3 As 129/2018- 18 - text
3 As 129/2018 - 18
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, v právní věci žalobce: P. H., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, sídlem Velká hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2014, č. j. 4109/DS/2014, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2018, č. j. 78 A 8/2015 - 42,
I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Rozsudkem ze dne 10. 9. 2018, č. j. 78 A 8/2015 – 42, odmítl Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2014, č. j. 4109/DS/2014. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Žatec, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 30. 5. 2014, č. j. MUZA 3934/2014/ODSH/ME/028-16, kterým byl žalobce uznán vinným se spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační stížností, která byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 23. 10. 2018 prostřednictvím jeho právního zástupce. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2018, č. j. 3 As 129/2018 – 8, byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti ve lhůtě patnácti dnů od doručení uvedeného usnesení. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 30. 10. 2018. Lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 31. 10. 2018 a marně uplynula dne 14. 11. 2018; stěžovatel byl současně poučen o následcích spojených s nevyhověním uvedené výzvě [§ 40 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[3] Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost samotným podáním kasační stížnosti. V souladu s ustanovením § 7 téhož zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání. Jelikož stěžovatel soudní poplatek nezaplatil při podání kasační stížnosti, zdejší soud jej vyzval k zaplacení soudního poplatku v (dodatečně) stanovené lhůtě 15 dnů, jak předpokládá § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Citované ustanovení zákona o soudních poplatcích rovněž ukládá soudu povinnost zastavit řízení po marném uplynutí (dodatečné) lhůty stanovené soudem k zaplacení soudního poplatku, přičemž k případnému zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
[4] Nejvyšší správní soud tedy podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil, jelikož byly naplněny podmínky předvídané ustanovením § 9 odst. 1 větou druhou zákona o soudních poplatcích.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 22. listopadu 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu