30 Cdo 114/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců
JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobce Ing. P. R., proti
žalované Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem v
Praze 2, Na poříčním právu 1/376 o uložení povinnosti zaslat informaci, vedené
u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 13/2014, o dovolání žalobce
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2015, č.j. 30 Co
263/2015 - 76, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 23. června 2015, č. j. 25 C 13/2014 -
58, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a
osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Dospěl k závěru, že
žalobce nedostatečně doložil své příjmy, neboť není zřejmé, z čeho zajišťuje
své každodenní potřeby, když tvrdí, že žádných příjmů nedosahuje. Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. září 2015, č. j. 30 Co 263/2015 - 76,
uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Ve shodě se soudem prvního
stupně uzavřel, že není na místě přiznat žalobci osvobození od soudních
poplatků, neboť nedoložil splnění předpokladů pro takovéto opatření
vyplývajících z ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. Nadto jako patrné obiter dictum
v případě uplatněného nároku žalobce konstatoval, že jde o zřejmě bezúspěšné
uplatňování práva. Žalobce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Při
podání dovolání nebyl zastoupen advokátem a požádal opětovně o ustanovení
takového zástupce. Nejvyšší soud po té vyzval dovolatele usnesením ze dne 5. května 2016, č.j. 30
Cdo 114/2016 - 93, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, a aby
jeho prostřednictvím podal do deseti dnů od doručení tohoto usnesení řádné
dovolání. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 16. května 2016, avšak výše
uvedený nedostatek nebyl do současné doby odstraněn. V podání ze dne 23. května 2016, doručeném Nejvyššímu soudu dne 25. května
2016, dovolatel opět požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, když
tvrdil, že je bez prostředků, a požádal o prodloužení lhůty k případnému
zajištění advokáta z důvodu nepřítomnosti na uvedené adrese v době doručení
výzvy ze dne 5. května 2016. Současně jako „novou skutečnost“ uvedl, že mu byly
v rámci exekuce obstaveny veškeré příjmy a majetek. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze
znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014. Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být
dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného
ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání
[§ 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání
fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou
dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak
bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §
104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit,
učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení
odstranit, řízení zastaví. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř.
může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi
zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a
nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;
přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má
i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však
nevracejí. Podle § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho
žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních
poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení
soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního
poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření
podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven
reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od
soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s
položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí
soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal
dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014,
publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného
dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního
stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, je nadbytečné, aby bylo
rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací
řízení. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o
dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší
soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR
9/2015). Z výše citovaného platí, že osvobození od soudních poplatků je přiznáno za
předpokladu, že takové opatření odůvodňují poměry účastníka a že nejde o
svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Pokud jde o
prvý předpoklad, je třeba, aby účastník, který o osvobození od poplatku žádá,
věrohodným způsobem doložil své osobní a majetkové poměry, což jsou hlediska,
jimiž se soud při posouzení návrhu zabývá především, jakož případně i
skutečnosti další. U fyzických osob zvažuje např. dále sociální a zdravotní
stav apod. Předpokladem pro ustanovení zástupce podle § 30 odst. 1 a 2 o.s.ř.
je
skutečnost, že jsou u účastníka dány předpoklady pro osvobození od soudního
poplatku podle hledisek daných v § 138 o.s.ř., a to ve smyslu
„materiálním“ (vyplývajícím ze skutečných sociálních poměrů účastníka); nejde
tedy o případy, kdy účastník je od soudního poplatku osvobozen osobně podle §
11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ani o řízení osvobozené
od soudního poplatku podle § 11 odst. 1 téhož zákona
V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli
byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny
předpoklady, neboť dovolatel hodnověrným způsobem nedoložil případné splnění
předpokladů, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.). Ač
dovolatelem předložené prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, obsahuje
prohlášení žalobce, že jím uváděné údaje jsou pravdivé, a že nezamlčel žádné
okolnosti, které by mohly mít vliv na rozhodování soudu o osvobození od
soudních poplatků, obsah tohoto prohlášení je minimálně v rozporu s tvrzením o
exekučním řízení obsaženým v přípisu dovolatele ze dne 23. května 2016. Současně nelze pominout skutečnost, že není věcí soudů, aby z úřední povinnosti
pátraly po tom, zda jsou naplněna hlediska rozhodná pro rozhodnutí o žádosti o
osvobození od soudních poplatků, pokud sám účastník neprojeví odpovídající
procesní součinnost. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné
předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro
řízení o dovolání, a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení
v dovolacím řízení, ač k tomu byl vyzván přímo Nejvyšším soudem, dovolací
soud řízení o uvedeném dovolání podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2
o.s.ř. zastavil. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.