č. 302/1992 Sb. k 676 odst. 2 soudního řádu správního 72 O uložení pokuty podle 6 37 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o sprá- vě daní a poplatků, mohla obec jako správce místního poplatku rozhod- nout za účinnosti zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, jen ve své samo- statné působnosti, protože jí žádný zákon neukládal, aby tak učinila v přenesené působnosti. V případě, že obec prostřednictvím svého orgánu přesto rozhodla o uložení takové pokuty v přenesené působnosti, bylo její rozhodnutí nicotné.
Ještě před tím, než mohl soud přistou- pit ke zkoumání důvodnosti žaloby, musel ze své úřední povinnosti - tzn. bez ohledu na to, zda to bylo namítáno některým 74 z účastníků řízení - zjišťovat, zda napade- né rozhodnutí žalovaného bylo vůbec správním aktem (anebo jinak řečeno, zda nebylo nicotné), protože zákonnost roz- hodnutí (tj.jeho soulad s objektivním prá- vem České republiky) lze posuzovat - ny- ní za použití principu plné jurisdikce zakotveného v soudním řádu správním - jen u existujícího správního aktu.
Na rozdíl od některých zahraničních úprav právní řád České republiky nevy- počítává důvody nicotnosti aktu a pone- chává je na právní teorii a judikatuře ve správním soudnictví, jež se shodují mi- mo jiné v tom, že nicotnost nastává například v důsledku nejtěžších vad pří- slušnosti správního orgánu či nedostat- ku jeho pravomoci. Zrovna o takovou právní situaci se dle názoru soudu v dané věci jednalo. Z ustanovení $ 37 odst. 1 daňového řádu je patrné, že správce daně měl zá- konné oprávnění - pravomoc - k vydání rozhodnutí o uložení pokuty.
Na tomto místě je nutno připome- nout, že žalobci byla pokuta uložena za nesplnění povinnosti na úseku správy místních poplatků, konkrétně za neza- placení poplatku za provozované výher- ní hrací přístroje. Z předložených spisů vyplývalo, že o zavedení tohoto místního poplatku rozhodlo dne 29. 1. 1999 zastupitelstvo Města Železná Ruda. K tomu vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 1/99, která nabyla účinnosti dnem 1.4.1999. Tento druh místního poplatku bylo Město Železná Ruda. oprávněno jednak zavést a jednak k jeho realizaci vydat obecně závaznou vyhlášku [$ 1 písm. £), $ 15 zákona ČNR č. 565/1990 Sb.,o míst- ních poplatcích, ve znění účinném ke dni 29.
1.1999,a $ 14 odst.1 písm. h) zá- kona č. 367/1990 Sb., o obcích, rovněž ve znění účinném ke dni 29. 1. 1999), a tak je nepochybné, že správcem toho- to místního poplatku bylo Město Želez- ná Ruda. Pro posouzení věci bylo ovšem dle názoru soudu rozhodující, zda správu (výkon správy) uvedeného místního po- platku vykonávalo Město Železná Ruda v samostatné působnosti (tzn. činnost v rámci samosprávy) anebo v přenesené působnosti (tj. přenesená činnost výko- nu státní správy). Do správy místního poplatku náleželo i ukládání pokuty po- dle $ 37 daňového řádu, protože koneč- ným cílem popsané sankce bylo „donu- tit“ poplatníka, aby řádně (tzn. ve lhůtě a výši stanovené obecně závaznou vý- hláškou č. 1/99) splnil svoji poplatkovou povinnost.
Navíc nelze přehlédnout, že pokuta byla i příslušenstvím tohoto místního poplatku [$ 1 písm. £), $ 10a, $ 13 zákona ČNR č. 565/1990 Sb.,o míst- ních poplatcích, $ 1 odst. 1 a 2, $ 58 da- ňového řádu]. K tomu je nutno ještě podotknout, že působnost je institut vymezující okruh úkolů, které má konkrétní subjekt podle zákona na vymezeném území plnit. Jde o institut nikoli procesního, nýbrž hmot- ného práva. Řešení dané otázky (tj. zda Město Že- lezná Ruda vykonávalo správu místního poplatku v samostatné či v přenesené působnosti) je tedy nutno hledat v pří- slušných © (hmotněprávních) | norma- tivních aktech (nebo těch jejich ustano- veních, která © mají | hmotněprávní charakter) účinných v době rozhodování žalovaného (i Městského úřadu Železná Ruda).
Nejdříve je třeba se zmínit o záko- nu ČNR č. 565/1990 Sb., o místních po- platcích (zákon o místních poplatcích), z něhož bylo kromě jiného zřejmé, že ob- ce mohou vybírat i místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj [$ 1 písm. g)], že správu poplatku vykonává obec, jenž ho ve svém územním obvodu zavedla ($ 14), že o řízení ve věcech to- hoto poplatku platí zákon o správě daní a poplatků, pokud zákon o místních po- platcích nestanoví jinak ($ 13), že obec, která poplatek spravuje, může ke zmír- nění nebo odstranění tvrdosti v jednotli- vých případech poplatek snížit nebo prominout ($ 16, $ 10a odst.1) a že zave- dení poplatku stanoví obec obecně zá- vaznou vyhláškou, v níž upraví podrob- nosti jeho vybírání ($ 15).
Z těchto ustanovení však dle názoru soudu ještě nevyplývá ani z nich nelze dovodit, zda správu místního poplatku zajišťuje obec v samostatné nebo v pře- nesené působnosti, a proto je nezbytné zkoumat, jak byla tehdy daná problema- tika upravena v dalším rozhodujícím právním předpisu - v zákoně ČNR č. 367/1990 Sb.,o obcích. Naposled citovaný zákon pouze pří- kladmo uváděl některé úkoly, jež spadaly do samostatné působnosti obce [$ 14 odst.1 písm. a) až písm. u), $ 14 odst. 2]. Jednalo se například o stanovení druhů místních poplatků a jejich sazeb podle zvláštního zákona (o místních poplat- cích) a vydávání obecně závazných vyhlášek ve věcech patřících do samo- statné působnosti obce [$ 14 odst. 1 písm. h),i)].
Pokud šlo o přenesenou působnost obce, stejný zákon určil, že obec vykoná- vá státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony ($ 21 odst. 1). Na zá- 75 35 kladě zmocnění v zákoně a v jeho me- zích mohla obec vydávat obecně závaz- né vyhlášky ve věcech patřících do pře- nesené působnosti ($ 24 odst. 1). Podle názoru soudu bylo nyní citova- né ustanovení zákona o obcích pro po- suzovanou otázku klíčové, protože na je- ho základě lze vyslovit závěr, že pokud ve sledovaném období zvláštní zákon vý- slovně nesvěřil plnění určitého úkolu do přenesené působnosti obce, spadalo plnění takového úkolu do samostatné působnosti obce.
O takovou právní situaci se v této vě- ci jednalo. Zákon o místních poplatcích nesta- novil, Že správu (výkon správy) místního poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj vykonává obec v přenesené pů- sobnosti, a tak je nepochybné, že správa (výkon správy) uvedeného místního po- platku náležela do samostatné působ- nosti obce. Vzhledem k dřívější právní úpravě soud konstatuje, že správa (výkon správy) místního poplatku v přezkoumávané věci spadala do samostatné působnosti Města Železná Ruda a obecně závazná vyhláška č. 1/99 byla rovněž vydána v rámci jeho samostatné působnosti, i když to v ní [kromě odkazu na $ 14 odst. 1 písm. h) zá- kona o obcích, který se týká zavedení uvedeného místního poplatku a jeho sa- zeb] nebylo výslovně uvedeno.
Pokud pak bylo v čl. I/2 citované obecně závazné vyhlášky stanoveno, že výkon správy tohoto poplatku provádí Městský úřad Železná Ruda, je namístě dodat, že městský úřad plnil v oblasti sa- mostatné působnosti úkoly, které mu uložila městská rada nebo městské za- 76 stupitelstvo [$ 58 odst. 3 písm. a) bod 1, $ 58 odst.5 písm. a) zákona o obcích). Ji- nak řečeno, správu uvedeného místního poplatku mohl vykonávat jménem Měs- ta Železná Ruda jeho městský úřad (po- chopitelně jedině tehdy, pokud by mu takový úkol stanoveným postupem ulo- žilo městské zastupitelstvo).
Konečně je nezbytné zdůraznit, že všechny listiny, které byly vyhotoveny orgány obce a které se týkají otázek sa- mostatné působnosti obce, se v záhlaví označují uvedením slova „Obec“ („Měs- to“) a názvem obce či města ($ 58 odst. 6 zákona o obcích). Z předložených spisů je ale zřejmé, že v řízení a při vydání žalobou zpo- chybněného rozhodnutí nebyla tato právní úprava respektována. Ze záhlaví i ze zbývajícího obsahu rozhodnutí Městského úřadu Železná Ruda ze dne 2.5.2000 o uložení pokuty žalobci je bez pochybnosti patrné, že tento individuální a adresný správní (poplatkový) akt vydal městský úřad Ca nikoli Město Železná Ruda „zastoupe- né“ svým městským úřadem) jako orgán příslušný k vybírání místního poplatku za výherní hrací přístroj, a tak je zřejmé, že rozhodnutí bylo vydáno správcem místního poplatku nikoli v samostatné, nýbrž v přenesené působnosti.
K tomu však nebyl městský úřad věcně přísluš- ný (a tím pádem neměl ani pravomoc k vydání popsaného rozhodnutí), proto- že správa uvedeného místního poplatku spadala výlučně do samostatné působ- nosti Města Železná Ruda. Jestliže tedy Městský úřad Železná Ruda konal řízení a vydal rozhodnutí o předmětu, který nenáležel do jeho věcné příslušnosti, dopustil se pochybe- ní, jež spočívalo v tom, že jím vydané rozhodnutí není možno považovat vů- bec za výsledek správní (v širším slova smyslu) činnosti, neboť je nicotné.
Nápravu v uvedeném směru nezajis- til v odvolacím řízení ani žalovaný (re- spektive jeho kompetenční předchůd- ce), jenž dokonce tento nicotný akt určitým způsobem „změnil“ a v odůvod- nění rozhodnutí navíc poukázal na to, že rozhodnutí o uložení pokuty bylo správně vydáno v rámci přenesené pů- sobnosti Městským úřadem Železná Ru- da; proto je jeho rozhodnutí rovněž ni- cotné [$ 50 odst. 1 daňového řádu, $ 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech|. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že jak celé rozhodnutí Městského úřadu Železná Ruda, tak i celé rozhodnutí práv- ního předchůdce žalovaného jsou neexi- stujícími akty, a proto soud musel vydat rozsudek, jímž vyslovil jejich nicotnost ($ 76 odst. 2,6 78 odst.3 s.ř s).
Nicotnými akty není nikdo vázán a nikdo dle nich nemusí postupovat, ne- boť vlastně neexistují, a tak je ani nelze rozsudkem zrušit. vo) 36 Správní řád: rozhodování o námitce podjatosti k $ 12 a $ 59 odst. 1 správního řádu Nezabývalli se odvolací orgán námitkou podjatosti pracovníka správní- ho orgánu, nepřezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu ($ 59 odst. 1 spr. ř.) a tato vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
Obchodní společnost A., s.r.o., pro- ti Krajskému úřadu Plzeňského kra- je o uložení pokuty.