3 Azs 77/2007- 52 - text
č. j. 3 Azs 77/2007 - 52
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: M. S., zastoupeného advokátem JUDr. Václavem Erbanem se sídlem Sokolská 21, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 63 Az 113/2005, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2005 č.j. OAM-1646/VL-07-08-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2006 č. j. 63 Az 113/2005 - 18,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Žalobce podal včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě uvedenému v záhlaví, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného a rozhodnuto o nákladech řízení.
Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce v žalobě vytkl absenci výroku o neudělení azylu podle ust. § 14 zákona o azylu a o nevztažení překážky vycestování podle ust. § 91 téhož zákona. Vytkl žalovanému, že v řízení porušil celou řadu ustanovení správního řádu. Na Ukrajinu se vrátit nechce, má zde dítě s českou občankou.
Krajský soud zjistil, že žalobce opustil Ukrajinu z důvodu odchodu za prací. O azyl požádal až poté, kdy mu bylo uděleno správní vyhoštění. Vzhledem k tomu, že žádost o udělení azylu byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná, nemohou obstát námitky žalobce o nedostatečně zjištěném stavu věci. Krajský soud též vysvětlil, proč není ve výroku napadeného rozhodnutí uveden výrok o existenci či neexistenci překážky vycestování.
V kasační stížnosti žalobce pouze ocitoval text ust. § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení. Současně požádal, aby mu byl ustanoven advokát jako zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud usnesením ze dne 16. 2. 2007 č. j. 63 Az 113/2005 - 40 ustanovil žalobci zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokáta JUDr. Václava Erbana. Tohoto advokáta usnesením ze dne 22. 3. 2007 č. j. 63 Az 113/2005 - 42 vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatel rozhodnutí napadá, uvede konkrétní důvody kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s., a uvede údaj o tom, kdy byl žalobci napadený rozsudek doručen. Usnesení obsahovalo poučení o následcích nevyhovění této výzvě ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. Zástupce žalobce zůstal nečinný a shora uvedené výzvě nevyhověl.
Nejvyšší správní soud posoudil věc takto:
Podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
V projednávané věci krajský soud postupoval podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. Kasační stížnost žalobce však nebyla v požadovaných směrech doplněna; to se týká především toho, z jakých konkrétních důvodů žalobce rozsudek krajského soudu napadá. Nepostačuje totiž uvést pouze text několika ustanovení s. ř. s. s tvrzením, že tato ustanovení byla porušena, bez vazby na konkrétní důvody, jak to učinil žalobce. Protože kasační stížnost nelze projednat pro vady, které nebyly odstraněny, Nejvyšší správní soud ji odmítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Nejvyšší správní soud nerozhodoval o odměně ustanoveného zástupce žalobce, protože ze spisu nevyplývá, že by učinil nějaký úkon právní služby, za který by mu odměna příslušela. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. srpna 2007
JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu