Odpovědnost právnických a fyzických osob (podnikatelů) za celní de- likt je koncipována jako odpovědnost objektivní. Odpovědnost za správné vyplnění jednotné celní deklarace se proto nepřenáší na fyzickou osobu, která jako zástupce či zaměstnanec právnické osoby, jež je zástupcem de- klaranta, jednotnou celní deklaraci vyplnila ve smyslu odst. 54 bodu 175 de- klarace, která tvoří přílohu č. 16 k vyhlášce č. 135/1998, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.*) Citované ustanovení pouze upravuje způsob vyplňování jednotné celní deklarace za právnickou osobu a způsob stvrzování pravosti údajů, nikoliv odpovědnost podepsané fyzické osoby za údaje v deklaraci obsažené. vy
Odpovědnost právnických a fyzických osob (podnikatelů) za celní de- likt je koncipována jako odpovědnost objektivní. Odpovědnost za správné vyplnění jednotné celní deklarace se proto nepřenáší na fyzickou osobu, která jako zástupce či zaměstnanec právnické osoby, jež je zástupcem de- klaranta, jednotnou celní deklaraci vyplnila ve smyslu odst. 54 bodu 175 de- klarace, která tvoří přílohu č. 16 k vyhlášce č. 135/1998, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.*) Citované ustanovení pouze upravuje způsob vyplňování jednotné celní deklarace za právnickou osobu a způsob stvrzování pravosti údajů, nikoliv odpovědnost podepsané fyzické osoby za údaje v deklaraci obsažené. vy
Soud I stupně uvedl, že v daném případě byl za deklaranta považován i nepřímý dovozce nebo vývozce, neboť ten činí celní prohlášení ve prospěch zastoupené osoby vlastním jménem; po- 1020 kud tedy deklarant uvedl v celním pro- hlášení nesprávné nebo neúplné údaje, na jejichž základě bylo zboží propuště- no, způsobil porušení celních předpi- sů podle $ 293 písm. d) celního záko- na. V daném případě byla deklarantem právnická osoba, jež se svým jednáním dopustila celního deliktu podle ustano- vení $ 298 celního zákona; odpovědnost právnické osoby za celní delikt byla ob- jektivní, proto nebylo nutné zjišťovat, zda k naplnění skutkové podstaty deliktu došlo v důsledku jejího zavinění. Nebylo proto nutné zkoumat ani případné zavi- nění osoby, jež byla za právnickou osobu podle ustanovení $ 9 odst, 2 daňového řádu oprávněna k jednání před celními orgány. Jak uvedl krajský soud, ze správ- ního spisu jednoznačně vyplynulo, že celní prohlášení vyhotovil právě žalob- ce, jenž tak nese deliktní odpovědnost za nesprávné či nepravdivé údaje v nich obsažené a zjištěné příslušným celním orgánem v rámci provedeného šetření. V odstavci 54 celní deklarace uvedené v příloze č. 16 k vyhlášce č. 135/1998 Sb. jsou sice skutečně uvedena jména a pod- pisy různých fyzických osob, ačkoliv tam správně mělo figurovat označení žalobce, avšak s ohledem na shora uve- dená zjištění lze učinit závěr, že tyto osoby byly žalobcovými zaměstnanci, kteří měli oprávnění deklarace za něj vyhotovit a podepsat. I když deklarace nebyly vyplněny v souladu s vyhláškou č. 135/1998 Sb., nemá podle sdělení sou- du I. stupně tato skutečnost vliv na závěr o odpovědnosti žalobce za celní delikt, neboť z žádného právního předpisu ne- lze dovodit, že se jej dopouští ten, jehož jméno a podpis figurují v odstavci 54 celní deklarace. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) zákonné lhůtě kasační stížnost. Namítl, že soud L stupně učinil na základě správných skutkových zjištění nesprávný právní zá- věr, jestliže dospěl k tomu, že nesprávně vyplněné deklarace v souladu s vyhláš- kou č. 135/1998 Sb. nemají žádný vliv na závěr o odpovědnosti stěžovatele za celní delikt, protože z žádného právního předpisu nelze dovodit formální pravi- dlo, že se ho dopouští ten, jehož jméno a podpis figuruje v odst. 54 celní dekla- race. Stěžovatel uvádí, že tento názor soudu I. stupně je právně nesprávný, což má za následek nezákonnost napa- deného rozhodnutí. Nesprávnost práv- ního názoru spočívá podle stěžovatele v tom, že stěžovatel je odpovědný za cel- ní delikt proto, že ze žádného právního předpisu nelze dovodit formální pravi- dlo, že se celního deliktu dopouští ten, jehož podpis a jméno figurují v odst. 54 celní deklarace. Stěžovatel tvrdí že tako- vé formální pravidlo existuje, a to v pří- loze č. 16 k vyhlášce č. 135/1998 Sb.: v příloze se k odst. 54 deklarace pod bodem 174 uvádí, že správnost údajů, pravost dokladů a odpovědnost za plně- ní povinností vyplývajících z propuštění zboží do navrženého režimu nebo ukon- čení režimu se potvrzuje uvedením ob- chodního jména nebo jména a příjmení deklaranta (jeho zástupce) a podpisem oprávněné osoby. Pod bodem 175 téže přílohy se pak uvádí, že je-li deklarantem nebo jeho zástupcem právnická osoba, doplní ten, kdo doklad podepsal, svoje jméno, příjmení a pracovní funkci, kte- rou ve vztahu k deklarantovi nebo jeho zástupci zastává a jehož jménem celní prohlášení podává. Z uvedeného vyplý- vá, že odpovědnost za údaje uvedené v deklaraci má ta osoba, která potvrdi- la v odst. 54 deklarace správnost údajů, a to způsobem uvedeným v citované vy- hlášce. Protože v odst. 54 předmětných celních prohlášení nepotvrdil stěžovatel tímto způsobem správnost údajů v cel ním prohlášení obsažených, pravost do- kladů a odpovědnost za plnění povin- ností vyplývajících z propuštění zboží, nemůže být stěžovatel odpovědný za celní delikt. Kasační stížnost není důvodná. Nesprávné posouzení právní otáz- ky jako kasační důvod [$ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.) spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný právní závěr, popř. je apli- kován správný právní názor, který je však nesprávně vyložen. Nejvyšší správ- ní soud taková pochybení v napadeném rozhodnutí krajského soudu neshledal. Krajský soud při vlastním přezkoumání žalobou dotčeného rozhodnutí správní- ho orgánu správně vyšel ze skutkového a právního stavu, jenž existoval v době rozhodování žalovaného správního or- gánu, a zabýval se všemi výroky napa- deného rozhodnutí v rámci žalobních bodů. Právní otázku v předcházejícím řízení posoudil správně a stejně tak je výrok jeho rozhodnutí (obdobně jako předcházející rozhodnutí žalovaného) dostatečně odůvodněn. Odpovědnost právnických osob a fy- zických osob vystupujících jako podni- katelé je v celním zákoně založena tak, že tyto subjekty odpovídají za porušení právních povinností bez ohledu na zavi- nění. Je tomu tak z praktických důvodů ve snaze zjednodušit postavení celních orgánů při ukládání sankcí podnikatel ským subjektům. Zjišťování a dokazová- ní zavinění v situacích, v nichž porušení povinností je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, tak jak to ostatně namí- tal i žalobce, by totiž bylo velmi obtížné a zdlouhavé. Proto je právní úprava cel- ních deliktů založena na objektivní od- povědnosti za výsledek, na rozdíl např. 1021 389 od odpovědnosti podle trestního záko- na. Podle $ 105 odst. 4 celního zákona je podání celního prohlášení považová- no za projev vůle deklaranta navrhnout zboží k propuštění do příslušného reži- mu. Podáním celního prohlášení potvr- zuje deklarant správnost údajů v něm obsažených, pravost dokladů, kterými je doloženo, a zavazuje se k plnění po- vinností vyplývajících z propuštění zbo- ží do navrženého režimu. Podle $ 32 odst. 3 vyhlášky č. 135/1998 Sb. je způ- sob uvádění údajů v deklaraci, doplňko- vé deklaraci a ložném listu, jakož i další náležitosti související s podáváním cel- ního prohlášení na těchto tiskopisech, uveden v čl. I přílohy č. 16 k této vy- hlášce (před jejím vydáním pak zcela obdobně ve vyhlášce č. 92/1993 Sb.). Celní prohlášení, které je činěno písem- nou formou na předepsaném tiskopise „jednotná celní deklarace“ (dále „JCD“), vždy podává celní deklarant nebo je- ho zástupce (případně zaměstnanec). V odst. 54 JCD činí deklarant prohlášení, které stvrzuje svým podpisem, případně i otiskem razítka. Odstavec 173 uvede- né přílohy č. 16 stanoví, že při dovozu a při vývozu potvrzuje deklarant nebo jeho zástupce, že dovoz nebo vývoz se uskutečňuje v souladu s platnými práv- ními předpisy, že jím uvedené údaje jsou správné a připojené doklady jsou pravé, a zavazuje se k plnění povinností vyplý- vajících z propuštění zboží do navržené- ho režimu. Z ustanovení, na něž žalob- 1022 ce v žalobě i v kasační stížnosti odkázal s tím, že odpovědnost za vyplnění JCD má osoba, jež v odst. 54 deklarace potvr- dila správnost údajů, nelze dovodit, že se odpovědnost za vyplnění JCD přenáší na fyzické osoby, které jako zaměstnanci či zástupci právnické osoby učinily pro- hlášení v JCD. Uvedená ustanovení pou- ze upravují způsob vyplňování JCD za právnickou osobu a způsob stvrzování pravdivosti údajů, nikoliv odpovědnost příslušného subjektu za údaje v JCD. Krajský soud tedy nepochybil, považo- valli porušení celního zákona za delikt právnické osoby. Celní zákon v ustanovení $ 293 vyme- zuje případy, v nichž dochází k porušení celních předpisů. Jsou v něm tedy uve- deny skutkové podstaty těchto porušení. Celní úřad použil a žalovaný převzal pro kvalifikaci žalobcova protiprávního jed- nání ustanovení $ 293 písm. d) celního zákona, podle nějž poruší celní předpisy ten, kdo způsobí, že mu bylo zboží pro- puštěno na základě nepravých, pozmě- něných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů. Podle $ 298 odst. 1 celního zákona se celního deliktu dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem spo- lečnosti způsobem uvedeným v $ 293. Porušení zájmu společnosti žalobcem je zdůvodněno shora, celní delikty jsou doloženy a použité sankce odpovídají $ 299 odst. 2 celního zákona. (ouč)
Společnost s ručením omezeným R. v Ú. proti Celnímu ředitelství v Ústí nad Labem o pokutu podle celního zákona, o kasační stížnosti žalobce.