Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

30 Ca 292/2007

ze dne 2008-02-26

kých odvětvích 4'o změně některých zákonů (energetický zákon) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, vydané ve správním řízení o změ- ně rozhodnutí o udělení licence k podnikání v oblasti plynárenství podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která se týká výlučně podmínek pro provozová- ní plynárenského zařízení podnikatelským způsobem, se nikterak nedotýká práv a povinností vlastníka pozemku, který sousedí s pozemkem, na němž je plynáren- ské zařízení vybudováno a dosud provozováno. Vlastníku sousedního pozemku tak nesvědčí postavení účastníka správního řízení ani podle $ 27 odst. 1 písm. a) správ- ního řádu z roku 2004, ani podle $ 27 odst. 2 téhož zákona.

Podle $ 96 odst. 1 energetického zákona v řízeních upravených tímto zákonem se po- stupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V otázce účastenství v řízení přitom tento zákon jinak nestanoví. Podle $ 27 odst. 1 písm. a) správního řádu te- dy platí, že účastníkem řízení (o žádosti) je žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadate- lem musí vztahovat rozhodnutí správního or- gánu. Podle $ 27 odst. 2 správního řádu jsou pak účastníky správního řízení další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.

Žalobce není žadatelem ve správním říze- ní vedeném před Energetickým regulačním úřadem in merito. Nadto není ani osobou, jíž by svědčilo se žadatelem společné právo ne- bo povinnost, ohledně níž by bylo správní rozhodnutí /n merito vydáváno. Žalobce tedy není účastníkem správního řízení podle $ 27 odst. 1 písm. a) správního řádu. Aby žalobci svědčilo právo být účastní- kem správního řízení in znerito podle $ 27 odst. 2 správního řádu, musel by být rozhod- nutím vydávaným in merito dotčen ve svých právech nebo povinnostech, a toto dotčení by nadto muselo být přímé.

Rozhodnutí, jehož se žadatel ve správním řízení in merito domáhá, je podle $ 3 odst. 3 energetického zákona autoritativním souhla- sem státu s tím, aby žadatel mohl podnikat v příslušném regulovaném odvětví. Žalovaný podle $ 5 odst. 3 energetického zákona v ří- zení in merito posuzuje, zda žadatel prokázal, že má finanční a technické předpoklady k za- jištění výkonu příslušné činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochraně životního prostředí. Máli tyto podmínky za žadatelem prokázané, pak podle $ 8 odst. 1 energetické- ho zákona rozhodne o udělení licence.

Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence, které je v řízení in merito před žalova- ným vydáváno, je tedy toliko rozhodnutím, z něhož Žadateli má vyplynout podnikatelské oprávnění pro příslušnou činnost, jež je čin- 417 2040 ností regulovanou, a jeho rozsah. Řízení n merito o udělení státního souhlasu podle $ 3 odst. 5 energetického zákona před žalova- ným se tedy netýká otázky, zda lze příslušné plynárenské zařízení (zde umístěné na po- zemku sousedícím s pozemkem žalobce) vy- budovat, zprovoznit či nadále provozovat, ale zda tak lze činit podnikatelským způsobem, jenž jediný podléhá regulaci.

Toto konkrétní řízení in merito se nadto netýká ani otázky, zda lze zahájit podnikatelský způsob provozu tohoto zařízení, ale toliko podmínek dalšího provozování podnikatelským způsobem. Tě- žební plynovod a zařízení na úpravu plynu bylo v provozu již v době před řízením o změ- ně rozhodnutí o udělení licence před žalova- ným a jeho samotné uvedení do provozu ne- bylo předmětem řízení o změně rozhodnutí o udělení licence vedeného nyní in merito. Změna rozhodnutí o udělení licence na výro- bu plynu, jíž se žadatel v tomto konkrétním řízení in merito domáhá, nezakládá žadateli oprávnění k provozování daného plynáren- ského zařízení, ale k tomu, aby výrobu plynu mohl nadále uskutečňovat podnikatelsky, a sice za podmínky podrobnější evidence zdrojů plynu (těžebních sond).

Tvrdí-li žalobce, že je omezován na svém vlastnickém právu (coby právu vlastníka sou- sedního pozemku) samotnou úpravou plynu v plynárenském zařízení, pak otázka, zda v příslušném plynárenském zařízení bude či nebude upravován plyn, tedy zda toto plyná- renské zařízení bude za účelem úpravy plynu provozováno (což žalobce dle jeho tvrzení má na jeho vlastnickém právu omezovat), ne- ní předmětem řízení před žalovaným. Tato otázka byla řešena ve správním řízení o povo- lení stavby uvedeného plynárenského zaříze- ní (stavební povolení ze dne 12.

1. 2004, jak na ně žalovaný poukazuje). Právo uvést ply- nárenské zařízení do provozu a nadále jej provozovat ke konkrétnímu věcnému účelu Cúpravě plynu) rozhodnutí žalovaného v říze- ní čn merito tedy nezakládá, nikterak jej ne- rozšiřuje ani nezužuje. Má-li žalovaný podle $ 5 odst. 3 energetic- kého zákona zkoumat mimo jiné prokázání skutečnosti, že příslušnou činností nedojde 418 k ohrožení života a zdraví osob, majetku Či zá- jmu na ochraně životního prostředí, pak vý- klad žalovaného, podle něhož při posuzování žádosti o udělení nebo změně licence v uve- dené otázce zkoumá, zda vybudování plyná- renského zařízení a jeho samotné provozová- ní (zde bez ohledu na skutečnost, zda se tak mělo dít podnikatelským či nepodnikatel- ským způsobem) bylo schváleno orgánem k tomu příslušným (žalovaný tak vychází z pravomocných rozhodnutí věcně přísluš- ných správních orgánů, přitom tato rozhod- nutí jsou vydávána až po posouzení vlivu na životní prostředí, a pokud stavební úřad pra- vomocně povolil realizaci stavby regulační stanice, kdy musel ve stavebním řízení zkou- mat účel takové stavby, technologii, provede- ní stavby, a následně vydal kolaudační roz- hodnutí, kterým byl provoz takové stavby shledán bezpečným, zdravotně nezávadným a svoje okolí neohrožujícím, není žalovaný oprávněn posuzovat splnění dílčích podmí- nek užívání stavby, o kterých bylo pravomoc- ně rozhodnuto příslušným stavebním úřadem), považuje zdejší soud za správný, zákonný, pl- ně odpovídající principu dělby pravomocí a příslušnosti mezi jednotlivé orgány státní správy.

Má-li rozhodnutí příslušného staveb- ního úřadu, na které žalovaný poukazuje (ko- laudační rozhodnutí ze dne 20. 5. 2005), cha- rakter podkladového rozhodnutí v otázce prokázání části podmínek podle $ 5 odst. 3 energetického zákona, a nedotýká-li se řízení vedené in merito před žalovaným samotné stavby regulační stanice, jejího provozování (zahájení provozu nebo změny věcné podsta- ty jejího provozu), pak není žádných práv ža- lobce, jichž by se rozhodnutí vydávané žalo- vaným v tomto řízení mohlo přímo dotknout, a jež by nadto nebyla již chráněna v samot- ném předchozím řízení před stavebním úřa- dem, v němž bylo vydáno rozhodnutí, kterým bylo při předchozím rozhodování žalované- ho o udělení licence prokazováno splnění části podmínek podle $ 5 odst. 3 energetic- kého zákona.

Změna podmínek pro provozo- vání příslušného plynárenského zařízení (podmínky podrobnější evidence zdrojů ply- nu - těžebních sond) ze strany sektorového regulátora vůči podnikateli působícímu v re- gulovaném. odvětví nic nemění na žalobco- vých právech vlastnických, garantovaných normami obsaženými v předpisech ústavní- ho pořádku, na žalobcových právech soused- ských podle předpisů občanského práva ani na žalobcových právech vlastníka sousední- ho pozemku podle předpisů stavebního správního práva, plně uplatnitelných před vydáním rozhodnutí o konkrétním užívání stavby plynárenského zařízení (kolaudační rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 20.

5. 2005). Z rozhodnutí žalovaného o tom, za jakých podmínek může být příslušné plynárenské zařízení nadále provo- zováno podnikatelským způsobem, nemůže žalobci přímo vyplývat žádné nové právo ani žádná nová povinnost, jeho práva a povinnos- ti se rozhodnutím žalovaného v porovnání se stavem před zahájením správního řízení in merito o změně rozhodnutí o udělení licence s předmětem podnikání „výroba plynu“, tý- ká-li se změna upřesnění místa a počtu jed- notlivých těžebních sond v příslušných dobý- vacích prostorech, ani nikterak nemění.

Žalobci tedy nesvědčí ani postavení účastníka správního řízení podle $ 27 odst. 2 správního řádu. : Žalovaný tedy v otázce žalobcova účasten- ství v řízení o změně rozhodnutí o udělení li- cence použil správný právní předpis, v jeho rámci aplikoval správnou právní normu ($ 27 odst. 2 správního řádu), přitom výklad, o kte- rý opřel závěr o tom, že žalobce není účastní- kem předmětného správního řízení in mert- to, je dle zdejšího soudu odůvodněný a věcně správný. Napadené rozhodnutí žalovaného tak není nezákonné; žalobce na jeho proces- ních právech nikterak nezkrátilo.

2041 Správní řízení: podání v elektronické formě k $ 37 odst. 4 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) Podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě — internetu - bez zaručené- ho elektronického podpisu podle $ 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nut- né k takovému doplnění podatele vyzývat.

-

Ing. Petr P. proti Energetickému regulačnímu úřadu o účastenství ve správním řízení.