I. Pokud krajský soud při rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti ve věci azylu nerespektoval obecné zásady vy- plývající z rozhodovací činnosti soudů v těchto věcech a tato skutečnost mo- hla pro stěžovatele znamenat nemožnost přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu, je dán důvod přijatelnosti kasační stížnosti ve smyslu $ 104a s. ř. s. II. Postup krajského soudu, jenž zamítl návrh na ustanovení zástupce ($ 35 odst. 7 s. ř. s.) s odůvodněním, že stěžovatelka neprokázala tvrzení o své majetkové situaci listinnými důkazy, přičemž tato tvrzení stěžovatel- ky spočívala v tom, že nemá žádný majetek ani příjmy, je vadný a je důvodem 951 pro zrušení takového usnesení. Krajský soud svým postupem popřel tzv. ne- gativní důkazní teorii, podle níž nelze dokazovat neexistující skutečnosti.
I. Pokud krajský soud při rozhodování o žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti ve věci azylu nerespektoval obecné zásady vy- plývající z rozhodovací činnosti soudů v těchto věcech a tato skutečnost mo- hla pro stěžovatele znamenat nemožnost přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu, je dán důvod přijatelnosti kasační stížnosti ve smyslu $ 104a s. ř. s. II. Postup krajského soudu, jenž zamítl návrh na ustanovení zástupce ($ 35 odst. 7 s. ř. s.) s odůvodněním, že stěžovatelka neprokázala tvrzení o své majetkové situaci listinnými důkazy, přičemž tato tvrzení stěžovatel- ky spočívala v tom, že nemá žádný majetek ani příjmy, je vadný a je důvodem 951 pro zrušení takového usnesení. Krajský soud svým postupem popřel tzv. ne- gativní důkazní teorii, podle níž nelze dokazovat neexistující skutečnosti.
Jak Nejvyšší správní soud vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, www.nssoud.cz,** o případ přijatelnosti kasační stížnosti se může jednat mj. tehdy, pokud by bylo v napa- deném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které moh- lo mít dopad do právního postavení stě- žovatele; příkladem toho může být např. hrubé pochybení krajského soudu v jed- notlivém případě při výkladu hmotného či procesního práva. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se o tento případ jedná v souzené věci, a proto dospěl k zá- věru, že kasační stížnost je přijatelná, a je tedy zapotřebí se jí meritorně zabývat. Nelze totiž pominout fakt, že v otázce rozhodování o ' ustanovení zástupce účastníku řízení formovala bohatá roz- hodovací praxe obecných i správních soudů obecné zásady, které, přestože ne- byly vždy vyjádřeny v právních větách, jsou bezpochyby součástí soudní judika- tury. Jak bude níže uvedeno, krajský soud v souzené věci v souladu s touto ju- dikaturou nepostupoval, a proto se jeho procesní pochybení projevilo v materi- ální sféře stěžovatelky, neboť v koneč- ném důsledku znamenalo případnou ne- možnost projednání věci Nejvyšším správním soudem. Neméně významnou | skutečností a dalším argumentem pro shledání přija- » Nyní publikováno těž pod č. 933/2006 Sb. NSS. 912 telnosti je i specifická povaha kasační stížnosti směřující proti usnesení 0 neu- stanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu. V případě ka- sační stížnosti směřující proti neustano- vení zástupce, u níž, jak dovodila judika- tura (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. 486/2005 Sb. NSS), není nedo- statek povinného zastoupení advokátem důvodem pro odmítnutí kasační stížnos- ti, nelze přehlédnout fakt, že důvody ka- sační stížnosti proti neustanovení zá- stupce pro řízení o kasační stížnosti formuluje zpravidla sám stěžovatel - ne- úspěšný žadatel o ustanovení zástupce. Ve věcech azylu se tedy jedná o cizího státního příslušníka, zpravidla neovláda- jícího český jazyk a neznalého českého právního prostředí. Stěží si pak lze před- stavit, že by takový účastník řízení byl schopen pregnantně formulovat, v čem spočívá přesah jeho vlastních zájmů v případě kasační stížnosti proti rozhod- nutí, jímž mu nebyl ustanoven zástupce; při zavádění institutu přijatelnosti kasač- ní stížnosti ve věcech azylu navíc záko- nodárce vycházel z toho, že se bude jed- nat o tzv. advokátský proces. V procesní situaci, kdy nutnost formulace kasační stížnosti stíhá samotného účastníka říze- ní, by pak měl být výklad institutu přija- telnosti ze strany Nejvyššího správního soudu maximálně šetřící jeho práva a dbající toho, aby příliš striktním výkla- dem neutrpěl v řízení újmu. Z těchto dů- vodů tedy soud dospěl k závěru, že ka- sační stížnost je přijatelná. Nejvyšší správní soud dospěl k závě- ru, že Krajský soud v Brně pochybil při posouzení toho, zda stěžovatelka doloži- la svá tvrzení týkající se majetkových po- měrů, a zda tedy byl splněn předpoklad pro osvobození od soudních poplatků. Soud odůvodnil zamítavý výrok svého usnesení tím, že stěžovatelka neprokáza- la listinnými důkazy, že jsou u ní dány předpoklady pro osvobození od soud- ních poplatků. K tomu je zapotřebí pou- kázat na to, že stěžovatelka na obě výzvy soudu uvedla, že nevlastní žádný maje- tek a nemá žádné příjmy. Dále sdělila, že platby za ubytování za ni nyní hradí její sestra a že doklad o tom není v současné době možné doložit vzhledem k nepří- tomnosti majitele bytu. Krajský soud v Brně přesně nespecifikoval, jaké kon- krétní skutečnosti stěžovatelka ke své újmě nedoložila listinnými důkazy, ačko- liv je doložit mohla. Pokud však jde o do- klad o tom, že je stěžovatelka ubytována u soukromé osoby, stěžovatelka soudu sdělila, že doklad o tom není v současné době možné předložit vzhledem k nepří- tomnosti majitelů bytu. Pokud jde o po- žadavek soudu, aby stěžovatelka doložila listinnými důkazy tvrzení o tom, že ne- má žádný majetek ani příjmy, pak je za- potřebí zdůraznit jedno ze základních východisek dokazování v řízení před soudem spočívající v tom, že dokazovat nelze něco, co neexistuje. Jedná se o tzv. negativní důkazní teorii, o níž se pojed- nává mj. v publikaci prof. JUDr. Aleny Winterové, CSc., a kol.: Civilní právo pro- cesní. 4. vydání, Linde Praha, a. s., 2006, str. 279: „Teorie negativní je založena na tom, že negativní skutečnosti nemo- hou být dokazovány, a je tedy ten, kdo tvrdí negativní skutečnost, od důkazní- ho břemene osvobozen. Nedávný judi- kát NS ČR poskytuje pěkný příklad apli- kace této teorie, když s poukazem na nemožnost dokazování negativní sku- tečnosti rozhodl, že žalovaný v bytovém sporu podle f 706 OZ není zatížen dů- kazním břemenem stran skutečnosti, že nemá vlastní byt, a tudíž opak toho - existenci vlastního bytu žalovaného - musí prokázat žalobce.“ Jediný důvod, na základě něhož soud dospěl k závěru, že u stěžovatelky není dán předpoklad 913 951 osvobození od soudních poplatků, spočí- val v souzené věci v neprokázání stěžova- telkou tvrzených skutečností prostřed- nictvím listinných důkazů. Jak již bylo výše uvedeno, svou nemajetnost však stě- žovatelka ani prokázat nemohla a doklad ohledně ubytování nepředložila s vysvět- lením, že tak není možné učinit vzhledem k nepřítomnosti majitelů bytu. Za této si- tuace podle názoru Nejvyššího správního soudu nebylo možné dospět k závěru, že by stěžovatelka neprokázala předpoklad osvobození od soudních poplatků; kraj- ský soud pochybil, když stěžovatelce při- četl k tíži nedokázání skutečností, které z povahy věci dokázat nemohla. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy krajský soud nesprávně po- soudil splnění předpokladů pro osvobo- zení od soudních poplatků ze strany stě- žovatelky. Předpoklad osvobození od soudních poplatků je vedle skutečnosti, že návrh, pro řízení o němž se žádá o ustanovení zástupce, nesmí být zjevně neúspěšný, jednou z podmínek, které musejí být kumulativně naplněny, aby správní soud mohl účastníku řízení na je- ho žádost ustanovit zástupce. Podle $ 36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který do- loží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy sená- tu osvobozen od soudních poplatků. V souzené věci stěžovatelka na základě výzvy soudu uvedla, že nemá žádný pří- jem ani majetek, že neměla práci vzhle- dem k nepříznivému zdravotnímu stavu a nyní hledá práci, a že ubytování ve výši 3000 Kč za ni hradí její sestra. Krajský soud tyto skutečnosti ve svém rozhod- nutí shrnul v reprodukční části, poté však při hodnocení splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků dospěl ke strohému závěru, že stěžova- telka svá skutková tvrzení nedoložila žádnými listinnými důkazy, a neprokáza- 914 la tak dostatečně, že jsou u ní dány před- poklady pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení zástupce. Soud tedy nesprávně posoudil otázku splnění předpokladu osvobození od soudních poplatků, neboť přičetl stěžo- vatelce k tíži neprokázání skutečností, které prokázat ani nemohla. Tímto pří- stupem soud stěžovatelce de facto ode- přel právo na právní pomoc zakotvené mj. v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož „každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jt- nými státními orgány čí orgány veřejně správy, a to od počátku řízení“. Podrob- nosti pro to, za jakých podmínek je mož- né účastníku řízení ve správním soudnic- tví ustanovit zástupce, stanoví $ 35 odst. 8 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení „navrho- vateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i ad- vokát; hotové výdaje zástupce a odmě- nu za zastupování osoby uvedené v od- stavci 2 platí v takovém případě stát“. Jelikož nezastoupení stěžovatelky ad- vokátem by mělo v řízení o původně po- dané kasační stížnosti následek v podo- bě jejího odmítnutí podle $ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že postupem krajského soudu při rozhodování o ustanovení zá- stupce pro řízení o kasační stížnosti do- šlo k pochybení, jímž bylo stěžovatelce upřeno výše zmíněné ústavním pořád- kem chráněné právo na právní pomoc a odňata možnost předložit původní ka- sační stížnost směřující proti rozsudku ze dne 22. 9.2005, čj. 36 Az 131/2004-68, Nejvyššímu správnímu soudu k posou- zení její přijatelnosti, resp. důvodnosti; to by.ve svém důsledku vedlo k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae). 952 Azyl: přesah vlastních zájmů stěžovatele Řízení před soudem: ustanovení zástupce k $ 104a soudního řádu správního, ve znění zákona č. 350/2005 Sb. Příkladem nerespektování obecných zásad vyplývajících z rozhodovací činnosti soudů, a tedy důvodem přijatelnosti kasační stížnosti ve věci azylu ve smyslu $ 104a s. ř. s., může být takový postup krajského soudu při posu- zování splnění předpokladu osvobození od soudních poplatků jako jedno- ho z předpokladů pro ustanovení zástupce účastníku řízení, kdy soud zo- hlednil toliko příjmy stěžovatele, nikoliv však již jeho prokázané nezbytné výdaje dosahující téměř výše jeho příjmů; takový postup je důvodem pro zrušení usnesení 0 neustanovení zástupce.
Dinara O. (Kyrgyzská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o ka-