení žádosti o vyznačení doložky právní moci
V příloze zasílám žádost Finančního ředitelství v Ústí nad Labem o vyznačení právní moci na stejnopisu rozsudku Nejvyššího správního ze dne 16. 12. 2004, č. j. 3 Afs 24/2004 – 55, jehož doručování prováděl Váš soud, za účelem vyznačení právní moci a zaslání stejnopisu rozsudku Finančnímu ředitelství.
JUDr. Marie Součková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Alena Smejkalová
Příloha: - žádost FŘ v Ústí nad Labem o vyznačení doložky právní moci
- stejnopis rozsudku NSS č. j. 3 Afs 24/2004 – 55
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD
657 40 Brno, Masarykova 31
telefon: 542 532 311, fax: 542 532 361
e-mail: podatelna@nssoud.cz
Finanční ředitelství v Ústí nad Labem
Velká hradební 61
400 21 Ústí nad Labem
k Vašemu č. j. 2246/150/05 – Z
V Brně dne 25. 2. 2005
č. j. 3 Afs 24/2004 – 70
Věc: Rozsudek NSS č. j. 3 Afs 24/2004 – 55 ze dne 16. 12. 2004 žalobce Bon Art Musical spol. s r. o. proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem
K Vaší žádosti o vyznačení právní moci na rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2004, č. j. 3 Afs 24/2004 – 55, sděluji, že byla postoupena Krajskému soudu v Ústí nad Labem, jenž realizoval doručování uvedeného rozsudku a provede rovněž vyznačení doložky právní moci.
JUDr. Marie Součková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Alena Smejkalová