30 Cdo 1082/2021-139
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně J. M., narozené XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 64/2018, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2020, č. j. 55 Co 381/2019-92, takto:
Dovolání se odmítá.
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 28. 6. 2019, č. j. 18 C 64/2018-81, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 5. 8. 2019, č. j. 18 C 64/2018-88, kterým nebylo vyhověno návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení. Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Potvrdil-li tedy odvolací soud napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a o její žádosti o ustanovení zástupce, není proti tomuto rozhodnutí dovolání přípustné.
Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobkyně (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, zvážil, zda dovolatelce podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 5. 2021
JUDr. František Ištvánek předseda senátu