I. Podle požadavků kladených $ 59 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) na výro- kovou část rozhodnutí odvolacích správních orgánů je rozhodnutí ve druhém stupni nepřezkoumatelné, pokud v něm není výslovně vyjádřeno nebo alespoň způsobem ne- vzbuzujícím pochybnosti vysloveno, jakým způsobem odvolací správní orgán naložil s přezkoumávaným rozhodnutím jako celkem a jeho případnými jednotlivými výroky. II. Nejvyšší správní soud nemůže při své přezkumné činnosti akceptovat odů: vodnění rozhodnutí krajského soudu spočívající v doslovných citacích právních předpisů, aniž by tyto citace byly bez dalšího rozvedeny, doplněny, vyloženy a apli- kovány na konkrétní projednávaný případ.
I. Podle požadavků kladených $ 59 odst. 2 správního řádu (č. 71/1967 Sb.) na výro- kovou část rozhodnutí odvolacích správních orgánů je rozhodnutí ve druhém stupni nepřezkoumatelné, pokud v něm není výslovně vyjádřeno nebo alespoň způsobem ne- vzbuzujícím pochybnosti vysloveno, jakým způsobem odvolací správní orgán naložil s přezkoumávaným rozhodnutím jako celkem a jeho případnými jednotlivými výroky. II. Nejvyšší správní soud nemůže při své přezkumné činnosti akceptovat odů: vodnění rozhodnutí krajského soudu spočívající v doslovných citacích právních předpisů, aniž by tyto citace byly bez dalšího rozvedeny, doplněny, vyloženy a apli- kovány na konkrétní projednávaný případ.
C...) Nesrozumitelným, a tudíž ve svém dů- sledku i nepřezkoumatelným, byl shledán rozsudek krajského soudu v jeho části odů- vodnění. Podle $ 157 odst. 2 o. s. ř., použitého přiměřeně podle $ 64 s. ř. s., je soud v odů- vodnění povinen uvést, čeho se žalobce do- máhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vy- jádřil žalovaný, stručně a jasně vyložit, které 291 1109 skutečnosti má prokázány a které nikoli, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a ja- kými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po práv- ní stránce. Přitom, což Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, má soud dbát o to, aby odůvod- nění rozsudku bylo přesvědčivé. V těchto zá- konných požadavcích krajský soud v souzené věci pochybil, neboť blíže a podrobněji ne- uvedl, v čem spatřuje nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nemůže při své pře- zkumné činnosti akceptovat odůvodnění roz- hodnutí spočívající v doslovných citacích práv- ních předpisů, aniž by tyto citace byly bez dalšího rozvedeny, doplněny, vyloženy a apli- kovány na konkrétní projednávaný případ. Krajský soud podrobně neuvedl, v čem je jím zrušované rozhodnutí stěžovatele nepřezkou- matelné, čímž se samo jeho rozhodnutí stalo nepřezkoumatelným. Nejvyšší správní soud nemůže ponechat bez následků nepřezkouma- telný rozsudek, který sám vyslovuje nepře- zkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu. Nepřezkoumatelným způsobem nelze rozhod- nout o nepřezkoumatelnosti. Právní názor sou- du navazující na citaci právních předpisů v roz- sudku krajského soudu je podle Nejvyššího správního soudu sám o sobě nesrozumitelný. Krajskému soudu lze tedy vytknout, že porušil povinnost uvést, jak věc posoudil po právní stránce, a to právě pokud jde o požadavek pře- svědčivosti. Při bližším zkoumání totiž odůvod- nění rozsudku může vést k nesprávnému závě- ru, že odvolací správní orgány mohou při své činnosti ve smyslu $ 59 odst. 2 správního řádu toliko napadené prvostupňové rozhodnutí ja- ko celek potvrdit zamítnutím odvolání, nebo je jako celek zrušit, nebo je jako celek změnit, při- čemž jiný postup by podle tvrzení soudu nebyl, při jeho nedostatečném výkladu správního řá- du, přípustný a možný. Takový závěr by byl na- víc i zcela nepřípustný a odporující judikatuře správních soudů i rozhodovací praxi správních orgánů. Podle právního názoru Nejvyššího správního soudu je odvolací správní orgán oprávněn ve smyslu $ 59 odst. 2 správního řá- du, shledá-li pro to patřičné důvody, napadené 292 rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit. Zde je třeba podotknout, že taková změna nebo i zrušení se může vztahovat vůči celému rozhodnutí (resp. všem jeho jednotlivým výrokům), nebo jen k jeho jednotlivým výrokovým částem. V tako- vém případě je však nezbytně nutné postupo- vat s ohledem na $ 59 odst. 2 správního řádu /n fine tak, že obstojí-li část výroku u odvolacího orgánu, ve zbylém rozsahu se odvolání zamítá a rozhodnutí se tím potvrzuje. Má-li správní rozhodnutí více výroků, je třeba řádně uvést, jak odvolací správní orgán naložil se všemi jed- notlivými výroky, které zrušil či změnil, a které naopak potvrdil zamítnutím odvolání. Nejvyšší správní soud je však, při nedostat- ku výslovné právní úpravy ve správním řádu, ochoten akceptovat i výrok odvolacích správ- ních orgánů při vyslovení částečné změnyý vý- roku, že ve zbylém rozsahu je napadené a pře- zkoumávané rozhodnutí „ponecháno beze změny“ či obdobné výroky, lze-li však beze všech pochybností dovodit, jak bylo naloženo s napadeným rozhodnutím jako celkem a vše- mi jeho případnými jednotlivými výroky. Vý- slovně však tuto dosud mnohdy problematic- kou správní praxi řeší s účinností od 1. 1. 2006 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle jehož $ 90 odst. 1 písm. c) odvolací správní orgán, do- jde-li k závěru, že napadené rozhodnutí je vad- né, buď z důvodů věcné nesprávnosti nebo i ze širšího důvodu nezákonnosti, „napadené roz- hodnutí nebo jeho část změní“ Částečná změ- na rozhodnutí správního orgánu je pak výslov- ně řešena v $ 90 odst. 5 in fine téhož zákona tak, že dojde-li ke zrušení nebo změně rozhod- nutí jen v jeho části, ve zbytku je povinen od- volací správní orgán napadené rozhodnutí po- tvrdit. Nejvyšší správní soud odkazem na novou právní úpravu jen deklaruje, že takový postup měl být aplikován i za předcházející právní úpravy dané zákonem č. 71/1967 Sb., a tato výslovná právní úprava nepředstavuje tu- díž žádnou novinku vztahující se k přezkumné činnosti odvolacích správních orgánů. Obdob- ný postup by měl být aplikován i v případě čás- tečného zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kdy ve zbytku by mělo být na- padené rozhodnutí potvrzeno. 1110 Řízení před soudem: kompetenční výluka Výkon trestu odnětí svobody: kázeňské tresty k čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod [vyhlášena sdělením Mi- nisterstva zahraničních věcí pod č. 209/1992 Sb. (v textu též „Úmluva“)] k čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (v textu též „Listina“) k $ 76 odst. 6 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých sou- visejících zákonů (v textu též „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“) k $ 70 písm. f) soudního řádu správního Výluka kázeňských trestů ze soudního přezkumu podle $ 76 odst. 6 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Jiří D. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o uložení pokuty, o kasační stíž-