30 Cdo 1046/2025-219
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce M. M., zastoupenému JUDr. Michalem Krýslem, advokátem, se sídlem v Plzni, nám. Republiky 30, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10092/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2024, č. j. 11 Co 70/2024-191, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 11. 2023, č. j. 32 Nc 10092/2022-127, rozhodl, že žalobci se k jeho žádosti ze dne 7. 11. 2023 osvobození od soudních poplatků nepřiznává a zástupce se žalobci se neustanovuje (výrok I), odmítl návrh žalobce ze dne 14. 5. 2022, doručený Krajskému soudu v Plzni dne 16. 5. 2022 (výrok II), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že řízení o žádosti žalobce ze dne 7. 11. 2023 a 8. 11. 2023 o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce se zastavuje (výrok I usnesení odvolacího soudu), dále potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II a III (výrok II usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu, které bylo žalobci doručeno dne 26. 4. 2024, podal žalobce dne 22. 6. 2024 (č. l. 198) včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 7. 2024, č. j. 32 Nc 10092/2022-206, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2024, č. j. 11 Co 70/2024-191. Zároveň žalobce poučil, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 8. 8. 2024.
Podáním ze dne 22. 8. 2024 (č. l. 207) žalobce požádal o prodloužení lhůty stanovené v citovaném usnesení minimálně do 1. 10. 2024 s tím, že dne 10. 5. 2024 požádal o určení advokáta Českou advokátní komoru. Rozhodnutím České advokátní komory ze dne 19. 8. 2024 byl žalobci určen zástupce z řad advokátů, aby posoudil právní stav ve věci žalobce a případně sepsal dovolání / ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2024, č. j. 11 Co
70/2024-191. Doplněné dovolání žalobce proti napadenému usnesení společně s plnou mocí pro dovolací řízení ze dne 14. 10. 2024 bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 23. 10. 2024.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Žalobci počala běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání dne 26.
4. 2024 a byla by skončila svůj běh v souladu s § 240 odst. 1 o. s. ř. dne 26. 6. 2024, pokud by soud prvního stupně nevyzval žalobce k odstranění nedostatku podmínky dovolacího řízení, spočívajícího v absenci jeho právního zastoupení výzvou doručenou žalobci dne 8. 8. 2024, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy. V důsledku postupu soudu prvního stupně, souladného s § 241b odst. 2 o. s. ř., došlo podle § 241b odst. 3 o. s. ř. k prodloužení lhůty k podání řádného dovolání, tj. splňujícího podmínku povinného zastoupení, do 23.
8. 2024. Dovolatel uvedenou podmínku nesplnil a pouze dne 22. 8. 2024 požádal o prodloužení lhůty k zajištění svého zastoupení. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalobci přidělený advokát rozhodnutím České advokátní komory podal jménem žalobce dovolání dne 23. 10. 2024, neboť k opožděně podanému dovolání nemohl Nejvyšší soud podle § 241b odst. 3 o. s. ř. přihlížet. K tomu je třeba dodat, že dovolání by bylo podáno opožděně i v případě, pokud by soud prvního stupně býval žalobci vyhověl a lhůtu k podání dovolání do 1.
10. 2024 prodloužil. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 7. 2025
JUDr. Pavel Simon předseda senátu