Jestliže ten, kdo vystupoval v občanském soudním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, předloží dodatečně ve lhůtě určené soudem plnou moc, je tím uvedený nedostatek zhojen a byly tak schváleny i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci.
Okresní soud v Kolíně vyhověl žalobě žalobce a uložil žalované povinnost odstranit plot a příkop z pozemku parc. č. 68 v obci V. ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku nebo v téže lhůtě příkop přeložit kovovou mříží o rozměrech 250×70 cm s nosností 15 tun. Dále uložil žalované povinnost trpět žalobci právo chůze a jízdy vozem nebo motorovým vozidlem přes pozemky parc. č. 68 a parc. č. 854 ve V. a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky navzájem.
Uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl doručen advokátu, který podle předložené plné moci zastupoval žalovanou v tomto řízení.
Poté však došlo soudu prvního stupně podání označené jako odvolání proti rozsudku tohoto soudu zpracované jiným advokátem. V úvodu tohoto podání žalovaná sdělila, že ji již nezastupuje v této věci dosavadního zástupce, nýbrž že zašle plnou moc svého nového právního zástupce; písemně potvrdil odvolání procesní plné moci i dosavadního zástupce. Plná moc novému zástupci však byla soudu předložena až k následné výzvě.
Krajský soud v Praze usnesením odvolání zamítl. K odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo vypracováno novým zástupcem žalované v době, kdy ještě nebyl vybaven plnou mocí a kdy soudu ještě nebylo ve smyslu ustanovení § 28 odst. 3 o. s. ř. oznámeno odvolání plné moci udělené žalovanou původnímu zástupci. Proto nebylo možné považovat odvolání podané žalovanou prostřednictvím svého nového zástupce za řádně podané odvolání a podle názoru odvolacího soudu nezbylo než je zamítnout podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, tak, že tímto usnesením odvolacího soudu byl porušen zákon.
Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., jehož úplné znění se změnami a doplňky bylo vyhlášeno pod č. 78/1983 Sb.) v ustanovení § 24 počítá s tím, že účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, kterého se zvolí. Podle ustanovení § 25 odst. 1 o. s. ř. tímto zástupcem může být vždy advokát; jemu udělenou plnou moc nelze podle téhož ustanovení omezit. Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny ( § 28 odst. 3 o. s. ř.). Jestliže ten, kdo vystupoval jako zástupce, aniž se prokázal plnou mocí, předloží dodatečně ve lhůtě soudem určené procesní plnou moc, je tím nedostatek plné moci zhojen a byly tím schváleny i ty úkony zástupce, k nimž došlo před podpisem plné moci.
V době, kdy rozhodoval v projednávané věci odvolací soud, byli žalovanou i jejím předchozím zástupcem soudu písemně sděleno odvolání původní plné moci a zároveň bylo řádně doloženo udělení procesní plné moci novému zástupci žalované. Ten podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ve lhůtě stanovené v § 204 odst. 1 o. s. ř. a učinil tak jménem žalované. Proto odvolací soud pochybil, když toto odvolání nepovažoval za odvolání žalované a nesprávně dovodil, že je podala osoba neoprávněná, a v důsledku toho je ve smyslu ustanovení § 218 odst. 1 písm. b) o. s. ř. zamítl.
Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud, který se řídil nesprávným právním názorem, porušil svým rozhodnutím zákon v ustanoveních § 25 odst. 1, § 104 odst. 2, § 203 a § 218 odst. 1 písm. b) o. s. ř.