kon o obcích“) Zastupitelstvo obce nemůže odmítnout vyhlásit místní referendum o oddělení části obce s odkazem na $ 7 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, je- nom z toho důvodu, že část obce, která se chce oddělit, sestává z více částí obce ve smyslu $ 27 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podstatné je, zda část obce, která usiluje o oddělení, splňuje jako celek podmínky stanovené v $ 21 odst. 1 téhož zákona.
C.. Proto se krajský soud mohl následně zaměřit na přezkum důvodů, pro které se od- půrce domnívá, že místní referendum o navr- žené otázce nelze vyhlásit. Dle $ 6 zákona o místním referendu se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostat- né působnosti-obce.. Případy, ve kterých ne- lze místní referendum konat, pak vymezuje ustanovení $ 7 téhož zákona. V místním refe- rendu nelze rozhodovat o místních poplat- cích; o rozpočtu obce; o zřízení nebo zrušení orgánů obce a o jejich vnitřním upořádání; o volbě a odvolání starosty, místostarosty, čle- nů rady obce a jejích součástí či dalších členů 251 2006 zastupitelstva obce a volených nebo jmenova- ných členů dalších orgánů obce; o otázkách, v nichž by místním referendem položená otázka, nebo obyvateli poskytnutá odpověď, byly v rozporu s právními předpisy; v přípa- dech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení; o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti; o schválení, změně nebo zrušení obecně zá- vazné vyhlášky obce a tehdy, jestliže od plat- ného rozhodnutí v místním referendu do po- dání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.
Z vyjádření odpůrce k návrhu je zřejmé, že dle jeho názoru nelze místní referendum o dané otázce konat z důvodu uvedeného v $ 7 písm. d) zákona o místním referendu, když tvrdí, že by rozhodnutí v něm učiněné mohlo být v rozporu s právními předpisy. V souvislosti s tím argumentoval zněním $ 1 písm. c) zákona o místním referendu a $ 20a, $ 21 a $ 27 odst. 2 zákona o obcích. Podle $ 1 písm. c) zákona o místním refe- rendu tento zákon upravuje provádění míst- ního referenda na území části obce, která ne- ní městskou částí nebo obvodem, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Dle $ 20a může nová obec vzniknout oddělením části obce. Dle $ 21 odst. 1 část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a musí tvořit souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením čás- ti obce musí vyslovit souhlas v místním refe- rendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit. Dle $ 27 odst. 2 se částí obce rozumí evidenční jednotka vytvářená budovarnií s čísly popisnými a čísly evidenč- ními přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území.
Ze znění těchto zákonných ustanovení vy- dedukoval odpůrce závěr, že zákon o obcích umožňuje oddělení toliko jedné části obce ve smyslu definice dle $ 27 odst. 2 zákona o ob- cích. S tímto stanoviskem se ovšem krajský soud ztotožnit nemohl. 252 Dle jeho názoru je nutno chápat pojem „část obce“ užívaný v ustanoveních $ 202 a $ 21 zákona o obcích v jiném, a to podstatně obec- nějším významu. Pokud zákon hovoří o odděle- ní části obce, nutno tím rozumět nejenom pří- pad, kdy by o oddělení usilovala pouze jedna část ve smyslu shora uvedeného vymezení, ale i případy, kdy si totéž bude přát více částí obce ve snaze vytvořit novou společnou obec.
Krajský soud považuje za podstatné, aby část obce, která se chce oddělit, splňovala kri- téria stanovená v $ 21 odst. 1 zákona o ob- cích, to jsou jediné zákonem stanovené regu- lativy pro vznik nové obce. Takový je smysl a účel zákona. Nikoliv to, zda nová obec bude formálně sestávat z jedné či více částí ve smyslu $ 27 odst.
2. Opačný výklad by dle krajského soudu byl v rozporu s článkem 100 odst. 1 Ústavy České republiky zakotvujícím právo občanů na samosprávu. V návaznosti na to je třeba zákonné podmínky pro odděle- ní nových obcí nutno vykládat spíše rozšiřují- cím způsobem a hledět při tom na účel, který zákon při jejich definování sledoval. Krajský soud v souvislosti s tím připomíná, že místní referendum představuje formu přímé demo- kracie uskutečňovanou územním společen- stvím občanů, jak na ně pamatuje čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která našla své zákonné a institucionální vyjádření právě v zákoně o místním referendu.
Svůj názor podporuje krajský soud i odka- zem na znění $ 48 odst. 3 písm. a) zákona o místním referendu, podle něhož jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o oddělení části obce, je rozhodnutí přijato tehdy, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob, zapsaných v se- znamu oprávněných osob, a to v případě od- dělení v té části obce, popřípadě částech ob- ce, které se mají oddělit. Zákon o obcích tedy výslovně předpokládá, že o oddělení a vznik nové obce může usilovat nikoliv pouze část jedna, ale i více částí, které se za tím účelem spojí a chtějí jako celek vytvořit obec novou.
Názor zastávaný odpůrcem by navíc zna- menal, že by obce „vhodným“ administrativ- ním rozdělením svého území na části, které by měly méně než 1 000 obyvatel, navždy znemožnily oddělení jakékoliv části obce. Ta- ké takový důsledek by znamenal rozpor se shora uvedenými ústavními kautelami, a pro- to jej krajský soud nemůže akceptovat. Uzavřel proto, že zastupitelstvo obce ne- může odmítnout vyhlásit místní referendum o oddělení části obce s odkazem na $ 7 písm. d) zákona o místním referendu jenom z toho dů- vodu, že část obce, která se chce oddělit, se- stává z více částí obce ve smyslu ustanovení $ 27 odst. 2 zákona o obcích.
Podstatné je, zda část obce, která usiluje o oddělení, splňuje ja- ko celek podmínky stanovené v $ 21 odst. 1 zákona o obcích. Krajský soud tedy ze shora uvedených dů- vodů neshledal, že by navržená otázka, o níž by se mělo místní referendum konat, spadala pod některý ze shora vyjmenovaných důvo- dů nepřípustnosti konání místního referenda vymezených v $ 7 zákona o místním referen- du. Svoji pozornost proto musel následně logicky zaměřit právě na otázku, zda jsou v dané věci u části obce, která se chce oddě- lit, citované zákonné podmínky naplněny.
Z podkladů zaslaných účastníky řízení a z je- jich vyjádření ve věci dospěl k jednoznačné- mu závěru, že ano. V dané věci je nesporné, že část obce usi- tující o oddělení sestává ze dvou částí obce ve smyslu $ 27 odst. 2 zákona o obcích a to z čás- ti Velký Dřevíč a části Rokytník. Tyto části mají samostatná katastrální území v katastru nemovitostí (č. 648 400 - Velký Dřevíč a č. 648 434 - Rokytník), která spolu sousedí. Obě katastrální území sdílejí hranici s obcí Velké Petrovice, městem Stárkov a městem Hronov a tvoří souvislý územní celek.
Po od- dělení by nová obec měla více jak 1 000 ob- čanů, stejně tak jako město Hronov. Krajský soud zdůrazňuje, že tyto skutečnosti tvrzené navrhovatelem nebyly odpůrcem ani před podáním návrhu, ani v průběhu soudního ří- zení zpochybněny. Řada z nich je pak podlo- žena přímými důkazy založenými v soudním spise (např. údaje o počtu občanů hlášených k trvalému pobytu v dotčené části ke dni 30. 9. 2009 a 31. 10. 2009). Krajský soud proto považoval tato skutková zjištění za nesporná. (...) 2007 Politické strany: důvody pro rozpuštění politické strany k $ 4, $ 13 odst. 6 a $ 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v poli- tických hnutích, ve znění zákonů č. 117/1994 Sb., č. 296/1995 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 556/2004 Sb. a č. 342/2006 Sb. (v textu též „zákon o politických stranách“) Porušování povinnosti politické strany či hnutí předkládat Poslanecké sněmov- ně každoročně výroční finanční zprávy se zákonem stanovenými náležitostmi ($ 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích) je zvláštním a samostatným důvodem pro pozastavení činnosti této strany a pro její následné rozpuštění v případě, že tyto skutečnosti, pro které byla činnost strany či hnutí Nejvyšším správním soudem pozastavena, trvají i nadále.
Tyto případy je tře- ba odlišovat od možných důvodů pro rozpuštění politické strany či politického hnu- tí podle $ 13 odst. 6 citovaného zákona ve spojení s G 1 až $ 5 téhož zákona (tj. z dů- vodu ohrožení demokratického zřízení, porušování ústavy a zákonů, snahy uchopit moc a omezit volnou politickou soutěž a z dalších důvodů vyplývajících zejména z $4 citovaného zákona).
Přípravný výbor místního referenda k otázce společného osamostatnění Velkého Dřevíče a Rokytníka proti městu Hronov o vyhlášení místního referenda.