ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Je-li sporné, zda se na rozhodnutí správního orgánu vztahuje kompe- tenční výluka ve smyslu 6 70 s. ř. s. [zde: $ 70 písm. d) s. ř. s. ohledně roz- hodnutí o uložení opatření k nápravě podle $ 42 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona), je zapotřebí zvolit výklad maximálně dbající zachování práva na přístup k soudu.
ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Je-li sporné, zda se na rozhodnutí správního orgánu vztahuje kompe- tenční výluka ve smyslu 6 70 s. ř. s. [zde: $ 70 písm. d) s. ř. s. ohledně roz- hodnutí o uložení opatření k nápravě podle $ 42 zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona), je zapotřebí zvolit výklad maximálně dbající zachování práva na přístup k soudu.
Nejvyšší správní soud dospěl k závě- ru, že Městský soud v Praze pochybil, když konstatoval, že žalobou napadené rozhodnutí je rozhodnutím, jehož vydá- ní záviselo výlučně na posouzení tech- » Sb. ÚS, sv. 22, nález 76, str. 151. 296 nického stavu věcí, tedy že se na něj vzta- huje kompetenční výluka podle $ 70 písm. d) s. ř. s., a z tohoto důvodu žalobu směřující proti rozhodnutí žalovaného o uložení opatření k nápravě podle $ 42 vodního zákona odmítl jako nepřípust- nou podle $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. V souzené věci rozhodnutí žalované- ho nebylo výlučně výsledkem technické- ho posouzení věcí, ale rozhodnutí žalo- vaného uložilo žalobci © odstranění závadného stavu provedením zejména technických opatření. Žalobce pak v ža- lobě nenavrhoval soudu posouzení tech- nických otázek ani posouzení technické- ho stavu věci, nýbrž jeho námitky směřovaly do právního hodnocení a vy- týkaly napadenému rozhodnutí, že neby- ly splněny předpoklady pro uložení opatření k nápravě podle $ 42 vodního zákona. Stěžovatel rovněž vytýkal napa- denému rozhodnutí nedostatky v odů- vodnění, neboť podle něj opatření č. 1 a 2 postrádají odůvodnění zcela, a opat- ření č. 3 a 4 jsou odůvodněna pouze ne- dostatečně. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalovaného byly žalobcem nastoleny otázky právní i skutkové, jimiž se správní soudy běžně zabývají. Prove- dení technického opatření bylo uloženo žalovaným žalobci; na soudu bylo pak to- liko posouzení otázek právních, nikoliv otázek technického stavu věcí. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že v případě pochybností je zapotřebí jaké- koliv výluky ze soudního přezkumu in- terpretovat restriktivně, tj. ve prospěch soudního přezkumu; jiný přístup by ve svých důsledcích mohl být odepřením spravedlnosti - denegatio tustitiae. Tou- to otázkou se zabýval i Ústavní soud, jenž v nálezu ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. IV. ÚS 393/2000,* uvedl k výlukám ze soudní- ho přezkumu vztahujícím se ještě k části páté občanského soudního řádu, ve zně- ní účinném k 31. 12. 2002, následující: „Z ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny nutno dovodit, že žádné ustanovení 0. S. ř Vy- lučující soudní přezkum správních rozhodnutí nelze vykládat extenzivně. Namístě je naopak maximální zdrženli- vost, tedy v pochybnostech postup ve pro- spěch zachování práva na přístup R sou- du.“ Postup Městského soudu v Praze byl však extenzivním výkladem kompetenč- ní výluky podle $ 70 písm. d) s. ř. s., způ- sobilým zkrátit žalobce na jeho právech. 810 Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost k $ 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního Pokud soud ve výroku rozsudku vyslovil zrušení rozhodnutí žalované- ho, jakož i jemu předcházejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ale současně mu uložil další povinnosti týkající se jeho procesního postupu, a začlenil tak do výroku i část odůvodnění svého rozhodnutí, pak je rozsudek sám v důsledku spojení výroku a odůvodnění matoucí a nepře- zkoumatelný pro nesrozumitelnost.
Akciová společnost S. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení náprav- ných opatření, o kasační stížnosti žalobce.