I. Ručení společníka společnosti s ručením omezeným za závazky této společnosti ve smyslu $ 106 odst. 1 obchodního zákoníku se vzta- 368 huje i na závazek společnosti uhradit daňový nedoplatek (6 57 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). 2. II. Ze žádného ustanovení části čtvrté zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze dovodit vázanost odvolacího orgánu skutkovými zjištěními učiněnými správcem daně v I. stupni ani pod- mínku, aby nově zjištěné skutečnosti mající vliv na rozhodnutí exi- stovaly již ke dni vydání správního rozhodnutí I. stupně. III. Je-li předmětem odvolacího řízení otázka, zda daňový subjekt je či není ručitelem za závazky společnosti s ručením omezeným, je odvolací orgán povinen tuto právní otázku posoudit na základě těch skutkových zjištění, která v úplnosti sám učiní.
I. Ručení společníka společnosti s ručením omezeným za závazky této společnosti ve smyslu $ 106 odst. 1 obchodního zákoníku se vzta- 368 huje i na závazek společnosti uhradit daňový nedoplatek (6 57 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). 2. II. Ze žádného ustanovení části čtvrté zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze dovodit vázanost odvolacího orgánu skutkovými zjištěními učiněnými správcem daně v I. stupni ani pod- mínku, aby nově zjištěné skutečnosti mající vliv na rozhodnutí exi- stovaly již ke dni vydání správního rozhodnutí I. stupně. III. Je-li předmětem odvolacího řízení otázka, zda daňový subjekt je či není ručitelem za závazky společnosti s ručením omezeným, je odvolací orgán povinen tuto právní otázku posoudit na základě těch skutkových zjištění, která v úplnosti sám učiní.
V přezkoumávané věci je nespor- nou skutečností, že daňovým dlužní- kem se stala společnost s ručením omezeným, jejímž společníkem byl žalobce. Mezi účastníky není rovněž sporu o tom, že společnost s ruče- ním omezeným svou daňovou povin- nost nesplnila a na místo daňového dlužníka se měl dostat žalobce jako společník společnosti s ručením ome- zeným z titulu ručení. Pojem ručení v daňovém řízení upravuje ustanovení $ 57 odst. 5 da- ňového řádu. Podle tohoto ustanove- ní jsou daňový nedoplatek povinni zaplatit také ručitelé, pokud jim zá- kon povinnost ručení ukládá a po- kud jsou k plnění této platební po- vinnosti správcem daně vyzváni. Proti této výzvě se může ručitel od- volat. V odvolání může ručitel namí- tat pouze skutečnost, že není ručite- lem nebo že ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném 370 rozsahu nebo že již bylo zaplaceno. Z dikce tohoto ustanovení vyplývají dvě podmínky, které musí být splně- ny pro to, aby bylo možno vymáhat daňový nedoplatek z titulu ručení. Daňový nedoplatek jsou povinni Za- platit ručitelé, pokud jim povinnost ručení ukládá zákon a pokud jsou ke splnění daňové povinnosti vyzváni správcem daně. Zákonem, který uklá- dá ručiteli povinnost zaplatit daňový nedoplatek v případě, kdy jde o spo- lečníka společnosti s ručením ome- zeným, je obchodní zákoník. Z ustanovení $ 106 obchodního zákoníku vyplývá, že společnost s tu- čením omezeným odpovídá za poru- šení svých závazků celým svým ma- jetkem. Za závazky společnosti ručí společník do výše svého nesplacené- ho vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Je-li v obchodním rejstříku zapsáno, že společník splatil celý svůj vklad nebo jeho část, přestává spo- lečník ručit za závazky společnosti v rozsahu, v jakém bylo zapsáno spla- cení vkladu. Z toho plyne, že při úva- hách o ručitelském závazku je povin- ností správce daně vycházet ze stavu, který byl zapsán v obchodním rejstří- ku. Z obsahu spisu předloženého ža- lovaným vyplynulo, že finanční úřad jako správce daně v I. stupni vyzval žalobce k zaplacení daňového nedo- platku. Ke dni vydání výzvy měl fi- nanční úřad k dispozici výpis z ob- chodního rejstříku, z něhož zjistil, že vklad žalobce jako společníka do spo- lečnosti s ručením omezeným byl splacen pouze částečně. Potud lze souhlasit se závěrem žalovaného, že skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému 182 ode dne, ke kterému byl zápis prove- den. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, ne- může ten, jehož se zápis týká, namí- tat, že zápis neodpovídá skutečnosti. U společnosti s ručením omezeným se obligatorně zapisuje výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení. Teprve v případě, že je do obchodního rejstříku zapsáno, že společník splatil celý svůj vklad nebo jeho část, přestává společník ručit za závazky společnosti v rozsahu, v ja- kém bylo zapsáno splacení vkladu. Zcela jiná procesní situace již ovšem nastala v době rozhodování žalovaného o žalobcově odvolání proti výzvě správce daně I. stupně. Pro posouzení věci ke dni vydání roz- hodnutí žalovaného bylo rovněž roz- hodné zjištění učiněné ze zápisu v obchodním rejstříku. Žalovaný vy- dal své rozhodnutí dne 28. 2. 2001, kdy měl již k dispozici výpis z ob- chodního rejstříku vedeného Kraj- ským soudem v Brně, z něhož jsou patrny podstatné změny zápisu opro- ti stavu zjištěnému správcem daně v L stupni, a to ke dni 17. 1. 2001. Ža- lobce rovněž předložil návrh na zápis změn ze dne 15. 5. 2000, doručený Krajskému soudu v Brně - obchodní- mu rejstříku dne 24. 5. 2000. Skuteč- nost o změnách zápisu, tvrzená ža- lobcem v odvolacím řízení a pro jeho účely též doložená, byla pro právní posouzení věci z hledisek vyplývají- cích z ustanovení $ 57 odst. 5 věty třetí daňového řádu rozhodná. Žalo- vaný jako odvolací orgán byl povinen k této skutečnosti přihlédnout, ne- boť ustanovení $ 50 odst. 3 daňového řádu jej opravňuje přihlížet v odvola- cím řízení i ke skutečnostem novým, a to zvláště v situaci, kdy daňový sub- jekt v odvolacím řízení tuto novou skutečnost uplatňuje. Žalobce již V podaném odvolání tvrdil, že není ručitelem, neboť svůj vklad splatil v plné výši, avšak příslušný zápis ne- byl v obchodním rejstříku proveden. Své tvrzení uplatněné v odvolání do- ložil; navíc ke dni 17. 1. 2001 byl na základě pravomocného | usnesení Krajského soudu v Brně z téhož dne proveden výmaz žalobce jako společ- níka a jednatele společnosti s ruče- ním omezeným. Žalobní námitka spočívající v tom, že žalovaný nevzal při svém rozhodování v úvahu sku- tečnosti, které vyšly najevo v průbě- hu odvolacího řízení, a nehodnotil všechny zjištěné důkazy v jejich vzá- jemných souvislostech, je proto dů- vodná. Soud nesdílí právní názor ža- lovaného, že tyto nové skutečnosti uplatněné odvolatelem v odvolacím řízení a mající vliv na výrok rozhod- nutí musí existovat již v době rozho- dování správce daně I. stupně. Tento právní názor nemá v ustanovení $ 50 odst. 3 daňového řádu žádnou opo- ru. Z citovaného ustanovení vyplývá, že v rámci odvolacího řízení může odvolací orgán přihlížet ke všem no- vým skutečnostem, které mají pod- statný vliv na výrok rozhodnutí, a to i v případě, že je odvolatel neuplatnil, a je též oprávněn výsledky daňového řízení (rozumí se skutková zjištění učiněná správcem daně v L stupni) doplňovat. Ze žádného ustanovení zakotveného v části čtvrté daňového řádu ($ 48 a násl.) nelze dovodit vá- zanost odvolacího orgánu skutkový- mi zjištěními učiněnými správcem daně v L stupni ani podmínku, aby nové skutečnosti mající vliv na roz- hodnutí existovaly již ke dni vydání rozhodnutí v I stupni. Předmětem odvolacího řízení byla otázka, zda ža- 371 183 lobce je či není ručitelem společnos- ti s ručením omezeným, a žalovaný jako odvolací orgán byl povinen tuto právní otázku posoudit na základě skutkových zjištění, která v úplnosti zjištěným skutečnostem, které mají podstatný vliv na výrok rozhodnutí, nepřihlédl, zkrátil žalobce na jeho právech. (mal)
Karel H. v J. proti Finančnímu ředitelství v Brně o zaplacení daňového