3 As 301/2019- 27 - text
3 As 301/2019 -
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, v právní věci žalobkyně: P. F. art, spol. s r. o., sídlem Gromešova 769/4, Brno, zastoupena Mgr. Markétou Kellerovou, advokátkou se sídlem Černíkova 2986/14, Brno, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: CZECH NEWS CENTER a. s., sídlem Komunardů 1584/42, Praha 7, zastoupena JUDr. Helenou Chaloupkovou, advokátkou se sídlem Na Kozačce 1289/7, Praha 2, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 9 A 27/2016 - 101,
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 9 A 27/2016 - 101. Výrokem I. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2019, č. j. 3 As 301/2019 – 16, byla stěžovatelka vyzvána k zaplacení soudního poplatku za podání kasační stížnosti ve lhůtě patnácti dnů od doručení uvedeného usnesení. Toto usnesení bylo zástupkyni stěžovatelky (viz plná moc na č. l. 2 soudního spisu) doručeno dne 12. 9. 2019. Lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet dne 13. 9. 2019 a marně uplynula dne 27. 9. 2019; stěžovatelka byla současně poučena o následcích spojených s nevyhověním uvedené výzvě [§ 40 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
[2] Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost samotným podáním kasační stížnosti. V souladu s ustanovením § 7 téhož zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání. Jelikož stěžovatelka soudní poplatek nezaplatila při podání kasační stížnosti, zdejší soud ji vyzval k zaplacení soudního poplatku v (dodatečně) stanovené lhůtě patnácti dnů, jak předpokládá § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Citované ustanovení zákona o soudních poplatcích rovněž ukládá soudu povinnost zastavit řízení po marném uplynutí (dodatečné) lhůty stanovené soudem k zaplacení soudního poplatku, přičemž k případnému zaplacení poplatku po marném uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
[3] Nejvyšší správní soud tedy podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil, jelikož byly naplněny podmínky předvídané ustanovením § 9 odst. 1 větou druhou zákona o soudních poplatcích.
[4] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno. Osobě zúčastněné na řízení soud neuložil žádnou povinnost, nemá proto ani právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 4 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 17. října 2019
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu