2x o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“) Je-li v daňovém řízení v rámci dokazování prováděn výslech svědků a daňový subjekt nemá možnost být tomuto výslechu přítomen a klást při něm svědkům otázky, je taková svědecká výpověď důkazem pořízeným v rozporu se zákonem [$ 2 odst. 9 a $ 16 odst. 4 písm. e) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků].
Podle $ 31 odst. 1, 2 daňového řádu provádí dokazování správce daně, který vede daňové řízení a dbá, aby skutečnos- ti rozhodné pro správné stanovení daňo- vé povinnosti byly zjištěny co nejúplněji; jako důkazních prostředků je podle $ 31 odst. 4 tohoto zákona oprávněn užít všech prostředků, jimiž lze ověřit skuteč- nosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a které nejsou získá- ny v rozporu s obecně závaznými práv- ními předpisy. Zákon příkladmo vypo- čítává, co lze za důkazní prostředek považovat; mimo jiné uvádí též svědecké výpovědi a znalecké posudky, protokoly a úřední záznamy vedené daňovým sub- jektem a doklady k nim.
V důkazním ří- zení se pak osvědčuje, které z předlože- ných důkazních prostředků se staly pro správce daně skutečným důkazem ($ 31 odst. 4 poslední věta daňového řádu). Namítá-li žalobce, že správce daně po- rušil ustanovení $ 16 odst. 4 písm. e) daňového řádu, nelze jeho námitku od- mítnout jako nedůvodnou, zvláště když v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný výslovně odkazuje na svědecké výpovědi (podpůrně i jiné důkazní pro- 605 255 středky) s tím, že tím splnil svoji povin- nost uloženou v $ 31 odst. 8 písm. b) a c) citovaného zákona.
Je nepochybné, že da- ňový subjekt musí mít v daňovém řízení možnost uplatnit své právo a vyjádřit se ke všem relevantním skutečnostem, předkládat důkazy a právně a skutkově ar- gumentovat. Namítá-li žalobce, že byl v průběhu daňového řízení zkrácen na svém právu, které mu garantuje ustanove- ní $ 16 odst. 4 písm. ©) daňového řádu, ne- může se soud ztotožnit s názorem žalova- ného, že jde sice o procésní pochybení, které však nemá vliv na zákonnost napa- deného rozhodnutí. Žalobou napadené rozhodnutí, jak vyplývá z jeho odůvodně- ní, se opírá o důkazy, které byly pořízeny v rozporu se zákonem, a na tuto skuteč- nost žalobce v podané žalobě upozorňu- je.
Ústavně konformní výklad ustanovení $ 16 odst. 4 písm. e) daňového řádu přijal Ústavní soud České republiky ve svých nálezech (srov. např. nález ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. I. ÚS 591/2000, nebo nález ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. II. ÚS 232/02). Podle názoru Ústavního soudu České re- publiky je v rámci zachování principu „rovnosti zbraní“ v daňovém řízení třeba vycházet z toho, že pravidlo uvedené v $ 16 odst. 4 písm. e) daňového řádu je nutno aplikovat vždy, provádí-li finanční orgán ve vztahu k daňovému subjektu do- kazování podle $ 31 tohoto zákona.
Daňo- vý subjekt má právo zúčastnit se v rámci daňového řízení ústního jednání, byť ne- šlo již o daňovou kontrolu, což vyplývá z ustanovení $ 7 odst. 1 tohoto zákona, podle něhož se daňového řízení vedené- ho správcem daně zúčastňují mimo jiné daňové subjekty a o příslušném ústním jednání v daňovém řízení sepisuje správ- ce daně v souladu s ustanovením $ 12 da- ňového řádu protokol, jehož náležitosti jsou uvedeny v následujících odstavcích 606 $ 12 tohoto zákona. Neníli daňovému subjektu umožněno klást svědkům otáz- ky, je svědecká výpověď jako důkazní pro- středek nepoužitelná.
Ve všech přípa- dech, kdy je vyslýchaná osoba dotazována na důležité okolnosti v daňovém řízení, jež se týkají osob jiných, jedná se zjevně o výslech svědka Svědek je podle zákona povinen vypovídat pravdu a nic nezaml čet. O tom, jakož i o následcích nepravdi- vé nebo neúplné výpovědi, musí být pou- čen. Pro účely dokazování v daňovém řízení je nutno preferovat použití bezpro- středních provedených důkazů a daňový subjekt s ohledem na zásadu „rovnosti zbraní“ má právo se s těmito důkazy se- známit.
Daňovému subjektu musí být umožněno, aby jeho věc byla projednává- na v jeho přítomnosti a aby se mohl vy- jádřit ke všem uvedeným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem ke shora uvedenému lze uzavřít, že pokud se žalobou napadené rozhodnutí opírá o důkazy, které byly po- řízeny v rozporu se zákonem [$ 16 odst. 4 písm. e) daňového řádu], přičemž žaloba výslovně tuto vadu vytýká, nejedná se pou- ze o procesní pochybení v postupu správ- ce daně nemající vliv na zákonnost sou- dem přezkoumávaného rozhodnutí, ale o porušení povinnosti správce daně postu- povat v daňovém řízení ústavně konform- ním způsobem, v tomto případě porušení práva daňového subjektu na projednání věci v jeho přítomnosti a práva vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.
Proto soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení [$ 78 odst. 1, odst. 4 a $ 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.]. Protože rozhodnutí správního or- gánu L stupně trpí stejnými vadami, soud je zrušil podle $ 78 odst. 3 s. ř. s. (mal)
Mgr. Jiljí S.v B. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z přidané hodnoty.