„daňový řád“, „d. ř.“) I. Okamžikem splatnosti dosud nesplatné nebo dosud nestanovené daně, jejíž úhrada byla zajišťována dle $ 71 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplat- ků, zajišťovací příkaz pozbývá platnosti, a stává se tak neúčinným ve smyslu $ 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Zajišťovací exekuce (tedy exekuce prováděná z titulu zajišťo- vacího příkazu) proto musí být formálně ukončena, a to zastavením exekučního ří- zení dle $ 27 odst. 1 písm. g) zákona o správě daní a poplatků, za přiměřeného pou- žití výše uvedeného ustanovení občanského soudního řádu (viz 6 73 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků). II. Je-li v rámci daňové exekuce exekuční příkaz napaden opravným prostřed- kem a ještě před rozhodnutím o tomto opravném prostředku dojde k pravomocné- mu zastavení exekučního řízení, nezbývá orgánu vyřizujícímu tento opravný pro- středek než opravné řízení také zastavit, neboť odpadl důvod řízení [$ 27 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o'správě daní a poplatků].
„daňový řád“, „d. ř.“) I. Okamžikem splatnosti dosud nesplatné nebo dosud nestanovené daně, jejíž úhrada byla zajišťována dle $ 71 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplat- ků, zajišťovací příkaz pozbývá platnosti, a stává se tak neúčinným ve smyslu $ 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Zajišťovací exekuce (tedy exekuce prováděná z titulu zajišťo- vacího příkazu) proto musí být formálně ukončena, a to zastavením exekučního ří- zení dle $ 27 odst. 1 písm. g) zákona o správě daní a poplatků, za přiměřeného pou- žití výše uvedeného ustanovení občanského soudního řádu (viz 6 73 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků). II. Je-li v rámci daňové exekuce exekuční příkaz napaden opravným prostřed- kem a ještě před rozhodnutím o tomto opravném prostředku dojde k pravomocné- mu zastavení exekučního řízení, nezbývá orgánu vyřizujícímu tento opravný pro- středek než opravné řízení také zastavit, neboť odpadl důvod řízení [$ 27 odst. 1 písm. g) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o'správě daní a poplatků].
Žalovaný se v kasační stížnosti ztotožnil se závěrem soudu o vadnosti svého postupu v odvolacím řízení, zpochybnil však, že by tím došlo k zasažení veřejných subjektivních práv žalobce. Tento kasační důvod, kterým se Nejvyšší správní soud vzhledem k jeho mož- ným procesním důsledkům pro jeho rozhod- nutí (viz $ 110 odst. 1 s. ř. s., věta první, část za středníkem) zabýval nejdříve, je však nepří- padný. Žalobou napadená rozhodnutí (o od- voláních proti exekučním příkazům) podlé- hají soudnímu přezkumu ve správním soudnictví, žalobcova věcná legitimace pak byla dána právě jeho tvrzením o zkrácení na právech ($ 65 odst. 1 s. ř. s.) - otázkou, zda práva žalobce byla v jednotlivém případě zkrácena, se však soud zabývá až při věcném posuzování žaloby, a nikoli při rozhodování o procesních otázkách. V daném případě ne- lze souhlasit s tvrzením žalovaného, že jeho rozhodnutí ve věci samé jsou pouhými nad- bytečnými úkony, kterými vlastně bylo žalob- ci poskytnuto více práv. Postupem žalované- ho vznikla situace, kdy ve sféře žalobcových práv a povinností existovala rozhodnutí, kte- rá vedle sebe nemohla obstát (pravomocné rozhodnutí správce daně o zastavení exekuč- ních řízení a pozdější rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání proti exekučním příka- zům); krajský soud proto správně uzavřel, že 173 1471 zamítnutí odvolání proti exekučním příka- zům bylo způsobilé vyvolat právní nejistotu na straně žalobce, a napadená rozhodnutí zrušil pro vady řízení (porušení $ 50 odst. 3 daňového řádu). Žalovaným naznačená even- tualita pro postup krajského soudu spočívají- cí v rozhodnutí o odmítnutí žaloby pro faktickou nemožnost zasažení veřejných sub- jektivních práv rozhodnutími žalovaného tak nebyla na místě. Žalovaný dále napadl část výroku rozsud- ku, kterým soud přímo zrušil předmětné exe- kuční příkazy. Podle $ 78 odst. 3 s. ř. s. zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stup- ně, které mu předcházelo. Toto ustanovení je odrazem zásady procesní ekonomie a jeho uplatnění je nutno hledat zejména v přípa- dech, kdy rozhodnutí správního orgánu niž- šího stupně je nezákonné např. ze stejných důvodů jako rozhodnutí napadené žalobou, takže by je správní orgán, jehož rozhodnutí je soudem primárně zrušováno, musel (např. ja- ko odvolací orgán) stejně zrušit. Smysl tohoto ustanovení je tedy zřejmý a spočívá v urych- lení postupu ve správní věci samé. Dle setrvalé judikatury Ústavního soudu (viz např. nálezy Ústavního soudu č. 84/1994 Sb. ÚS, č. 94/1997 Sb. ÚS, č. 686/2002 Sb. ÚS) je jedním z principů představujících součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právní- ho státu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Ústavy), a vylučujících libovůli při rozhodování i povinnost soudů své roz- sudky odůvodnit (ve správním soudnictví viz $ 54 odst. 2 s. ř. s.). Z odůvodnění musí vyplý- vat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvaha- mi při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Nepře- zkoumatelné rozhodnutí nedává dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku li- bovůle a způsobem porušujícím ústavně za- ručené právo na spravedlivý proces. Při zrušení rozhodnutí správního orgánu tak musí být z odůvodnění rozsudku krajské- ho soudu zejména zřejmé, v čem (tj. v jakých konkrétních aspektech, resp. důvodech práv- 174 ních či případně skutkových) spočívá nezá- konnost napadeného rozhodnutí. Je zjevné, že stejnými principy je ovládá- na i možnost soudu zrušit spolu s žalobou na- padeným rozhodnutím také jemu předcháze- jící rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně. Povinnostem vyplývajícím z výše uve- dených postulátů však krajský soud v daném případě nedostál, a jeho rozhodnutí je tak ne- přezkoumatelné pro nedostatek důvodů. V odůvodnění rozsudku chybí zejména logic- ká spojitost mezi jeho závěrem o tom, že žalo- vaný v odvolacím řízení nepřihlédl k zastavení exekučních řízení správcem daně, a z toho dle soudu vyplývající nutností zrušení před- mětných exekučních příkazů. Vymezení právních důvodů, na jejichž základě by tak měl žalovaný učinit, zcela chybí. Otázkou zá- konnosti či správnosti exekučních příkazů se přitom krajský soud vůbec nezabýval a zrušil je pro vadu odvolacího řízení (která navíc spočívala v nepřihlédnutí k zastavení před- mětných exekučních řízení ze strany žalova- ného), když pouze stroze uvedl, že je měl zru- šit již žalovaný. Ostatně i sám závěr soudu o nutnosti zrušení předmětných exekučních příkazů pouze kvůli vadám odvolacího řízení postrádá bližší odůvodnění a též logiku ve vztahu k $ 78 odst. 3 s. ř. s.; v daném případě ty- to vady nemohly být okolností, na jejímž zákla- dě by soud mohl přistoupit ke zrušení i roz- hodnutí správního orgánu nižšího stupně. K věci je nutno nad rámec výše uvedené- ho dodat, že zajišťovací příkaz je při splnění podmínek stanovených v $ 73 odst. 4 daňo- vého řádu exekučním titulem. V průběhu tzv. zajišťovací exekuce (tedy exekuce prováděné z titulu zajišťovacího příkazu) může dojít ty- picky k situaci předvídané v $ 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve spojení s $ 73 odst. 7 da- ňového řádu), tedy k tomu, že rozhodnutí, které je podkladem výkonu (zajišťovací pří- kaz), se stalo neúčinným. Ač daňový řád s vý- jimkou uvedenou v $ 71 odst. 3 výslovně ne- řeší otázku délky doby platnosti zajišťovacího příkazu, z jeho předběžné povahy (viz též č. 143/2004 Sb. NSS: „jde o dočasný prostře- dek k zajištění účelu daňového řízení“), tedy lépe řečeno z podmínek stanovených pro možnost jeho vydání, je třeba dojít k jedno- značnému závěru, že okamžikem splatnosti dosud nesplatné nebo dosud nestanovené daně, jejíž úhrada byla zajišťována dle $ 71 da- ňového řádu, zajišťovací příkaz pozbývá plat- nosti, a stává se tak neúčinným ve smyslu $ 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (nutno zdůraznit, že ta- to skutečnost nemá žádný dopad na posuzo- vání zákonnosti jeho vydání, čili na otázku vzniku jeho účinků a jeho právní existenci). Zajišťovací exekuce proto musí být formálně ukončena, a to zastavením exekučního řízení dle $ 27 odst. 1 písm. g) daňového řádu, za přiměřeného použití výše uvedeného usta- novení občanského soudního řádu (viz $ 73 odst. 7 daňového řádu). Případná následující exekuce na téže dani je již tzv. exekucí uhra- zovací, kde je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí, jímž byla stanovena daň (platební výměr, dodatečný platební výměr), vykonatel- ný výkaz nedoplatků nebo splatná částka zálo- hy na daň; v takovém případě však musí správ- ce daně vydat nový exekuční příkaz. V případě, kdy je v rámci daňové exekuce exekuční příkaz napaden opravným pro- středkem a ještě před rozhodnutím o tomto opravném prostředku dojde k pravomocné- mu zastavení exekučního řízení, nezbývá or- gánu vyřizujícímu tento opravný prostředek než opravné řízení také zastavit, neboť odpa- dl důvod řízení [$ 27 odst. 1 písm. g) daňové- ho řáduj. Pro jiné rozhodnutí odvolacího or- gánu zde v takovém případě již není místo. 1472 Daňové řízení: užití pomůcek při rozhodování o prominutí daňového nedoplatku k $ 31 odst. 5 a $ 65 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Pomůcky, jakožto nástroj ke kvalifikovanému odhadu sociální či ekonomické si- tuace dlužníka ($ 65 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) či jeho daňové povinnosti ($ 31 odst. 5 téhož zákona), musí mít racionální povahu a musív maximální reálně dostupné míře usilovat o přesnost jimi určovaných sku- tečností.
Josef K. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalovaného.