3 Azs 129/2005- 29 - text
č. j. 3 Azs 129/2005 – 29
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: V. H. V., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, pod sp. zn. 59 Az 47/2004, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2004 č. j. OAM-68/CU-06-BE05-2004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 30. 12. 2004 č. j. 59 Az 47/2004 – 19,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 7. 4. 2005 se žalobce domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 30. 12. 2004 č. j. 59 Az 47/2004 – 19 o zastavení řízení o udělení azylu dle ustanovení § 25 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Z předloženého soudního spisu plyne, že citovaný rozsudek, ve kterém byl žalobce řádně poučen o možnosti podat ve lhůtě dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost, byl žalobci doručen ve smyslu § 46 odst. 3, § 50b odst. 1 a § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) dne 21. 2. 2005.
Podle ustanovení § 46 odst. 1 o. s. ř. soud předá písemnost určenou fyzické osobě k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Podle odst. 3 téhož ustanovení nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou uloží.
§ 50b odst. 1 stanoví, že doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, se považuje za uloženou dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování nebo, jde-li o doručování fyzické osobě, ani jinde nezastihl příjemce. Byla-li však doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, platí za den uložení písemnosti den, kterým je připravena v místě uložení pro adresáta k vyzvednutí.
Ustanovení § 50c odst. 1 uvádí, že pokud byla písemnost uložena, zanechá se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle § 50c odst. 4 nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
V projednávaném případě byla zásilka s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, doručována do vlastních rukou žalobce na adresu P. 4, S. 17/870 (místo, na kterém se žalobce v době řízení o žalobě zdržoval) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Jelikož žalobce nebyl na této adrese zastižen a jiné místo pro doručování nebylo známo, byla písemnost uložena u provozovatele poštovních služeb dne 9. 2. 2005 a žalobci byla v místě doručování zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. Žalobce si písemnost určenou do vlastních rukou v úložní době nevyzvedl, proto je ze den doručení rozsudku považován den 21. 2. 2005. Z předloženého soudního spisu také vyplývá, že žalobce si u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, předmětný rozsudek osobně převzal dne 1. 4. 2005.
Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V daném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení rozsudku, tj. pondělí 21. 2. 2005, a posledním dnem dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti tak bylo pondělí 7. 3. 2005. Kasační stížnost však byla žalobcem podána teprve dne 7. 4. 2005.
Zákonnost postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, při doručování rozsudku žalobce v kasační stížnost nezpochybnil. Skutečnost, že si žalobce rozsudek, který již byl doručen, později osobně u tohoto soudu vyzvedl, nemá na běh lhůty k podání kasační stížnosti žádný vliv. Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. června 2005
JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu