3 Azs 76/2007- 57 - text
č. j. 3 Azs 76/2007 - 58
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: T. L., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2007, č. j. 63 Az 36/2006 – 24,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 15. 3. 2006, čj. OAM-291/VL-07-08-2006. Citovaným správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zák. č. 325/1999 Sb. V kasační stížnosti žalobkyně obecně namítala vady správního řízení a chybné posouzení podmínek azylu, nic konkrétního však k věci neuvedla. Rovněž tak nespecifikovala důvody podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně navrhla, aby byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádala o ustanovení tlumočníka do ruského jazyka, o právního zástupce z řad advokátů a o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2007 byla žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítnuta. Dalším usnesením z téhož dne pak byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení usnesení odstranila výše uvedené nedostatky kasační stížnosti a doložila do spisu plnou moc advokátu, který ji bude zastupovat v řízení. Obě usnesení byla žalobkyni doručena náhradním způsobem, žalobkyně si uložené zásilky nevyzvedla. Na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovala a neučinila tak ani do dne rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Podle ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky řízení o kasační stížnosti nejsou splněny. Žalobkyně sama nemá předepsané vysokoškolské právnické vzdělání, plnou moc advokátu, který by ji zastupoval v řízení, pak ani na výzvu soudu nepředložila. Nedostatek povinného právního zastoupení je svojí povahou odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však ani postupem podle ust. § 108 s. ř. s. odstranit nepodařilo. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost žalobkyně podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spoj. s ust. § 120 s. ř. s. odmítl. Nerozhodoval již přitom o žádosti žalobkyně o ustanovení tlumočníka do ruského jazyka, neboť tato potřeba nevyšla v řízení najevo, a o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, neboť ten vyplývá přímo z ust. § 32 odst. 5 zák. č. 325/1999 Sb.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spoj. s ust. § 120 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 9. ledna 2008
JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu