30 Cdo 1008/2018-254
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobkyně D. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, identifikační číslo 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o určení nezákonnosti rozhodnutí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 107/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, č.j. 58 Co 395/2016-176, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání (č. l. 181), při jehož podání nebyla zastoupena advokátem. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2017, č. j. 25 C 107/2015-214, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacíhoodvolacího soudu ze dne 21. 12. 2017, č. j. 58 Co 451/2017-227. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku pak představuje ustanovení. § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má sama právnické vzdělání.
Dovolatelka Žalobkyně není právně zastoupena, zároveň netvrdila, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti učiněné usnesením ze dne 18. 1. 2018, č. j. 25 C 107/2015-229, nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani ve lhůtě, kterou jí soud prvního stupně k její žádosti prodloužil svým usnesením ze dne 12. 2 2018, č. j. 25 C 107/2015-237.
Z doposud řečeného se podává, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2018
JUDr. David Vláčil pověřený člen senátu