Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

3 Azs 131/2006

ze dne 2006-09-13
ECLI:CZ:NSS:2006:3.AZS.131.2006.96

3 Azs 131/2006- 96 - text

č. j. 3 Azs 131/2006 - 97

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně A. K., zastoupené Mgr. Andrejem Perepečenovem, advokátem, se sídlem Jana Zajíce 36, Praha 7 – Holešovice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2004, č. j. 63 Az 21/2004 – 24,

I. Kasační stížnosti s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 14. 1. 2004, č. j. OAM-71/VL-20-11-2004. Rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. k) zák. č. 325/1999 Sb. Jako důvod pro podání kasační stížnosti žalobkyně označila zákonné důvody specifikované v ust. § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř.

s. Předně namítala, že Krajský soud v Ostravě posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem. Dále shledávala vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu v projednání věci u Krajského soudu v Ostravě, kde uvedený soud dle jejího názoru projednal předmětnou věc v rozporu se zákonem o azylu. Nic konkrétního však žalobkyně k věci neuvedla. Žalobkyně dále požádala o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a o tlumočníka do blíže neurčeného jazyka. Dále požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, neboť současný stav řízení jí může přivodit značnou újmu na jejich právech za situace, kdy by byla nucena vycestovat z území České republiky.

Žalobkyně závěrem navrhla, aby napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2005, následná kasační stížnost žalobkyně proti tomuto usnesení pak byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2006. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2006 pak byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě do jednoho měsíce doložila plnou moc advokátu, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti a dále, aby doplnila chybějící náležitosti kasační stížnosti a konkrétně uvedla, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá a zkonkretizovala důvody kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. Zároveň byla žalobkyně poučena o následcích nesplnění výzvy. Na výzvu soudu žalobkyně doložila plnou moc advokátu Mgr. Andreji Perepečenovovi ze dne 9. 5. 2006, vytýkané nedostatky kasační stížnosti však neodstranila.

Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost žalobkyně je zatížena vadami, které brání jejímu věcnému projednání. Žalobkyně ani na výzvu soudu nekonkretizovala stížní důvody podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a Nejvyšší správní soud tak nemá vytýčeny meze své přezkumné činnosti ve smyslu ust. § 109 odst. 3 s. ř. s. Kasační stížnost žalobkyně proto podle výše cit. ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spoj. s ust. § 120 s. ř. s. odmítl. Za této situace nerozhodoval již samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud také nerozhodoval o ustanovení tlumočníka žalobkyni, neboť takováto potřeba nevyšla v řízení najevo. Podle ust. § 109 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, přičemž v řízení byla žalobkyně zastoupena advokátem, který je českého jazyka znalý.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spoj. s ust. § 120 s. ř. s. ). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 13. září 2006

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu