30 Cdo 1154/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně M. č. P., proti žalované K. Š. (rozené K.), o určení neúčinnosti smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 5 C 102/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2006, č. j. 51 Co 470/2005-96, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Městský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalované potvrdil co do výroku o věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. března 2005, č. j. 5 C 102/2002-73, jímž bylo určeno, že darovací smlouva uzavřená dne 21. 9. 1999 mezi manželi M. K. a J. K. na straně dárců a žalovanou na straně obdarované, podle níž se žalovaná stala vlastnicí rekreační chaty č. ev. 102 se stavební parcelou č. 430 o výměře 25 m2 a zahrady č. parc. 1037/4 o výměře 1595 m2 – nemovitostí zapsaných u katastrálního úřadu P., kat. úz. Č. u Ř., obec Ř., na listu vlastnictví č. 492 s účinky vkladu práva vlastnického ke dni 22. 9. 1999, je vůči žalobkyni neúčinná a zároveň určil, že ve výroku o nákladech řízení (výrok II.) se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 mění tak, že jejich výše činí 15.175,- Kč. Současně Městský soud v Praze určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, aniž by byla při tomto úkonu zastoupena advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání. Soud prvního stupně ji proto usnesením ze dne 23. června 2006, č. j. 5 C 102/2002-105, doručeným žalované dne 17. července 2006, vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání; k provedení potřebných úkonů jí určil lhůtu deseti dnů a upozornil ji, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná.
Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. listopadu 2007, č.j. 5 C 102/2002-120, byl zamítnut návrh žalované na ustanovení zástupce z řad advokátů; přesto však žalovaná nedostatek povinného zastoupení dosud neodstranila.
Vzhledem k tomu, že žalovaná podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byla zastoupena advokátem a aniž by doložila, že má právnické vzdělání, nebyl nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. ani přes poučení odstraněn; Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Žalovaná z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá, § 224 odst. 1
a § 243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo, když žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.