Nejvyšší správní soud usnesení správní

3 As 96/2018

ze dne 2018-11-22
ECLI:CZ:NSS:2018:3.AS.96.2018.25

3 As 96/2018- 25 - text

3 As 96/2018 - 25

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: R. A., zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2016, č. j. KUKHK-40874/DS/2016/Er, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 9. 2018, č. j. 30 A 38/2017 - 76,

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce advokáta Mgr. Jaroslava Topola do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Kasační stížností podanou dne 21. 9. 2018 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

[2] Jelikož kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a to konkrétně její důvody ve smyslu § 103 odst. 1 téhož zákona, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 8. 10. 2018, č. j. 3 As 96/2018 – 19, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení popsané vady odstranil. Současně jej soud poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta.

[3] Usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 10. 10. 2018, lhůta k odstranění vad kasační stížnosti proto začala plynout dne 11. 10. 2018 a marně uplynula dne 12. 11. 2017 (viz § 40 odst. 1, 2 a 3 s. ř. s.). Stěžovatel nicméně důvody kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nedoplnil.

[4] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.“

[5] Podle § 106 odst. 3 s. ř. s. „[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“

[6] Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“

[7] Stěžovatel byl řádně vyzván k odstranění vad kasační stížnosti doplněním jejích důvodů a rovněž poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil. Chybějící důvody kasační stížnosti přitom brání v pokračování v řízení o kasační stížnosti, neboť v něm je Nejvyšší správní soud těmito důvody vázán (srov. § 109 odst. 4 část věty před středníkem s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

[8] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[9] Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“ Podle § 10 odst. odst. 5 téhož zákona „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“

[10] Protože stěžovatel zaplatil soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, Nejvyšší správní soud rozhodl III. výrokem tohoto usnesení o jeho vrácení stěžovateli ve smyslu § 10 odst. 3 věty poslední zákona o soudních poplatcích za použití § 10 odst. 5 téhož zákona, a to ve lhůtě podle§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích, tzn. do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 22. listopadu 2018

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu