munikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákonů č. 411/2005 Sb., č. 274/2008 Sb. a č. 480/2008 Sb. k čl. 4 bod 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod [Cč. 209/1992 Sb.), v textu též „Protokol č. 7 k Úmluvě“] Pozbytí řidičského oprávnění podle $ 123c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o pro- vozu na pozemních komunikacích, je sankcí za opakované páchání přestupků su generis za speciální recidivu. Nejedná se tak o trest za původní (předchozí) jednotli- vá protiprávní jednání, a proto ani nemůže jít o opakovaný postih ve smyslu čl. 4 bodu 1. Protokolu č. 7 k Úmluvě 0 ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je Česká republika vázána, a jejíž obsah byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.
Bodové hodnocení porušení povinností stanovených zákonem zajišťuje sledování opa- kovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných po- vinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motoro- vého vozidla nebo to, zda se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jedná- ní spočívajícího v porušení vybraných povin- ností stanovených předpisy o provozu na po- zemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k zákonu.
V pře- zkoumávané věci nebylo pochyb o počtu spá- chaných přestupků ani o počtu bodů zazna- menávaných za ně podle zákona v registru řidičů. Namítána byla nesprávná aplikace $ 123b, $ 123c, $ 123e a $ 123d zákona o sil- ničním provozu na daný případ a v souvislos- ti s tím tvrzeno i porušení správního řádu. Krajský soud se však se žalobními námitkami neztotožnil, žaloba je nedůvodná. Podle $ 123b zákona o silničním provozu se řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za pře- stupek zařazený do bodového hodnocení, za- znamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
Záznam v registru řidičů provede pří- slušný obecní úřad obce s rozšířenou působ- ností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestu- pek. V přezkoumávané věci byly tři přestup- ky žalobce vyřízeny v blokovém řízení, a to ve dnech 15. 10. 2006 (3 body), 5. 2. 2007 (2 bo- dy) a 25. 2. 2008 (2 body), jeden rozhodnu- tím Magistrátu města Hradec Králové ze dne 19. 3. 2007 (5 bodů). Právě tímto rozhodnu- tím byl žalobci zároveň uložen i trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu Ó-ti měsí- ců, přičemž rozhodnutím Magistrátu města Hradec Králové ze dne 26.
6. 2007 bylo od vý- konu jeho zbytku upuštěno. Protože poslední z uvedených pokut byla žalobci uložena v blokovém řízení dne 25. 2. 2008, tak právě k tomuto dni dosáhl žalobce celkového počtu 12 bodů. K žádnému „vymazávání bodů“ z registru žalobce před tímto datem, jak se o tom žalobce v žalobě zmiňuje, nebyl důvod. Podle $ 123c odst. 1 zákona o silničním provozu zaznamenává příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičem dosa- žený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů. Po jejich dosažení následuje pozby- tí řidičského oprávnění a ode dne vrácení ři- dičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení.
Postupy při odečítání bodů a s tím související pozbytí a vrácení ři- dičského oprávnění jsou upraveny v $ 123d a $ 123e zákona o silničním provozu. V $ 123d odst. 1 zákona o silničním pro- vozu se stanoví, že řidič, který podle $ 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je opráv- něn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle $ 123c odst.
3. Podle citovaného ustanovení tak lze vrátit ři- dičské oprávnění v případě, že jej řidič po- zbyl po dosažení celkového počtu 12 bodů v registru řidičů (viz právě $ 123c odst. 3 zá- kona o silničním provozu). To ovšem není ža- lobcem zmiňovaný případ, respektive nelze jej ztotožňovat se žalobci uloženým zákazem řízení motorových vozidel shora uvedeným rozhodnutím prvoinstančního správního or- gánu ze dne 19. 3. 2007, k němuž došlo ze zcela jiných důvodů (opakované překročení nejvyšší dovolené rychlosti).
Žalobce se tak mýlí, pokud si navíc myslí, že „pozbylli řidič- ské oprávnění dříve, než dosáhl 12 bodů, te- dy za opakovaný přestupek překročení rych- losti, měly být také tyto body z jeho karty řidiče vymazány“. V té době totiž nejen že nepozbyl řidičské oprávnění uvedeným způ- sobem, ale ani ještě 12 bodů nedosáhl, takže k postupu podle $ 123d odst. 4 zákona o sil- ničním provozu, podle něhož by měl žalobce podléhat novému bodovému hodnocení, ne- byl důvod. Kromě toho z ustanovení $ 123e odst. 3 zákona o silničním provozu vyplývá, že po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu čin- nosti, spočívajícího v zákazu řízení motoro- vých vozidel, neběží doba pro odečítání bo- dů podle odstavce 1.
Třeba tak přisvědčit žalovanému, že žalobce nenaplnil ani před- poklad odečítání bodů ve smyslu $ 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení se totiž řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém ří- zení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zazna- menán naposled stanovený počet bodů, pra- vomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařa- zeným do bodového hodnocení, po dobu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních mě- síců, odečtou 4 body z celkového počtu dosa- žených bodů.
Žalobci se však nepodařilo po uvedenou jednoroční dobu „udržet čisté kon- to“, když v mezidobí od 5. 2. 2007, kdy mu by- la uložena bloková pokuta za přestupek zařa- zený do bodového hodnocení, do 25. 2. 2008, kdy byl rovněž stižen blokovou pokutou za přestupek zařazený do bodového hodnocení, nejen vykonával trest zákazu řízení motoro- vých vozidel v délce cca 3 měsíců, přičemž po tuto dobu neběžela doba pro odečítání bodů (viz $ 123e odst. 3), ale byla mu i pravo- mocným rozhodnutím Magistrátu města Hra- dec Králové ze dne 19.
3. 2007 uložena vedle pokuty sankce zákazu řízení motorových vo- zidel. Nemůže obstát ani tvrzení žalobce, že tento přestupek spáchal již dne 13. 1. 2007, když rozhodnou skutečností je okamžik na- bytí právní moci příslušného rozhodnutí. A jak již bylo uvedeno výše, ani to by k úspě- chu žalobce nestačilo, když po dobu výkonu sankce zákazu Činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, neběží doba pro odečítání bodů. K žalobcem tvrzenému opakovanému trestání za spáchané přestupky krajský soud poznamenává, že si je plně vědom toho, že dle článku 4 bodu 1.
Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je Česká republika vázána a jejíž obsah byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb., nemůže být nikdo stíhán nebo potrestán v trestním řízení podléhajícím pravomoci té- hož státu za trestný čin, za který již byl osvo- bozen nebo odsouzen konečným rozsudkem (rozhodnutím) podle příslušných zákonů to- hoto státu. S ohledem na znění tohoto usta- 1047 1950 novení však bylo třeba nejdříve zvážit, zda je citované pravidlo aplikovatelné na projedná- vaný případ, tj. na rozhodnutí vydané ve správním řízení, jež vycházelo z dříve spácha- ných přestupků.
Na první pohled by se moh- lo zdát, že se uvedená právní záruka vztahuje pouze k trestnímu řízení. Z judikatorní čin- nosti Evropského soudu pro lidská práva (dá- le jen „Soud“) i Evropské komise pro lidská práva je však patrno, že povaha trestního ob- vinění je vykládána velmi široce. Pojem trest- ní věc, trestní řízení, trestný čin a potrestání má podle jejich názoru autonomní význam, který není pevně svázán s významem, který těmto pojmům přisuzuje právní řád jednotli- vých států, které k Úmluvě přistoupily.
Proto podle Soudu není rozhodující klasi- fikace daného protiprávního jednání vnitro- státním právním řádem, aby byla zajištěna jednotná ochrana lidských práv ve všech stá- tech, které Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod ratifikovaly. Ve věci Óz- tůrk versus Německo (1984) Soud prohlásil, že není podstatné, zda skutek, o němž se vede řízení a za který hrozí trest, je právními před- pisy nazývám trestným činem či přestupkem. Rozhodujícím faktorem je pro označení dané věci jako „trestní“ pro účely Úmluvy význam porušeného pravidla, tj. povaha ustanovení definujícího trestný čin, charakter činu sa- motného a povaha i závažnost možného tres- tu (např. výše pokuty).
Podstatnou roli hraje to, jaká je podstata porušení zákonem chrá- něného zájmu, dále zda jsou adresáty dané právní normy všichni, nebo pouze některé speciální subjekty, a je třeba i zvážit, zda má hrozící sankce represivní účel a je způsobilá citelně zasáhnout sféru pachatele deliktu. Ne- ní-li daný čin vnitrostátním právem kvalifiko- ván jako trestný, používá Soud k posouzení věci obě uvedená hlavní kritéria, tj. povahu stíhaného deliktu a povahu uplatnitelné sankce, alternativně. V zásadě tedy podle je- ho názoru postačí buď, aby měl stíhaný delikt trestněprávní povahu v uvedeném smyslu (a pak nijak výrazně nesejde na citelnosti uži- té sankce), nebo aby měla uplatnitelná sank- ce represivní povahu.
V dané věci je předmě- tem přezkoumání sankce represivní povahy, jedná-li se o pozbytí řidičského oprávnění, a jde tudíž o trestní věc, na kterou shora zmí- něný článek Úmluvy dopadá. Ve světle tohoto ustanovení ale žalobce není trestán opakovaně za totéž jednání, za které již byl potrestán. Žalobci totiž byly v mi- nulosti uloženy pokuty za jednotlivé přestup- ky a sankce za přestupek ve formě zákazu čin- nosti, řidičské oprávnění však pozbyl proto, že se dopustil celé řady přestupků a dosáhl počtu dvanácti bodů v registru řidičů.
Pozby- tí řidičského oprávnění je tak sankcí za opa- kované páchání přestupků na úseku bezpeč- nosti a plynulosti silničního provozu, a je tedy sankcí suí generis za speciální recidivu. Nejedná se tudíž o trest za původní (jednotlivá) protispolečenská jednání, a proto ani nemů- že jít o opakovaný postih ve smyslu článku 4 bodu 1. Protokolu č. 7 k Úmluvě. Ostatně po- kud by byla argumentace žalobce v tomto směru správná, nebylo by např. možno zpřís- ňovat tresty (trestní sazby) zvlášť nebezpeč- ným recidivistům podle $ 41 a $ 42 trestního zákona, neboť se tím fakticky taktéž trestají za jednání, za která již byli jednou odsouzeni.
» Rozsudek ESLP ze dne 21. 2. 1984, Óztůrk proti Německu (stížnost č. 8544/79, Series A, č. 73). 1048 Utajované informace: zjištění zpravodajských služeb Řízení před soudem: rozsah přezkumu rozhodnutí vydaného v bezpečnostním řízení k $ 107 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způ- sobilosti (v textu jen „zákon o ochraně utajovaných informací“) k $ 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky k $ 75 odst. 1 soudního řádu správního I.
Ustanovení $ 107 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných infor- mací a o bezpečnostní způsobilosti, je ve vztahu k $ 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ustanovením speciálním.
II. Přezkoumává-li soud rozhodnutí vydané v bezpečnostním řízení podle záko- na č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, není ve vztahu k skutkovým a právním otázkám týkajícím se podkladů pro rozhod- nutí, jež nebyly účastníku řízení zpřístupněny, vázán žalobními body a rozhodnutí přezkoumá ze všech hledisek, která z povahy věci mohou mít vliv na zákonnost rozhodnutí.
Mgr. Milan K. proti Krajskému úřadu Královehradeckého kraje o uložení zákazu řízení