I. Zastupitelstvo obce nemůže rozhodnout o tom, že místní referendum o navr- žené otázce nevyhlásí [$ 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním refe- rendu], s odůvodněním, že názor občanů obce o téže či podobné otázce byl již zkou- mán jinou formou (například prostřednictvím ankety).
II. Rozhodnutí soudu o vyhlášení místního referenda [$ 57 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ve spojení s $ 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s.] musí obsahovat rovněž výrok, kterým soud stanoví den jeho konání. HI. V případě, kdy soud vyhlásí usnesením místní referendum dle $ 57 odst. 3 zá- kona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, je dnem vyhlášení místního referenda den vyvěšení usnesení soudu na jeho úřední desce.
C...) Krajský soud je tedy zákonem o míst- ním referendu zmocněn k tomu, aby namísto zastupitelstva obce posoudil, zda jsou dány zákonné podmínky pro vyhlášení místního referenda o navržené otázce či nikoliv. V da- né věci dospěl k závěru, že ano, a to z níže uvedených důvodů. Předně se zabýval tím, zda byly splněny podmínky pro konání místního referenda stanovené v $ 8 až 12 zákona o místním refe- rendu. K žalobě byl připojen návrh na konání místního referenda, výzva odpůrce k odstra- nění některých nedostatků návrhu ze dne 14.
7. 2008 a následné doplnění návrhu ze dne 27. 7. 2008. Po něm již odpůrce žádné ne- dostatky návrhu nenamítal a předložil jej k projednání zastupitelstvu. Dle $ 12 odst. 3 zákona o místním referendu v případě, že obecní úřad nevyrozumí zmocněnce 0 tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostat- ky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, po- važuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. V projednávané věci je ze shora uvedeného zřejmé, že navrhovatel k výzvě odpůrce upravil návrh na konání místního re- ferenda tak, aby obsahoval všechny náležitos- ti zakotvené $ 10 zákona o místním referen- du.
Z jednání odpůrce lze vysledovat, že po tomto doplnění považoval návrh za bezvadný a jako s takovým s ním následně zacházel. K dotazu krajského soudu odpůrce potvr- dil, že byla splněna rovněž podmínka dle $ 8 408 odst. 2 citovaného zákona. Podle ní může být návrh podán, pokud jej podpořilo svým pod- pisem v obci do 3 000 obyvatel alespoň 30 % oprávněných osob (viz $ 2 zákona o místním referendu). Z údajů poskytnutých odpůrcem vyplynulo, že v městysu Havlíčkova Borová je hlášeno k trvalému pobytu 942 obyvatel, ke dni podání návrhu na konání místního refe- renda zde bylo evidováno 761 oprávněných osob a podpisové listiny pro konání místního referenda podepsalo 295 oprávněných osob, tedy více jak 30 %.
Krajský soud tak považoval za nesporně prokázané splnění podmínek pro konání místního referenda stanovených v $ 8 až 6 12 zákona o místním referendu. Ostatně tuto skutečnost nezpochybňoval v soudním říze- ní ani odpůrce. Z jeho postupu po podání ná- vrhu na konání místního referenda, jakož i ze skutečnosti, že o tomto návrhu jeho zastupi- telstvo ve smyslu $ 12 odst. 4 a $ 13 odst. 1 zá- kona o místním referendu jednalo, lze dovo- dit, že také on považoval uvedené „formální podmínky“ pro konání místního referenda za splněné.
Proto se krajský soud mohl následně za- měřit na přezkum důvodů, pro které se zastu- pitelstvo odpůrce rozhodlo místní referen- dum o navržené otázce nevyhlásit. (...) Z podkladů shromážděných ve věci, ze- jména ze zápisu z jednání zastupitelstva od- půrce dne 9. 10. 2008 a z vyjádření odpůrce k návrhu, je zřejmé, že odpůrce nevyhlásil místní referendum o navržené otázce ze dvou důvodů. Za prvé se domníval, že pokud o uvedené problematice proběhla v minulos- ti v obci anketa, není již vyhlášení místního referenda třeba.
Druhý důvod (a zřejmě ten hlavní) spočíval v obavě odpůrce ze sankcí, které by v návaznosti na výsledek místního referenda vůči němu mohla uplatňovat spo- lečnost ČEZ Obnovitelné zdroje, S. r. 0., se kterou uzavřel smlouvu o spolupráci při vý- stavbě větrných elektráren. Ani jeden z těch- to důvodů však nelze podřadit pod případy vymezené $ 7 zákona o místním referendu, tedy pod případy nepřípustnosti konání místního referenda. Místní referendum představuje formu pří- mé demokracie uskutečňovanou územním společenstvím občanů, jak na ně pamatuje čl.
21 odst. 1 Listiny základních práv a svo- bod, která našla své zákonné a institucionální vyjádření právě v zákoně o místním referen- du. Tento zákon určuje podmínky, za nichž se může místní referendum konat, vymezuje otázky, o nichž může být v místním referendu rozhodováno, stanoví postup při vyhlášení místního referenda a při vlastním hlasování, upravuje podmínky platnosti a závaznosti místního referenda. Zákonem zakotvený in- stitut místního referenda nemůže být nahra- zován jinými zákonem neupravenými forma- mi projevu vůle občanů určité obce či jiného územního společenství za situace, kdy si tito občané vyhlášení místního referenda kvalifi- kovaným způsobem přejí.
Jinými slovy, zastu- pitelstvo obce nemůže odmítnout vyhlášení místního referenda o navržené otázce s odů- vodněním, že názor občanů obce o téže či po- dobné otázce byl již zkoumán jinou formou, například že ve věci proběhla obcí uspořáda- ná anketa. Tento důvod pro nevyhlášení míst- ního referenda tedy obstát nemohl. Mezi důvody nepřípustnosti konání míst- ního referenda nelze podřadit ani obavu ob- ce ze sankcí, které by po ní v návaznosti na výsledek místního referenda mohl požadovat smluvní partner, se kterým před konáním místního referenda o navržené otázce uza- vřela smluvní vztah k této otázce se vztahují- cí.
Opačný závěr by totiž umožňoval obcím vyhnout se konání místního referenda s odů- vodněním, že ohledně předmětné otázky, jež by měla být v místním referendu řešena, je již obec ve smluvním vztahu k třetím osobám, a že smluvní závazky nemůže porušit a jsou pro ni závazné. Takový postup obcí by byl v příkrém rozporu se smyslem a účelem zá- kona o místním referendu, neboť by tím pře- dem byla vyloučena vůle občanů obce se k dotčené otázce vyjádřit. Krajský soud proto uzavřel, že ani odkaz odpůrce na existenci smlouvy o spolupráci se společností ČEZ Ob- novitelné zdroje, s.
r. o., ze dne 15. 5. 2008 a na hrozbu sankcí plynoucích z nedodržení této smlouvy nepředstavuje zákonný důvod pro nekonání referenda ve smyslu $ 7 zákona o místním referendu. Za této situace musel krajský soud dále zvážit, zda by se v místním referendu, jehož vyhlášení se navrhovatel domáhá, rozhodova- lo o věcech, které patří do samostatné působ- nosti obce, a zda neexistuje některý z jiných důvodů vymezených v $ 7 zákona o místním referendu (odpůrcem netvrzený), který by je- ho konání vylučoval.
Dle $ 57 odst. 3 zákona o místním referendu totiž rozhodnutí soudu o návrhu navrhovatele v této věci nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce. Soud se tak ocitá v postavení zastupitelstva obce, které o návrhu na vyhlášení místního referenda rozhoduje, tedy je povinen zkoumat i shora uvedené skutečnosti. Dle $ 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), patří do samostat- né působnosti obce záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svě- řena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
Dle odst. 2 té- hož ustanovení do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v $ 84, $ 85 a $ 102 citovaného zákona, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obce v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečují v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspo- kojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
Z podkladů zaslaných účastníky řízení lze dovodit, že společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. 0., má coby investor zájem vybu- dovat v katastrálním území Havlíčkova Boro- vá větrné elektrárny. Tento záměr má již reál- né základy, jak dokládá zejména znění smlouvy o spolupráci uzavřené mezi městy- sem Havlíčkova Borová a společností ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. Podmínkou vlast- 409 1818 ního umístění staveb větrných elektráren je však bezpochyby ještě existence územního rozhodnutí o jejich umístění vydaného na zá- kladě proběhlého územního řízení.
K takové- mu řízení je věcně a místně příslušný staveb- ní úřad odpůrce, kterým je Městský úřad v Přibyslavi. Dotazem u odpůrce krajský soud zjistil, že územní řízení o umístění zmíně- ných staveb zatím u stavebního úřadu zaháje- no nebylo. Z formulace navržené otázky, o níž by mě- lo být v místním referendu rozhodováno, je zřejmé, že by se v něm občané městysu Hav- líčkova Borová měli vyjádřit právě k tomu, zda si přejí umístění zmíněných staveb větr- ných elektráren v katastrálním území Havlíč- kova Borová, či nikoliv.
Prosázování jejich vů- le s ohledem na shora citovaný $ 35 obecního zřízení dle krajského soudu bezpochyby do samostatné působnosti obce patří. Výsledky místního referenda totiž budou představovat pro obec závazný apel v tom smyslu, jak má k otázce umístění staveb větrných elektráren přistupovat, tedy zda má jejich výstavbu pod- porovat či naopak se jí snažit zabránit. Vý- sledky místního referenda pak budou pro po- stoj odpůrce k této otázce závazné jak v době před zahájením územního řízení o umístění staveb větrných elektráren (tedy zejména pro jednání s investorem), tak po případném zahájení tohoto územního řízení.
V něm by odpůrce měl postavení účastníka [viz $ 85 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územ- ním plánování a stavebním řádu (stavební zá- kon)] a jeho úkolem by bylo hájit důležité místní zájmy, například ty, jež vyplynou z vý- sledku místního referenda. Krajský soud rovněž neshledal, že by na- vržená otázka, o níž by se mělo místní refe- rendum konat, spadala pod některý ze shora vyjmenovaných důvodů nepřípustnosti ko- nání místního referenda vymezených v $ 7 zákona o místním referendu, když se v tomto směru odkazuje i na důvody uvedené shora.
Na základě takto zjištěného skutkového i právního stavu věci krajský soud uzavřel, že zastupitelstvo odpůrce pochybilo, jestliže místní referendum o navržené otázce dle $ 13 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu 410 nevyhlásilo. Neexistoval totiž žádný důvod, proč by se místní referendum o navržené otázce konat nemohlo; důvody, které k tomu vedly zastupitelstvo obce, pak shledal nezá- konnými. (...) Krajskému soudu tak na základě shora uvedeného nezbylo, než návrhu vyhovět, a proto vyhlásil místní referendum v městysu Havlíčkova Borová o otázce: „Souhlasíte s umístěním větrných elektráren v katastrál ním území Havlíčkova Borová?“ Dle $ 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, pokud zastupitelstvo obce roz- hodne o vyhlášení místního referenda, stano- ví zároveň den jeho konání.
Dle $ 5 odst. 1 se hlasování v místním referendu koná v jed- nom dni. Dle $ 15 téhož zákona se místní re- ferendum koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlá- šení místního referenda je první den vyvěše- ní usnesení zastupitelstva obce na úřední desce příslušného obecního úřadu. Jak již krajský soud opakovaně uvedl, vstupuje za dané situace do postavení zastupitelstva ob- ce, neboť jeho rozhodnutí o vyhlášení místní- ho referenda nahrazuje právě rozhodnutí za- stupitelstva obce.
Musel proto stanovit i den konání místního referenda. Dle $ 93 odst. 5 s. ř. s. soud rozhodnutí (usnesení) ve věcech místního referenda doručí účastníkům a vy- věsí jej na úřední desce. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení. Za den vyhlášení místního referenda je tak dle krajského sou- du nutno v daném případě považovat den vy- věšení usnesení krajského soudu na jeho úřední desce. Místní referendum se tak musí konat do 90 dnů od tohoto dne. Při stanovení dne konání místního referenda se krajský soud tímto limitem řídil.
V souvislosti s tím pouze připomíná, že odpůrce není zbaven povinnosti umístit píse- mné vyhotovení rozsudku neprodleně po je- ho obdržení na úřední desku městysu, ačko- liv vyvěšení již bude mít toliko povahu informativní, aby se všichni občané městysu měli možnost o vyhlášení a datu konání míst- ního referenda dozvědět. 1819 Evidence obyvatel: rodné číslo k $ 13b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zá- konů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.* k $ 6a $ 21 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb.** I.
Výlučná informační hodnota údajů obsažených v registru rodných čísel (6 13b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel) znamená, že tyto údaje mají ze zá- kona přednost před údaji pocházejícími z jiných zdrojů, včetně veřejných listin.
II. Pro vydání cestovního pasu není rozhodné, kdy bylo žadateli rodné číslo při- děleno, ale jaké je jeho rodné číslo v okamžiku, kdy mu má být cestovní pas vydán.
Přípravný výbor k přípravě místního referenda ve věci souhlasu obce s umístěním větr-