30 Cdo 1146/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně R. H., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) M. D., a 2) J. D., oběma zastoupenými advokátem, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 8C 10/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. února 2002, č. j. 14 Co 78/2002-107, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Jak vyplývá z obsahu spisu, dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. února 2002, č. j. 14 Co 78/2002-107, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 16. listopadu 2001, č. j. 8C 10/2000-88, není v označené věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Protože takto by přípustnost dovolání v této věci mohla být založena pouze již jen ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., avšak dovolací soud v tomto případě neshledal, že by v posuzované věci k naplnění předpokladů tohoto ustanovení došlo (když výtky dovolatelky se vztahují převážně ke skutkovým zjištěním a nelze dovodit, že by rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam), neobsahuje toto rozhodnutí odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2003
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu