30 Cdo 1041/2024-289
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 27 759 633 Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 C 158/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2023, č. j. 7 Co 1014/2023-239, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žalobce (dále též „dovolatel“) se domáhal náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 T 70/2019.
Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 14. 8. 2023, č. j. 10 C 158/2020-233, zastavil dovolací řízení (výrok I) a rozhodl, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení před soudem prvního stupně (výrok II).
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když se ztotožnil s jeho závěrem, že k osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř. mohou vést pouze nepříznivé poměry žadatele.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a osvobození od soudních poplatků.
Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2023, č. j. 30 Cdo 1041/2024-282, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve lhůtě 15 dnů. Výzva mu byla doručena dne 2. 5. 2024, přičemž lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula marně dne 17. 5. 2024.
Na tuto výzvu žalobce reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 27. 11. 2023 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč. Nejvyšší soud nepřihlédl k další opakované žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků, jelikož soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, posoudily v usnesení ze dne 6.
4. 2023, č. j. 10 C 158/2020-215, ve spojení s usnesením ze dne 24. 5. 2023, č. j. 7 Co 597/2023-223, a jejich naplnění neshledaly. K dalším žádostem ze dne 4. 7. 2023 a ze dne 18. 7. 2023 již soudy nepřihlížely, neboť žalobce nic nového neuvedl. Rozhodnutí o jeho nynější žádosti by tudíž bylo pouze formální. Nadto je z ní zcela zřejmé, že ji dovolatel nepodává z důvodu špatných sociálních a majetkových poměrů, ale z důvodu nezákonného trestního stíhání. Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci
nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 5. 2024
Mgr. Vít Bičák předseda senátu