Rozhodnutí podle $ 32 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, jímž Český telekomunikační úřad stanovil výši příspěvku na účet univerzální služby, je rozhodnutím vydávaným ve správ- ním řízení (6 102 odst. 1 zákona o telekomunikacích) a po vyčerpání řád- ných opravných prostředků ve správním řízení je proti němu přípustná ža- loba podle 6 65 a násl. s. ř. s.
Rozhodnutí podle $ 32 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, jímž Český telekomunikační úřad stanovil výši příspěvku na účet univerzální služby, je rozhodnutím vydávaným ve správ- ním řízení (6 102 odst. 1 zákona o telekomunikacích) a po vyčerpání řád- ných opravných prostředků ve správním řízení je proti němu přípustná ža- loba podle 6 65 a násl. s. ř. s.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že rozhodnutí Městského soudu v Praze o tom, že se žalovanému ukládá vydat roz- hodnutí o odvolání proti jeho rozhodnutí ze dne 30. 8. 2002, bylo vydáno v souladu se zákonem. Nejvyšší správní soud je rov- něž toho názoru, že proti rozhodnutí žalovaného napadenému žalobou bylo přípustné podat odvolání a předseda Čes- kého telekomunikačního úřadu o něm měl rozhodnout. V dané věci totiž není sporu o tom, že oba shora uvedené správ- ní akty vydal žalovaný, jenž je podle $ 3 odst. 1 zákona o telekomunikacích orgá- nem státní správy. Podle $ 102 odst. 1 zá- kona o telekomunikacích se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem se po- stupuje © podle © obecných | předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá usta- novení tohoto zákona nestanoví jinak. V dané věci žalovaný postupoval podle $ 32 odst. 3 zákona o telekomunikacích, neboť ověřoval výši prokazatelné ztráty a stanovoval výši platby na účet univerzál- ní služby. Při tomto řízení postupoval ža- lovaný - v souladu s ustanovením $ 32 odst. 7 zákona o telekomunikacích - také podle prováděcí vyhlášky č. 235/2001 Sb. Ustanovení $ 32 zákona o telekomunika- cích upravující úhradu prokazatelné ztrá- ty však neobsahuje žádnou zmínku o tom, že by se tento postup neřídil obecnými předpisy o správním řízení; proto je třeba s odkazem na ustanovení $ 102 odst. 1 zá- kona o telekomunikacích mít za to, že obecných předpisů o správním řízení použito být mělo, odvolání proti uvede- nému rozhodnutí žalovaného bylo pří- pustné a předseda Českého telekomuni- kačního úřadu o něm měl rozhodnout. V dané situaci není rozhodné, že akt vydaný žalovaným podle $ 32 odst. 3 zá- kona o telekomunikacích nebyl označen jako „rozhodnutí“. Formální označení správního aktu totiž není to nejdůležitěj- ší, podstatná je materiální stránka správ- ního aktu, tedy skutečnost, že se tímto rozhodnutím zakládala, měnila nebo ru- šila oprávnění a povinnosti fyzických ne- bo právnických osob. Vzhledem k tomu, že uvedeným rozhodnutím byla žalobci uložena povinnost uhradit částku ve výši 58 444 046 Kč, má napadený správní akt materiálně povahu rozhodnutí poten- ciálně přímo způsobilého zásahu do zá- kladních práv a svobod žalobce, neboť z něj i z následné výzvy k zaplacení ža- lobci přímo vyplývá povinnost zaplatit stanovenou částku. Nelze zpochybnit fakt, že stanovení výše prokazatelné ztrá- ty (ať již ve správné či v nesprávné výši) může mít bezprostřední dopad na žalob- ce, jemuž tím vznikne povinnost k zapla- cení finančního příspěvku. Nejvyšší správní soud je tedy přesvěd- čen o tom, že se v dané věci jednalo o roz- hodnutí správního orgánu, jež mělo být vydáno © podle © obecných | předpisů o správním řízení. Proto měl být přípust- ný opravný prostředek - odvolání, o němž měl podle ustanovení $ 102 odst. 2 zákona o telekomunikacích rozhodovat předseda Českého telekomunikačního úřadu. Postup žalovaného, jenž na odvolá- ní žalobce reagoval pouze neformálním přípisem, není v dané věci adekvátní. K námitce žalovaného, že podle $ 32 odst. 4 zákona o telekomunikacích odpovídají za správnost zúčtování finančního přís- pěvku a výše prokazatelné ztráty výhrad- ně držitelé telekomunikačních licencí, Nejvyšší správní soud konstatuje, že po- dle odstavce 3 téhož ustanovení je povin- ností žalovaného ověřit výši prokazatelné ztráty a výši finančního příspěvku a sta- novit výši platby na účet nebo vystavit do- klad opravňující k čerpání finančních prostředků z účtu. Úkon žalovaného, jímž se s konečnou platností rozhodne o tom, jakou částkou jsou jednotliví držitelé tele- komunikačních licencí povinni přispívat na univerzální účet, je rozhodnutím způ- sobilým zasáhnout do práv a povinností držitelů telekomunikačních licencí. Od- kaz žalovaného na ustanovení $ 32 odst. 4 zákona o telekomunikacích proto nebyl shledán důvodným. Nejvyšší správní soud ze všech uve- dených důvodů kasační stížnost žalova- ného jako nedůvodnou zamítl podle ustanovení $ 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. (ouč)
Akciová společnost T. v P. proti Českému telekomunikačnímu úřadu o povinnost předsedy žalovaného rozhodnout o odvolání, o kasační stížnosti žalovaného.