rů (v textu jen „zákon o služebním poměru“) : Pokud celní ředitelství neumožní bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru nahlédnout do jeho osobního spisu dle $ 202 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o slu- žebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, s odůvodněním, že služební po- měr skončil, jedná se o nezákonný zásah ve smyslu $ 82 s. ř. s.
Při zkoumání důvodnosti žaloby se kraj- ský soud musel v prvé řadě zabývat tím, zda má žalobce právo nahlížet do svého osobního spisu, a pokud ano, odkud mu toto právo ply- ne a zda se jedná o veřejné subjektivní právo. Žalobce se obrátil dne 20. 1. 2009 na žalo- vaného s žádostí, aby mu umožnil nahléd- nout do jeho osobního spisu, který žalovaný vedl v souvislosti se služebním poměrem ža- lobce, jenž skončil uvolněním dne 31. 12. 2005. Krajský soud je toho názoru, že na tuto žalobcovu žádost nelze aplikovat správní řád.
Ohledně posouzení této otázky dává za prav- du žalovanému. Uvedenou žádostí nebylo za- hájeno žádné správní řízení ve smyslu $ 44 a násl. správního řádu, žalobce po žalovaném nežádal ani vydání vyjádření, osvědčení Či sdělení ve smyslu $ 154 a násl. téhož zákona. Žalobce chtěl nahlédnout do svého osobního spisu založeného u žalovaného jako bývalý celník. Jeho požadavek je tak nerozdílně spjat s existencí služebního poměru mezi ním a ža- lovaným, byť již v současnosti tento služební poměr neexistuje.
Jelikož vzájemnou „podo- bu“ vztahu pracovněprávního a vztahu slu- žebního v mnoha aspektech nelze přehléd- nout, považuje v souvislosti s posouzením této otázky krajský soud za příhodný i odkaz žalovaného na $ 1 odst. 3 správního řádu, kte- rý aplikaci správního řádu na pracovněpráv- ní úkony prováděné správními orgány vý- slovně vylučuje. Přezkoumávanou věc je tak dle krajského soudu nutno posuzovat na půdorysu zákona o služebním poměru, neboť je nesporné, že mezi žalobcem a žalovaným v minulosti slu- žební poměr existoval.
Vztahy vyplývající ze služebního poměru potom jak judikatura správních soudů, tak právní doktrína, kon- stantně označují za vztahy veřejnoprávní a práva vzniklá příslušníkovi jako jednomu z účastníků těchto vztahů za jeho veřejná sub- jektivní práva. Takovým právem je i možnost 241 2003 příslušníka nahlížet do svého osobního spisu, činit z něj výpisy a na náklady bezpečnostní- ho sboru požadovat stejnopisy listin zakotve- ná v $ 202 odst. 4 zákona o služebním pomě- ru. Pokud toto oprávnění má příslušník bezpečnostního sboru, může být odepřeno příslušníkovi bývalému? Dle mínění krajské- ho soudu pro to není jediný rozumný důvod.
Při posuzování této otázky totiž není mož- no vyložit ustanovení $ 202 odst. 4 zákona o služebním poměru pouze za pomoci jazy- kového výkladu. Jazykový výklad totiž před- stavuje toliko prvotní přiblížení se k apliko- vané právní normě, je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu. K celkovému závěru o aplikovatel- nosti té které právní normy však slouží i řada dalších postupů, jako je logický či systematic- ký výklad, výklad e ratione legis, atd. Při po- suzování dané věci se proto krajský soud ne- cítil a ani nemohl cítit být absolutně vázán doslovným zněním citované právní normy.
To vše samozřejmě při vědomí toho, že se smí a musí od něho odchýlit jen v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel daného právního předpisu, historie jeho vzniku, sys- tematická souvislost nebo některý z princi- pů, jež mají svůj základ v ústavně konform- ním právním řádu jako významovém celku. Tyto zásady aplikace zákona soudem lze ne- pochybně vztáhnout i na interpretaci zmíně- né normy a krajský soud to také učinil. Ostat- ně Ústavní soud opakovaně připomíná, „že neudržitelným momentem používání práva Je jeho aplikace vycházející pouze z jazyko- vého výkladu“.
Za podstatné považuje krajský soud ze- jména to, co se v osobním spise shromažďuje, a proč vůbec se tento spis zakládá a vede. Dle $ 202 odst. 1 zákona o služebním poměru zpracovává bezpečnostní sbor osobní údaje příslušníka, které jej identifikují, údaje o jeho způsobilosti k výkonu služby, dosaženém vzdělání, osobním stavu a bezúhonnosti, jež jsou potřebné pro rozhodování ve věcech služebního poměru, zabezpečení řádného výkonu služby, uplatnění práv a povinností příslušníka ve služebním poměru.
Dále zpra- covává osobní údaje, jestliže tak stanoví 242 zvláštní zákon. Dle odstavce 2 osobní údaje příslušníka a doklady nebo jejich ověřené ko- pie, které je osvědčují, vede bezpečnostní sbor v osobním spisu příslušníka. Dále v něm vede dokumentaci o průběhu služebního po- měru příslušníka. Tu tvoří zejména doklady o způsobilosti příslušníka vykonávat službu, rozhodnutí ve věcech služebního poměru a služební hodnocení. Z uvedeného je zřejmé, že osobní spis ob- sahuje v podstatě všechny důležité informace související se služebním poměrem příslušní- ka, jeho vznikem, průběhem i zánikem.
Tyto informace tedy mohou být důležité nejenom pro bezpečnostní sbor, ale pochopitelně také pro příslušníka; i proto mu zákon dává opráv- nění do osobního spisu nahlédnout. Totéž se ale týká i příslušníka; bývalého. I ten může mít důvodný zájem do svého osobního spisu nahlédnout. Lze si snadno představit, že i po skončení služebního poměru může mezi pří- slušníkem a bezpečnostním sborem přetrvá- vat řada nevyjasněných právních vztahů, kte- ré mohou být třeba i předmětem soudních sporů, kdy pro řádnou a úplnou ochranu svých veřejných subjektivních práv bude pro bývalého příslušníka nezbytností do svého osobního spisu nahlédnout.
Nelze tak dle krajského soudu rozumně připustit, aby oprávnění nahlédnout do svého osobního spisu pozbyl příslušník ukončením služební- ho poměru. Krajský soud v souvislosti s tím upozor- ňuje také na zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostat- ních zaměstnanců ve správních úřadech (slu- žební zákon), byť si je vědom, že tato právní norma je platná, ale zatím neúčinná. Ten v $ 193 odst. 3 výslovně stanoví, že státní za- městnanec a státní zaměstnanec, jehož slu- žební poměr skončil, má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebního úřadu z něho poža- dovat stejnopisy listin.
Přiznání práva žalobci nahlížet do svého osobního spisu proto považuje krajský soud za naprosto logický a s principem rozumnos- ti souladný závěr. Opačný závěr, podle které- ho osoba, jejíž osobní údaje správní orgán shromažďuje, má v určitý den (například 31. 12. 2005, tedy den, ke kterému ještě trval služební poměr žalobce) právo bez omezení nahlížet do svého osobního spisu, ovšem den následující, tj. 1. 1. 2006, tohoto práva pozbu- de, považuje krajský soud za absurdní. Obstát nemůže názor žalovaného, že nezahrnutí bý- valých příslušníků do výčtu osob oprávně- ných nahlížet do osobního spisu bylo vedeno úmyslem omezit administrativní náročnost s případnými žádostmi bývalých příslušníků bezpečnostních sborů.
Krajský soud se nemohl ztotožnit ani s ná- mitkou žalovaného, že postavení žalovaného přísluší jeho řediteli coby služebnímu funk- cionáři. Ze shora uvedené citace zákona plyne, že osobní spis příslušníka vede bezpečností sbor, nikoliv konkrétní služební funkcionář. Žalovanému jako správnímu orgánu tak v zá- sadě přísluší postavení „bývalého zaměstna- vatele“, on má osobní spis v dispozici a z toho titulu dle krajského soudu postupoval žalob- ce správně, pokud o nahlédnutí do osobního spisu žádal žalovaného a nikoliv služebního funkcionáře stojícího v jeho čele.
Nejvyšší správní soud ve své judikatuře (srov. např. jeho rozsudek ze dne 17. 3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS) opakovaně zdůrazňuje, že není možno se do- máhat ochrany před jakýmkoliv zásahem, ale pouze před takovým, který kumulativně splňuje následující podmínky. Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. pod- mínka) zásahem, pokynem nebo donucením (zásahem“ správního orgánu v širším smys- lu) správního orgánu, které nejsou rozhod- nutím (4.
podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), při- čemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho dů- sledky musí trvat nebo musí hrozit opaková- ní „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle $ 82 a násl. s. ř. s. poskytnout, přičemž uvedené definiční znaky zásahu, tj. podmínky pod č. 1 až 3 a 5 až 6, jsou již hod- nocením věcné legitimace ústící do zákazu a příkazu správnímu orgánu nebo do zamít- nutí žaloby ($ 87 odst. 2 a 3 s.
ř. s.). V přezkoumávané věci ze shora uvede- ných důvodů dospěl krajský soud k závěru, že všechny uvedené zákonné podmínky, které zákon pro úspěšnou obranu před nezákon- ným zásahem stanoví, splněny byly. Žalobce jakožto bývalý příslušník žalova- ného má právo nahlížet do svého osobního spisu, který žalovaný vede, respektive nyní uchovává. Neumožnil-li žalovaný žalobci do jeho osobního spisu nahlédnout dle $ 202 odst. 4 zákona o služebním poměru s odů- vodněním, že služební poměr skončil, dopus- til se tak vůči němu nezákonného zásahu ve smyslu $ 82 s.
ř. s. (...) 2004 Místní referendum: počátek běhu lhůty pro vyvěšení usnesení o vyhlášení referenda a pro oznámení o době a místě jeho konání k $ 14a $ 31 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o místním referendu“) Za první den patnáctidenní lhůty stanovené v $ 14 zákona č. 22/2004 Sb., o míst- ním referendu (tj. doby, po jakou musí být usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu), a patnáctidenní lhůty stanovené v $ 31 odst. 1 téhož zákona (tj. lhůty o minimální době ke zveřejně- ní oznámení o době a místě konání místního referenda před jeho konáním) je nut- no počítat den, kdy došlo k vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení míst- 243 ního referenda na úřední desce obecního úřadu či ke zveřejnění oznámení o době a místě konání místního referenda před jeho konáním, a nikoliv až následující den.
Tomáš H. proti Celnímu ředitelství Hradec Králové o nahlížení do osobního spisu.