kona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“) I. Reklamace jako řádný opravný prostředek je přípustná proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Proti rozhodnutí správce daně o přeplatku na dani lze reklamaci uplatnit jen tehdy, jestliže rozhodnutí o přeplatku vydané podle $ 64 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, souvisí přímo s evidencí daně (6 62 téhož zákona). IL. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti daňového dlužníka o vráce- ní přeplatku na dani a úroku z přeplatku na dani podle $ 64 odst. 4 a odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, reklamace přípust- ná není, protože se nejedná o rozhodnutí související s evidencí daně, ale o rozhodnutí o hmotněprávním nároku daňového dlužníka. Uplatnění re- klamace v těchto případech je výslovně vyloučeno v ustanovení $ 64 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
kona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“) I. Reklamace jako řádný opravný prostředek je přípustná proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Proti rozhodnutí správce daně o přeplatku na dani lze reklamaci uplatnit jen tehdy, jestliže rozhodnutí o přeplatku vydané podle $ 64 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, souvisí přímo s evidencí daně (6 62 téhož zákona). IL. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti daňového dlužníka o vráce- ní přeplatku na dani a úroku z přeplatku na dani podle $ 64 odst. 4 a odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, reklamace přípust- ná není, protože se nejedná o rozhodnutí související s evidencí daně, ale o rozhodnutí o hmotněprávním nároku daňového dlužníka. Uplatnění re- klamace v těchto případech je výslovně vyloučeno v ustanovení $ 64 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Věc: Město M. proti Finančnímu úřadu v Moravských Budějovicích o za- placení úroku z přeplatku na dani. Žalobce dne 22. 11. 2000 požádal o vrácení přeplatku na dani z převodu nemovitostí a o zaplacení úroku z toho- to přeplatku. Přeplatek na dani byl ža- lobci vrácen; žádost o přiznání úroku z prodlení však žalovaný rozhodnu- tím ze dne 19. 1.2001 zamítl a žalobce poučil o možnosti brojit proti tomuto rozhodnutí reklamací. Žalobce tohoto opravného prostředku využil; mimo jiné namítal nesprávné poučení o opravném prostředku, neboť reklamace jako řádné- ho opravného prostředku lze užít pouze proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Správní orgán L stupně však rozhodl o úroku z přeplatku na da- ni,tj.o právu žalobce. Žalobcovu reklamaci proti rozhod- nutí o nepřiznání úroku z přeplatku da- ně zamítl žalovaný dne 19.3.2001. 246 Včas podanou žalobou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhal zruše- ní rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2001, jakož i jemu předcházejícího roz- hodnutí ze dne 19.1.2001,a vrácení vě- ci žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce jednak snášel argumenty vyvracející věc- nou správnost rozhodnutí žalovaného, jednak namítal nesprávnost poučení o re- klamaci jako o opravném prostředku. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. K námitce správnosti volby reklamace jako opravného pro- středku uvedl žalovaný, že vycházel ze systemizace zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, s tím, že opravný prostředek ve vztahu k placení a evidenci daní je upraven v $ 53 tohoto zákona; výjimku ve vztahu k obecné úpravě opravného prostředku při place- ní daní představuje $ 64 odst. 8 zákona, který připouští odvolání pouze v přípa- dě rozhodnutí správce daně o žádosti o vrácení přeplatku. Krajský soud v Brně žalobu shledal důvodnou a rozhodnutí žalovaného ze dne 19.3.2001 zrušil. . Zodůvodnění: Ustanovení $ 64 daňového řádu upra- vující přeplatky a úrok je systematicky zařazeno do Části šesté tohoto zákona, označené „Placení daní“.Toto ustanove- ní definuje přeplatky a úrok, vymezuje pojem daňový přeplatek, stanoví, jak má být s daňovým přeplatkem v případě je- ho vzniku naloženo, a upravuje nároky daňových dlužníků na vrácení úroků z přeplatku na dani za podmínek uvede- ných v jeho odstavci 6. Podle $ 64 odst. 1 daňového řádu je daňovým přeplatkem částka plateb pře- vyšující splatnou daň včetně příslušen- ství daně. Podle $ 64 odst. 2 daňového řádu se přeplatek použije na úhradu případného nedoplatku u jiné daně ne- bo, není-li takového nedoplatku, jako záloha na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, u které přeplatek vznikl. Dále toto ustanovení vymezuje i jiné možné použití daňového přeplat-' ku, když stanoví, že daňový přeplatek se použije i na úhradu daňového nedoplat- ku téhož daňového dlužníka u jiného správce daně, u něhož je nedoplatek evi- dován, požádá-li o to tento správce da- ně. Podmínkou je, aby. tento požadavek došel správci daně, u něhož je evidován daňový přeplatek, ještě před jeho vráce- ním, nejpozději však do dne lhůty náro- ku na jeho vrácení. Přednost má ale úhrada daňových nedoplatků evidova- ných u příslušného správce daně. O použití přeplatku na úhradu daňo- vého nedoplatku u jiné daně může po- žádat sám daňový dlužník podle věty pr- vé ustanovení $ 64 odst. 3 daňového řádu. Pokud správce daně žádosti daňo- vého dlužníka vyhoví, považuje se za den platby den, který následuje po dni vzniku přeplatku. Podle $ 64 odst. 4 daňového řádu mů- že daňový dlužník požádat o vrácení přeplatku, přičemž přeplatek se vrátí, činí-li více než 50 Kč a nemá-li současně daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u téhož správce daně, nebo neuplatnil-li podle odst. 2 požadavek na úhradu nedo- platku jiný správce daně, a to do 30 dnů od doručení žádosti, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Nemá-li daňový dlužník ke dni podání žádosti u správce daně vratitelný přeplatek, běží lhůta pro jeho vrácení až ode dne následujícího po jeho vzniku, pokud se tak stane nej- . déle do 60 dnů ode dne podání žádosti. Nevznikne-li do této lhůty vratitelný pře- platek, žádost se zamítne ($ 64 odst. 4, věta druhá a třetí). Pokud správce daně žádosti daňového dlužníka plně vyhoví, nemusí mu sdělovat výsledek vyřízení jeho žádosti, pokud o to daňový dlužník v žádosti výslovně nepožádá. Ustanovení $ 64 dále vymezuje po- stup pro případy, kdy vznik přeplatku za- viní správce daně. Zavinilli vznik pře- platku správce daně, přeplatek se vrátí bez žádosti do 15 dnů,a vrátilli jej správ- ce daně po stanovené lhůtě, je povi- nen zaplatit daňovému dlužníkovi úrok z přeplatku ve výši 140 % diskontní úro- kové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti o vrá- cení přeplatku může daňový dlužník po- dat odvolání do 15 dnů ode dne jeho do- ručení. Odvolání nemá odkladný účinek ($ 64 odst. 8 daňového řádu). Z uvedeného vyplývá, že ustanovení $ 64 daňového řádu — kromě definice 247 140 pojmu „daňový přeplatek“ - řeší přípa- dy použití daňového přeplatku a stano- ví, jak má být s daňovým přeplatkem v případě jeho vzniku naloženo, a dále stanoví správci daně povinnost rozhod- nout o něm předepsaným procesním postupem. Pokud je přeplatek podle $ 64 odst. 4 daňového řádu vratitelný a daňový dlužník o jeho vrácení požádá, přeplatek se vrátí. V tomto případě ne- musí být daňovému dlužníku rozhod- nutí o provedení úhrady vůbec doru- čováno, protože rozhodnutí se vydává a doručuje jen v případech, kdy o to dlužník ve své žádosti o vrácení přeplat- ku požádal. Z věty prvé ustanovení $ 64 odst. 4 daňového řádu vyplývá, že vráce- ní přeplatku přichází v úvahu v přípa- dech, kdy vznikl přeplatek, který je vra- titelný, při splnění dále stanovených zákonných podmínek. Z věty druhé $ 64 odst. 6 daňového řádu vyplývá, že je-li vracen přeplatek na žádost po lhůtě sta- novené v odst. 4 nebo nebyla-li dodrže- na zákonná lhůta pro vrácení vratitelné- ho přeplatku, který se podle daňového zákona vrací bez žádosti, aniž by zde při vzniku přeplatku bylo zavinění správce daně, náleží daňovému dlužníkovi úrok z přeplatku ve výši 140 % diskontní úro- kové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Úrok náleží v těchto případech ode dne násle- dujícího po dni uplynutí zákonné lhůty pro jeho vrácení. Vznikli přeplatek zavi- něním správce daně, běh zákonné lhůty počne dnem následujícím po původní lhůtě splatnosti daně a s účinností od počátku běhu této lhůty se tento přepla- tek použije podle odstavců 2 a 3; pokud došlo ke vzniku přeplatku až po dni pů- vodní splatnosti daně, běh zákonné lhů- ty počne dnem následujícím po dni úhrady daně, v jejímž důsledku došlo ke vzniku přeplatku ($ 64 odst. 6 věta čtvr- tá daňového řádu). Konečně se v šestém 248 odstavci citovaného ustanovení řeší pří- pad, kdy by skutečná přiznaná škoda, způsobená daňovému dlužníkovi nezá- konným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem správce daně, byla vyšší než úrok přiznaný podle tohoto ustanovení: pak se přiznaný úrok na úhradu skutečné škody započítává. Úrok se nepřiznává tehdy, činíli méně než 50 Kč (poslední věta $ 64 odst. 6 daňo- vého řádu). Shora citované ustanovení $ 64 daňo- vého řádu předepisuje správci daně pro- cesní postup při rozhodování v přípa- dech, kdy vzniknou daňové přeplatky, které jsou vratitelné. Řeší také případy, kdy vratitelné přeplatky nevzniknou; v takových případech se žádost o jejich vrácení zamítá. Z dikce tohoto ustanovení proto vy- plývá, že správce daně je oprávněn k vy- dání několika různých typů rozhodnu- tí, z nichž některá nedopadají do sfér hmotněprávních oprávnění či povinnos- tí daňových subjektů, jiná takovou pova- hu mají. V zásadě nutno vycházet z toho, že při rozhodování správce daně o přeplat- ku nejde o hmotná práva daňových sub- jektů v případech, kdy správce daně v mezích svých oprávnění rozhodne o tom, jak má být s přeplatkem nalože- no, ani v případech, kdy k žádosti daňo- vého subjektu rozhodne o neexistenci přeplatku. Vždy však půjde o zásah do hmot- ných práv daňového subjektu, je-li na vrácení přeplatku právní nárok a správ- ce daně nesplní povinnost uloženou mu zákonem ve lhůtě k tomu stanovené. O takový případ jde v přezkoumávané věci. Nezákonné správní rozhodnutí bylo v přezkoumávané věci vydáno v důsled- ku nezákonného procesního postupu a žaloba vytýkající napadenému rozhod- nutí nezákonnost je důvodná. Napadené rozhodnutí trpí vadami a bylo vydáno na základě nezákonného procesního postu- pu. Z rozhodnutí správce daně není vů- bec patrné, o čem vlastně bylo rozhodo- váno, co bylo předmětem řízení, o jaký nárok žalobce se jedná, v jaké výši, z če- ho plyne a jak je konkrétně vyčíslen. Vý- rok rozhodnutí tak, jak je v rozhodnutí správního orgánu I. stupně uveden, ne- může z hlediska $ 32 daňového řádu ob- stát. © žádosti daňového subjektu je zapotřebí rozhodnout samostatným roz- hodnutím tak, aby bylo ve výroku roz- hodnutí zřetelně vyjádřeno, co je před- mětem rozhodování, o jaký konkrétní nárok se jedná, v jaké výši, a to zvláště za situace, kdy správní rozhodnutí orgánu I stupně nemusí podle $ 32 odst. 3 da- ňového řádu obsahovat odůvodnění. Rozhoduje-li správce daně podle $ 64 daňového řádu, v tomto případě o žá- dosti žalobce, pak podle $ 64 odst. 8 da- ňového řádu je proti rozhodnutí správce daně o žádosti o vrácení přeplatku pří- pustné podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí správního orgánu L stupně. V dané věci sice žalob- ce uplatněnil reklamaci ve smyslu $ 53 daňového řádu, avšak stalo se tak jen na základě poučení, kterého se žalobci dostalo v rozhodnutí správního orgánu I stupně. Reklamace přípustná podle $ 53 da- ňového řádu je řádným opravným pro- středkem jako specifický institut daňo- vého řízení. Je možno ji uplatnit stejně jako jiné řádné opravné prostředky, kte- rými jsou odvolání, stížnost a námitka daňového dlužníka. Reklamace má pova- hu specifické formy uplatnění námitky pro případ stanovený zákonem. O pod- mínkách a způsobu vyřizování reklama- ce platí přiměřeně ustanovení o námit- kách. Námitku lze ve smyslu $ 52 daňového řádu uplatit vůči každému úkonu správce daně v souvislosti s říze- ním vymáhacím a zajišťovacím. Oproti této obecné úpravě námitky lze rekla- maci uplatnit jen ve speciálně vymeze- ném případě, a to proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Rekla- maci může podle $ 53 daňového řádu uplatnit pouze daňový dlužník a pouze pro tento případ. Jestliže je však na zá- kladě žádosti daňového subjektu rozho- dováno rozhodnutím opřeným o ustano- vení $ 64 daňového řádu, které upravuje přeplatky a úrok - přičemž jde o přepla- tek vratitelný, na jehož vrácení uplatňuje daňový dlužník právní nárok, a správce daně tak zasahuje svým rozhodnutím do hmotných práv daňového subjektu - pak je správce daně při svém rozhodo- vání vázán úpravou vyplývající z odstav- ce 8 tohoto ustanovení a proti jeho roz- hodnutí je přípustný řádný opravný prostředek formou odvolání. Lze uzavřít, že v zásadě ve všech pří- padech, kdy správce daně rozhoduje v oblasti hmotných práv či povinností daňových subjektů, musí být účastní- kům řízení poskytnuto právo na pře- zkoumání rozhodnutí správce daně v ří- zení odvolacím podle $ 48 až $ 50 daňového řádu; reklamační řízení podle $ 53 daňového řádu, o jehož podmín- kách a způsobu vyřizování platí přimě- řeně ustanovení $ 52 daňového řádu, pak přichází v úvahu tam, kde o hmotná práva daňového dlužníka nejde,a kde te- dy vydáním rozhodnutí není zasaženo do jeho subjektivních oprávnění opírají- cích se o právní předpis. (ma)
Město M. proti Finančnímu úřadu v Moravských Budějovicích o za- placení úroku z přeplatku na dani.