: L Skutečnost, že zástupce stěžovatelky - advokát s procesní plnou mocí nepostupoval v řízení před krajským soudem podle jejích představ (zůstal nečinný), může založit odpovědnostní vztah mezi zmocněnkyní a jejím zá- stupcem; nemůže však založit důvod kasační stížnosti podle $ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. II. Povinnost soudu vyzvat stěžovatelku k vyjádření, zda souhlasí s roz- hodnutím soudu bez nařízení jednání, v jazyce, jemuž stěžovatelka rozumí, nemusí ani u cizinky vždy nezbytně znamenat nutnost překládat tuto výzvu do jejího mateřského jazyka. Tato povinnost vzniká pouze v případě, kdy soud zjistí, že účastník řízení neovládá jazyk, v němž se vede řízení. Pokud však stěžovatelka se soudem komunikovala v českém jazyce, o ustanovení tlumočníka nepožádala a i ze správního spisu vyplynulo, že česky rozumí, krajský soud nepochybil, pokud jí poučení podle $ 51 s. ř. s. zaslal v českém jazyce. -
: L Skutečnost, že zástupce stěžovatelky - advokát s procesní plnou mocí nepostupoval v řízení před krajským soudem podle jejích představ (zůstal nečinný), může založit odpovědnostní vztah mezi zmocněnkyní a jejím zá- stupcem; nemůže však založit důvod kasační stížnosti podle $ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. II. Povinnost soudu vyzvat stěžovatelku k vyjádření, zda souhlasí s roz- hodnutím soudu bez nařízení jednání, v jazyce, jemuž stěžovatelka rozumí, nemusí ani u cizinky vždy nezbytně znamenat nutnost překládat tuto výzvu do jejího mateřského jazyka. Tato povinnost vzniká pouze v případě, kdy soud zjistí, že účastník řízení neovládá jazyk, v němž se vede řízení. Pokud však stěžovatelka se soudem komunikovala v českém jazyce, o ustanovení tlumočníka nepožádala a i ze správního spisu vyplynulo, že česky rozumí, krajský soud nepochybil, pokud jí poučení podle $ 51 s. ř. s. zaslal v českém jazyce. -
Důvodem kasační stížnosti je důvod uvedený v $ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., te- dy tvrzená zmatečnost řízení spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo soud byl nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastní- ka v důsledku trestného činu soudce. K tvrzení stěžovatelky, že v řízení o žalo- 950 bě nebyly splněny podmínky řízení, ne- boť její zástupkyně s procesní plnou mo- cí nekonala v řízení potřebné procesní úkony, Nejvyšší správní soud konstatuje, že zastoupení účastníka v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu není podmínkou řízení; tento typ řízení není koncipován jako tzv. advokátský proces. Zastoupení stěžovatele advokátem, po- př. vlastní právnické vzdělání stěžovate- le, je podmínkou řízení teprve v řízení o kasační stížnosti. Námitku stěžovatel- ky, že zmatečnost řízení byla způsobena nečinností jí zvolené advokátky, Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou. Sku- tečnost, že zástupce, jemuž byla udělena procesní plná moc pro celé řízení, nere- spektoval vnitřní pokyny zmocnitele (v daném případě zvolená advokátka zřejmě v řízení nepostupovala tak, jak stěžovatelka očekávala), nemá žádné účinky vůči soudu a může být toliko zá- kladem odpovědnostního vztahu mezi zmocnitelem a zástupcem (srov. též roz- hodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdon 1081/96 a 29 Odo 466/2002). Proto sku- tečnost, že ustanovená zástupkyně neči- nila vůči soudu příslušné procesní úkony, nemůže mít vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí a nezakládá ani va- du řízení předcházejícího jeho vydání. Tvrzení stěžovatelky, že nový zástupce neměl dostatek času k seznámení se s pří- padem, není podle názoru Nejvyššího správního soudu vadou řízení, neboť tři týdny, které nový zástupce žalobkyně měl od převzetí zastoupení až do rozhod- nutí soudu, poskytly dostatečnou dobu k seznámení se s věcí; navíc v tu dobu již neměl být vůči soudu ze strany stěžova- telky učiněn žádný procesní úkon. K tvrzení stěžovatelky, že výzva kraj- ského soudu ze dne 29. 5. 2003 byla do- ručena její zástupkyni, ačkoliv plná moc byla této zástupkyni udělena až dne ' 17.6. 2003, zdejší soud na základě obsa- hu soudního spisu sp. zn. 59 Az 363/2003 konstatuje, že uvedená výzva byla doručena do vlastních rukou přímo stěžovatelce, a nikoliv její zástupkyni, které byla procesní plná moc skutečně udělena až dne 17. 6. 2003; tato námitka tedy není důvodná. K námitce stěžova- telky, že nebyla o možnosti, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jed- nání, vyrozuměna v jazyce, jemuž rozu- mí, Nejvyšší správní soud konstatuje, že ji rovněž neshledal důvodnou. Uvedená právní věta totiž dopadá pouze na situa- ce, kdy v průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že stěžovatelka neovládá ja- zyk, v němž se vede řízení, nebo jinak vy- vstala potřeba ustanovit jí tlumočníka. V souzené věci však potřeba ustanovit stěžovatelce tlumočníka v řízení před soudem nevyvstala a ani jinak soud ne- měl možnost naznat, že by stěžovatelka vůbec neovládala jazyk, v němž je vede- no řízení, neboť podání stěžovatelky by- lo v českém jazyce, stěžovatelka nepožá- dala o ustanovení tlumočníka, a navíc by- la po značnou část žalobního řízení za- stoupena. Navíc Nejvyšší správní soud ze správního spisu zjistil, že stěžovatelka již v průběhu řízení o udělení azylu uvedla, že hovoří česky a rusky; správní řízení bylo sice na její žádost vedeno v ja- zyce ruském, ale v pohovoru k žádosti o udělení azylu uvedla, že do České re- publiky přišla mj. z důvodu, že ovládá zdejší jazyk. Vzhledem k tomu, že ani v průběhu žalobního řízení stěžovatelka neadresovala vůči soudu žádnou pí- semnost v jiném než českém jazyce, o ustanovení tlumočníka nepožádala a tato skutečnost ani jinak nevyšla v říze- ní najevo, nebyla tím, že jí soud zaslal uvedenou výzvu v českém jazyce, založe- na vada řízení před soudem prvního stupně. Zmiňovaný judikát uveřejněný pod č. 59/2004 Sb. NSS dopadá toliko na situaci, kdy účastník řízení vůbec ne- ovládá český jazyk. C(ouč)
Nataliya H. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stíž-