3 Azs 110/2017- 18 - text
3 Azs 110/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: K. Ch., st. přísl. Mongolsko, zast. Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2015, č. j. MV-161116-3/SO-2014, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2017, č. j. 31 A 65/2015 – 33,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 13. 4. 2017 doručena kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Brně.
Jelikož kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a to mimo jiné její důvody ve smyslu § 103 odst. 1 téhož zákona, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 18. 4. 2017, č. j. 3 Azs 110/2017 – 6, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení popsané vady odstranila a poučil jí o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta. Soud současně stěžovatelku vyzval, aby zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč.
Usnesení bylo zástupkyni stěžovatelky doručeno dne 26. 4. 2017 (viz doručenka připojená k č. l. 6 soudního spisu), lhůta k doplnění důvodů kasační stížnosti proto začala běžet dne 27. 4. 2017 a uplynula dne 26. 5. 2017 (viz § 40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Stěžovatelka doručila dne 3. 5. 2017 soudu žádost o osvobození od soudních poplatků, na výzvu k doplnění důvodů kasační stížnosti nicméně již nereagovala.
Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.“
Podle § 106 odst. 3 s. ř. s. „[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“
Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
Stěžovatelka byla řádně vyzvána k odstranění vad kasační stížnosti doplněním jejích důvodů a rovněž poučena o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranila. Chybějící důvody kasační stížnosti přitom brání v pokračování v řízení o kasační stížnosti, neboť v něm je Nejvyšší správní soud těmito důvody vázán (srov. § 109 odst. 4 část věty před středníkem s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.
Závěrem zdejší soud dodává, že za dané procesní situace již nebylo nutné rozhodovat o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků, neboť ani případné rozhodnutí o (ne)osvobození stěžovatelky od soudních poplatků by na výše uvedeném závěru nemohlo ničeho změnit.
O nákladech řízení rozhodl zdejší soud na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 7. června 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu