některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů » S účinností od 1. 1. 2006 zrušen novým správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.). 1406-1408 Při posuzování včasnosti správní žaloby podané u správního soudu poté, kdy soud v občanském soudním řízení pravomocně zastavil řízení ve smyslu $ 104b odst. 1 0. s. ř., je nezbytné kromě zjištění, zda byla žaloba ke správnímu soudu podá- na ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí obecného soudu ($ 72 odst. 3 s. ř. s.), zkoumat i skutečnost, zda již při podání žaloby k obecnému soudu ne- byla zmeškána lhůta pro podání správní žaloby stanovená soudním řádem správ- ním, případně zvláštním zákonem. Podání žaloby u obecného soudu až po uplynutí této lhůty způsobuje opožděnost i posléze podané správní žaloby, byť by byla podá- na v měsíční lhůtě od pravomocného zastavení občanského soudního řízení [$ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů » S účinností od 1. 1. 2006 zrušen novým správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.). 1406-1408 Při posuzování včasnosti správní žaloby podané u správního soudu poté, kdy soud v občanském soudním řízení pravomocně zastavil řízení ve smyslu $ 104b odst. 1 0. s. ř., je nezbytné kromě zjištění, zda byla žaloba ke správnímu soudu podá- na ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí obecného soudu ($ 72 odst. 3 s. ř. s.), zkoumat i skutečnost, zda již při podání žaloby k obecnému soudu ne- byla zmeškána lhůta pro podání správní žaloby stanovená soudním řádem správ- ním, případně zvláštním zákonem. Podání žaloby u obecného soudu až po uplynutí této lhůty způsobuje opožděnost i posléze podané správní žaloby, byť by byla podá- na v měsíční lhůtě od pravomocného zastavení občanského soudního řízení [$ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
1406 Řízení před soudem: přípustnost kasační stížnosti k $ 104 odst. 3 písm. a) soudního řádu správního Jestliže krajský soud v rozsudku napadeném kasační stížností respektoval závaz- ný právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem a tento názor spočíval ve výkladu, který byl nálezem Ústavního soudu označen za neústavní, nelze odmítnout věcné projednání kasační stížnosti s poukazem na 6 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.
Kasační stížnost je podle § 102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody odpovídající § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Důvodem kasační stížnosti byl důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy stěžovatelem tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby. Stěžovatel je přesvědčen o tom, že Městský soud v Praze pochybil, když rozhodl bez jednání, při němž by se prokázalo, že s ohledem na proběhnuvší řízení před soudy rozhodujícími v občanském soudním řízení byla správní žaloba stěžovatele podána včas. K tomu Nejvyšší správní soud konstatuje, že po přezkoumání věci dospěl k závěru, že zrušení rozhodnutí Městského soudu není na místě, jelikož jeho výrok o opožděném podání žaloby byl správný, byť – jak vyšlo najevo v řízení o kasační stížnosti – z jiných důvodů, než které Městský soud v Praze uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí.
V souzené věci vydal žalovaný své rozhodnutí dne 4. 7. 2003, zástupci stěžovatele bylo doručeno dne 16. 7. 2003. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Napadené rozhodnutí bylo vydáno podle zákona o pobytu cizinců, jenž jako lex specialis v § 172 odst. 1 stanoví pro podání žaloby lhůtu 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Žaloba tedy měla být s ohledem na citované ustanovení podána nejpozději dne 16. 8. 2003, aby lhůta pro její podání byla zachována. Zmeškání lhůty nelze prominout.
Stěžovatel podal dne 15. 9. 2003 žalobu k Okresnímu soudu v Karviné. Tento soud poté usnesením ze dne 23. 9. 2003, čj. 25 C 60/2003 - 10, v souladu s § 104b odst. 1 o. s. ř. řízení zastavil, neboť se jednalo o věc, kterou měl rozhodnout soud ve správním soudnictví. Soud současně stěžovatele poučil o tom, že může do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí podat správní žalobu k věcně a místně příslušnému soudu rozhodujícímu věci správního soudnictví (§ 72 odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatel se proti tomuto usnesení odvolal a Krajský soud v Ostravě rozhodnutím ze dne 16. 12. 2003, čj. 8 Co 700/2003 - 17, usnesení okresního soudu potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 3. 2004, stěžovatel podal správní žalobu k poštovní přepravě dne 16. 4. 2004. Městský soud v Praze se tedy mýlil, pokud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že opožděně byla podána žaloba k Městskému soudu v Praze. Žaloba k Městskému soudu v Praze byla podána v průběhu lhůty jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, tato lhůta byla tedy zachována. Při posuzování včasnosti správní žaloby podané u správního soudu poté, kdy bylo soudem v občanském soudním řízení pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení, je však nezbytné kromě toho, zda byla správní žaloba podána ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí obecného soudu, zkoumat i skutečnost, zda již při podání žaloby k obecnému soudu nebyla zmeškána lhůta pro podání správní žaloby stanovená soudním řádem správním, případně zvláštním zákonem. Pokud by nebyla tato zásada uplatňována, bylo by možno „zhojit“ opožděné podání podáním žaloby u nepříslušného obecného soudu a nikoliv u příslušného správního soudu.
Odmítnutí žaloby v dané věci je však namístě proto, že opožděné bylo již podání žaloby k Okresnímu soudu v Karviné. Podle § 72 odst. 3 s. ř. s. platí, že v případě zastavení řízení soudem rozhodujícím v občanském soudním řízení a následném podání správní žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí obecného soudu platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení. Smyslem tohoto ustanovení je umožnit projednání jinak bezvadné správní žaloby, u níž došlo toliko k nesprávnému podání u nepříslušného soudu, ovšem za toho předpokladu, že ostatní podmínky pro projednání žaloby – mimo jiné i včasnost jejího podání – žalobce splnil. Nejvyšší správní soud, vzhledem k tomu, že tento postup Městský soud v Praze opomenul, musel posoudit, zda žaloba podaná sice nesprávně u Okresního soudu v Karviné byla podána včas z hlediska příslušných ustanovení soudního řádu správního, resp. v daném případě též z hlediska zvláštního zákona. Jak již bylo výše uvedeno, posledním dnem pro podání žaloby byl den 16. 8. 2003. Žaloba však byla podána u Okresního soudu v Karviné až dne 15. 9. 2003, tedy po uplynutí třicetidenní lhůty pro podání žaloby, jež je stanovena v § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Rozhodnutí Městského soudu v Praze tedy obstojí, byť z jiného důvodu, než soudem uvedeného.
K námitce stěžovatele, že Městský soud v Praze pochybil, když v dané věci odročil nařízené jednání a o odmítnutí žaloby rozhodl bez jednání, Nejvyšší správní soud konstatuje, že tato skutečnost nemohla mít v dané věci vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť ani jednání konané za přítomnosti stěžovatele by již nemohlo zvrátit skutečnost, že správní žaloba nebyla věcně projednatelná, protože byla k Okresnímu soudu v Karviné podána opožděně.
Nejvyšší správní soud dospěl ze všech shora uvedených důvodů k závěru, že důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. není dán a soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 1 a 7 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. září 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu