3 As 298/2023- 41 - text
3 As 298/2023 - 42 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce SILMET Příbram a.s., se sídlem Příbram, Na Flusárně 168, zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem Příbram, T. G. Masaryka 153, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2023, č. j. 31 A 93/2023 20,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Kasační stížností ze dne 14. 12. 2023 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2023, č. j. 31 A 93/2023 20, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2023, č. j. JMK 156991/2023. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti usnesení Městského úřadu Židlochovice ze dne 17. 3. 2023, č. j. MZi OSDD/4968/2023/7 KR, kterým bylo dle § 14 odst. 2 správního řádu rozhodnuto o nevyloučení tří pověřených úředních osob z rozhodování o přestupku stěžovatele.
[2] Jelikož nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen soudní poplatek, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 21. 12. 2023, č. j. 3 As 298/2023 10, ke splnění této povinnosti, k čemuž mu určil lhůtu patnácti dnů. V rámci této otevřené lhůty požádal stěžovatel dne 16. 1. 2024 o osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud ho proto přípisem ze dne 18. 1. 2024, č. j. 3 As 298/2023 24, vyzval k vyplnění Formuláře o majetkových poměrech právnické osoby (dále jen „Formulář“). Stěžovatel, i přes podrobnou výzvu kasačního soudu, své poměry žádným způsobem nedoložil, ba ani nezaslal vyplněný formulář, ačkoliv byl o možných následcích spojených s nesplněním této povinnosti poučen. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 8. 2. 2024, č. j. 3 As 298/2023 31, žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) zamítl; současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku, k čemuž mu stanovil lhůtu 15 dnů od doručení tohoto usnesení a poučil ho o následcích spojených s nezaplacením soudního poplatku ve stanovené lhůtě.
[3] V reakci na toto usnesení zaslal stěžovatel před uplynutím stanovené patnáctidenní lhůty Nejvyššímu správnímu soudu podání ze dne 20. 2. 2024, jež v části III. obsahovalo opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel uvedl, že trvá na své žádosti o osvobození od soudních poplatků, jelikož by jej musel financovat tzv. na dluh. Následně uvedl totožnou argumentaci, jako v předešlé žádosti. Uvedl rovněž (bez jakékoli bližší argumentace), že soudní poplatek byl kasačním soudem vyměřen v nesprávné výši.
[4] Nejvyšší správní soud neshledal důvod o nynější opakované žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků znovu rozhodnout samostatným usnesením. Ačkoliv obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by totiž mohlo vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo li ke změně poměrů účastníka řízení (viz například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 65, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 32, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz a Ústavního soudu na www.nalus.usoud.cz).
[5] Za takovou skutečnost nelze považovat ničím nepodložené tvrzení stěžovatele, že dle jeho názoru byl soudní poplatek vyměřen v nesprávné výši; výše soudního poplatku byla stanovena v souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), kdy podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, činí soudní poplatek za kasační stížnost 5 000 Kč. Nadto stěžovatel ani v rámci druhé žádosti o osvobození od soudních poplatků nepředložil kasačnímu soudu vyplněný Formulář či jakékoliv listiny dokládající jeho majetkové poměry. Proto ani vágní tvrzení, že je pro stěžovatele výše soudního poplatku natolik vysoká, že by jej musel financovat na dluh, nelze považovat za novou, dříve neuplatněnou skutečnost.
[6] Vzhledem k tomu, že důvody uplatněné stěžovatelem v nové žádosti nemohou vést z povahy věci k dodatečnému osvobození od soudních poplatků, bylo by opakované rozhodování o její žádosti v rozporu se zásadou procesní ekonomie.
[7] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti; dle § 7 citovaného zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání.
[8] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[9] Vzhledem k tomu, že usnesení ze dne 8. 2. 2024, č. j. 3 As 298/2023 31, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a kterým byl vyzván ke splnění poplatkové povinnosti (viz odst. [2] výše), bylo zmocněnci stěžovatele doručeno v úterý 13. 2. 2024 (viz doručenka na č. l. 32 soudního spisu), připadl poslední dnem patnáctidenní lhůty pro zaplacení soudního poplatku na středu 28. 2. 2024. Stěžovatel však do toho dne (ani později) soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud připomíná, že v případě lhůty k zaplacení soudního poplatku stanovené usnesením č. j. 3 As 298/2023 31, se již jednalo o lhůtu dodatečnou náhradní, neboť poplatek za kasační stížnost je splatný okamžikem jejího podání.
[10] Podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, byly naplněny podmínky předvídané v § 9 odst. 1 větě druhé zákona o soudních poplatcích; proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.
[11] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. března 2024
Mgr. Radovan Havelec předseda senátu