Lze-li dovážené zboží zařadit pod více čísel celního sazebníku, je určujícím kritériem pro posouzení správnosti zařazení zboží pod ur- čitý zbožový kód účel použití zboží. V takovém případě se otázka způ- sobilosti použití zboží k obvyklému účelu stává rozhodujícím a do- minantním předmětem dokazování a následných právních závěrů o naplnění skutkové podstaty celního deliktu podle $ 293 písm. d) zá- kona č. 13/1993 Sb., celního zákona.
Lze-li dovážené zboží zařadit pod více čísel celního sazebníku, je určujícím kritériem pro posouzení správnosti zařazení zboží pod ur- čitý zbožový kód účel použití zboží. V takovém případě se otázka způ- sobilosti použití zboží k obvyklému účelu stává rozhodujícím a do- minantním předmětem dokazování a následných právních závěrů o naplnění skutkové podstaty celního deliktu podle $ 293 písm. d) zá- kona č. 13/1993 Sb., celního zákona.
Předmětem přezkumného soud- ního řízení je zákonnost rozhodnutí žalovaného vydaného v řízení 0 cel- ním deliktu. Podle $ 298 odst. 1 celního zákona se celního deliktu dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem společnosti způsobem uvede- ným v $ 293. Za právnickou osobu se považuje i fyzická osoba - podnikatel ($ 298 odst. 2 celního zákona). Podle $ 293 písm. d) celního záko- na poruší celní předpis ten, kdo způ- sobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo ne- správných nebo nepravdivých údajů. Uvedeným ustanovením je vyme- zen objekt celního deliktu. V přezkou- mávané věci měl být objekt celního deliktu naplněn tím, že žalobce po- dal celnímu úřadu celní prohlášení, v němž deklaroval dovážené zboží zbožovým kódem 9018499000, a cel- ní úřad následnou kontrolou zjistil, že zboží bylo nesprávně zařazeno. Žalobce v žalobě nezpochybňu- je, že v celním prohlášení deklaro- val zařazení zboží do podpoložky 9018499000 celního sazebníku, za- tímco celní orgány následně pro- vedly zařazení zboží do podpoložky 8514400000 celního sazebníku. Ža- lobní námitky soustředil na podporu svého tvrzení o správnosti jím prove- deného zařazení zboží do příslušné podpoložky celního sazebníku. Ža- lobci nutno přisvědčit, pokud od- kazuje na Pravidlo 1 Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmoni- zovaného systému obsažené v přílo- ze č. 1 nařízení vlády č. 318/1999 Sb., kterým se vydává celní sazebník jakožto prováděcí předpis celního zá- kona, neboť názvy tříd, kapitol a pod- kapitol mají pouze orientační cha- rakter a pro právní účely jsou pro zařazování zboží směrodatná znění čísel a odpovídajících poznámek ke třídám nebo kapitolám, jakož i znění následujících pravidel. Dle Poznám- ky 1 písm. m) ke třídě XVI nepatří do této třídy výrobky kapitoly 90; proto dle výkladových pravidel jsou z této třídy, a tedy i z podpoložky 8514400000, expressis verbis vylou- čeny výrobky kapitoly 90. V tomto ohledu se soud s námitkami žalobce ztotožnil, neboť extenzivním výkla- dem prováděcího předpisu k celní- mu zákonu nelze přenášet odpověd- nost za správnost zařazení zboží do příslušné podpoložky celního sazeb- níku, jestliže neexistuje pravidlo, kte- ré by žalobcem dovážené zboží z jím deklarované kapitoly celního sazeb- níku vyčleňovalo. To platí tím spíše, pokud celní orgány ve shodě se ža- lobcem deklarovaným zbožovým kó- dem propustily dovážené zboží a te- prve následně posoudily nesprávnost deklarovaného zbožového kódu. Zařazení určitého zboží pod urči- tý zbožový kód se provádí podle vše- obecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, podle nichž je pro zařazování zboží směro- datné znění čísel a poznámek k tří- dám a kapitolám a jejich výklad. Tím se rozumí podle logiky a podle slov 457 211 celního sazebníku zařazování jednot- livých druhů zboží pod jednotlivá sa- zební čísla, a to podle povahy zboží a podle toho, k čemu se toto zboží užívá. Účel použití zboží v přípa- dech, kdy lze dovážené zboží zařadit do více čísel celního sazebníku, je pro správné zařazení určující. Po- jmem použitelnost zboží je vyjádře- na možnost jeho použití ke stanove- nému nebo jinak obvyklému účelu, jeho způsobilost pro použití k obvy- klému účelu. Otázce účelu dovozu předmětného zboží však celní orgá- ny nevěnovaly patřičnou pozornost. Žalobce tvrdil a tvrdí, že účelem užití dovezeného zboží bylo jeho užití ja- ko zubolékařského přístroje, přičemž zboží se k tomuto účelu obvykle uží- vá. Ani tzv. následnou kontrolou cel- ní orgány nezjistily (ze spisu nic tako- vého neplyne), že by žalobcem dovezené zboží nebylo užito způso- bem, který žalobce deklaroval. Ve shodě se zásadou leges ab omnibus intellegi debent vyjadřující srozumi- telnost zákonů pro všechny, které zá- kon zavazuje, soud uzavírá, že nelze připustit výklad nejednoznačného právního předpisu k tíži žalobce ve veřejnoprávním vztahu, v němž Žalo- vaný vystupuje jako vrchnostenský orgán. mal) 211 Zaměstnanost: zaměstnávání cizinců k $ 2 odst. 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti“ ký 9 odst. 1 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti** Zaměstnává-li fyzická osoba podnikající v zemědělství při sklizni cizince bez povolení k zaměstnání a bez povolení k pobytu ($ 2 odst. 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti), není okolností vyluču- jící protiprávnost takového jednání podle zákona o zaměstnanosti odvracení škody na úrodě.
Jan M. v B. proti Celnímu ředitelství Brno o pokutu za celní delikt.