ňovací období roku 2006 Dioptrické brýle jsou individuální zdravotní pomůckou určenou pro osobní po- třebu ve smyslu $ 25 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nut- nost jejich užití je totiž prioritně zapříčiněna oční vadou, a nikoliv výkonem čin- nosti. Dioptrické brýle jsou tedy předmětem osobní potřeby, a nejsou proto ani zčásti daňově uznatelné.
[7] Mezi účastníky je zejména sporné, zda lze výdaj na pořízení dioptrických brýlí pova- žovat za daňově uznatelný dle $ 24 zákona o daních z příjmů. Žalobce byl výzvou ze dne 2. 7. 2009 vyzván k prokázání toho, že výdaj za dioptrické brýle je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů dle $ 24 citovaného zákona. Žalobce v odpovědi na výzvu uvedi, že brýle potřebu- je nutně k výkonu své podnikatelské činnos- ti, bez nich nelze obsluhovat jeřáb ani řídit vozidlo. Jde o nutnou zdravotní pomůcku, bez které by nemohla být vykonávána čin- nost a tím ani dosahováno zdanitelných pří- jmů. Jedná se o výdaj dle $ 24 odst. 2 písm. j)) bod 1 téhož zákona. Brýle mají antireflexní úpravu, a proto jsou použitelné i jako ochra- na proti ultrafialovým paprskům a proti slu- nečnímu záření. V odvolacím řízení žalobce předložil potvrzení praktického | lékaře MUDr. J. Z. Dle potvrzení brýle jsou u žalobce k výkonu povolání nutné.
[8] Dle $ 24 odst. 2 písm. j) bodu 1 zákona o daních z příjmů výdaji dle odst. 1 (daňově uznatelné výdaje) jsou také výdaje na pracov- ní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýše- ný rozsah doby odpočinku zaměstnanců vy- naložené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť. Výdaje zaměstnavatelů spojené se zabezpečením pracovních a sociálních podmínek pracovní- ků se tedy dají zařadit mezi oprávněné výda- je, a to ve stanoveném rozsahu. Náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygie- nické vybavení pracovišť patří mezi uznatel- né výdaje, pokud tak stanoví zvláštní předpis.
Ochranu zdraví zaměstnanců a zajištění je- jich bezpečnosti při práci řešil v roce 2006, tehdy platný a účinný zákoník práce z roku 1965 v $ 133 a $ 133a. Bližší podmínky stano- vila nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, č. 178/2001 Sb. a č. 21/2003 Sb. Podle názoru soudu, má-li zaměstnavatel možnost uplatnit výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců jako daňově uznatelné, pak i podnikající fyzická osoba, vykonávající ob- dobnou činnost jako tito zaměstnanci, by měla mít možnost výdaje vynaložené na ochranné prostředky (pomůcky) uplatnit jako daňově uznatelné.
Z přílohy č. 2 nařízení vlády č. 495/2001 Sb. vyplývá, že ochrannými pro- středky pro ochranu očí a obličeje jsou ochranné brýle, ochranné brýle proti záření rentgenovému, laserovému, ultrafialovému, infračervenému, viditelnému (proti oslnění), ochranné obličejově štíty, svářečské kukly a štíty. V příloze č. 3 v odst. 3 jsou uvedeny práce a činnosti, které vyžadují poskytnutí ochranných prostředků, resp. ochranu zraku nebo obličeje. Mezi tyto práce a činnosti pat- ří: „a) svářecí brousící a rozbrušovací práce, b) práce při utěsňování a sekání, c) práce při dobývání a zpracování hornin, d) práce s ex- panzními vsazovacími přístroji, e) práce na hrubovacích strojích, které jsou zdrojem ma- lých úlomků, f) kopání do zápustky, g) od- straňování částí materiálu nebo práce, při nichž vnikají úlomky nebo střepiny (kovo- obrábění, dřevoobrábění), h) práce při trys- kání abrasivních látek, i) práce s kyselinami a zásadami, jejich roztoky, desinfekčními látkami a žíravými čistícími prostředky, JD práce, při nichž se vozprašují kapaliny, k) práce s roztavenými látkami nebo v blíz- kosti těchto látek, [) práce v sálavém teplu, m) práce s lasery, n) práce s přenosnými ře- tězovými pilami a křovinořezy“.
Předmětné 457 2572 nařízení tedy v případě práce autojeřábníka nepředepisuje ochranu zraku či obličeje a ani nestanoví, že by se v případě dioptric- kých brýlí, byť s antireflexní úpravou, jednalo o ochranný prostředek zraku. Nařízení mezi ochranné pomůcky zraku řadí až speciální ochranné brýle. [9j Žalobce se v žalobě odvolával na naří- zení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v části týkající se práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami.
Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednot- kami a opatření k ochraně zdraví jsou upra- vena v $ 11 a $ 12 uvedeného nařízení. Dle $ 11 odst. 2 „[hlodnocení rizika práce na za- řízeních se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti nepříznivého vlívu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možností vzniku obtíží pohybového aparátu z ne- vhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledné- ho působení“ Dle $ 12 odst. 1 „[plráce na za- řízeních se zobrazovacími jednotkami vyko- návaná | zaměstnanci jako | pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti musí být během pracovní doby přerušována bez- pečnostními přestávkami nebo změnamí činnosti, jejichž účelem je snížit pracovní zá- těž vyplývající z povahy práce se zobrazova- cí jeďnotkou.
Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce“ V příloze č. 7 jsou upraveny požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami. V příloze č. 7 je příkladmo uvedeno, že „[n]a obrazovce se 458 nesmí vyskytovat závady, jako je kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, stří- dání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou kon- strukcí umožňovat posunutí, natáčení a na- klánění podle potřeby zaměstnance.
Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly re- flexy svítidel či z jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podob- ně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m“ Ani toto nařízení nestanoví pro práci (výkon činnosti) autojeřábníka jako ochrannou pomůcku dioptrické brýle, byť s antireflexní úpravou.
[10] Soud se ztotožnil se žalovaným, že dioptrické brýle jsou individuální zdravotní po- můckou určenou pro osobní potřebu ve smyslu $ 25 odst. písm. u) zákona o daních z příjmů. Nutnost užití dioptrických brýlí je totiž prio- ritně zapříčiněna oční vadou, a nikoliv výko- nem činnosti. Žalovaný ve svém hodnocení nepochybil, neporušil $ 31 odst. 2 ani $ 31 odst. 8 daňového řádu. Podrobně popsal, z ja- kého důvodu nepovažuje dioptrické brýle za daňově uznatelný výdaj. Z odůvodnění je rov- něž zřejmé, z jakého důvodu nepovažoval předloženou lékařskou zprávu za důkaz, že se v případě dioptrických brýlí jedná o daňově uznatelný výdaj.
Žalovaný shodně se soudem považuje dioptrické brýle za předmět osobní potřeby [$ 25 odst. 1 písm. u) zákona o da- ních z příjmů, který není daňově uznatelný. Nelze jej proto uplatnit ani v poměrné části a vést dokazování v tomto směru není pro projednávanou věc relevantní. Soud tedy ne- shledal námitky žalobce důvodnými. 2573 Spotřební daně: provozovna určená k prodeji tabákových výrobků a lihovin; zajištění vybraných výrobků k $ 115 odst. 2 a $ 133 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. Při kontrole zákazu prodávat lihoviny a tabákové výrobky na stáncích, tržištích (tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technic- ké, účelové a stavebně technické řešení staveb a které nejsou zkolaudovány k prode- ji zboží nebo poskytování hostinských služeb ($ 133 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních), Ize dle $ 115 odst. 2 téhož zákona zajistit i takové lihoviny ne- bo tabákové výrobky, za které byla řádně zaplacena spotřební daň.
Miroslav H. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů.