3 As 67/2012- 23 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: D. M., zatoupen Mgr. Dagmar Beníkovou, advokátkou se sídlem Legionářská 797/3, Olomouc, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2011, č. j. KUOK 20721/2011, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 18. 4. 2012, č. j. 76 A 17/2011 – 15,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Žalovaný dne 30. 5. 2012 podal kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 23. 2. 2011, č. j. KUOK 20721/2011, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hranice ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. OD/20245/10-5/Hla/235, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a byla mu uložena pokuta ve výši 10.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců.
Nejvyšší správní soud shledal, že předmětná kasační stížnost nesplňuje veškeré náležitosti podle § 106 odst. 1 s. ř. s., neboť neobsahuje žádné konkrétní důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto žalovaného usnesením ze dne 14. 12. 2012, č. j. 3 As 67/2012 – 11, vyzval k doplnění kasační stížnosti tak, aby bylo zřejmé, v čem spatřuje nezákonnost napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci. Zároveň jej poučil o tom, že neodstraní-li nedostatky kasační stížnosti, bude tato odmítnuta. Výzva byla žalovanému doručena dne 19. 12. 2012, ten však zůstal nečinný a ve stanovené lhůtě kasační stížnost nedoplnil.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v § 106 odst. 1 s. ř. s., pokud je podání nemá, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. V daném případě podání stěžovatele zákonné náležitosti neobsahovalo, soud ho k odstranění nedostatků vyzval a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě vady neodstranil. Chybějící náležitosti (kasační důvody) brání v pokračování v řízení, neboť v něm je Nejvyšší správní soud důvody kasační stížnosti vázán. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 30. ledna 2013
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu