Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 1168/2017

ze dne 2017-06-28
ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1168.2017.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců

JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M, v právní věci žalobce

P. B., proti žalované JUDr. I. K., místem pracoviště Krajské státní

zastupitelství, se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189, o ochranu

osobnosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 C 14/2016,

o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16.

prosince 2016, č. j. 19 Co 332/2016-66, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Žalobce se domáhá žalobou ochrany osobnosti za tvrzený neoprávněný zásah do

svých osobnostních práv, který spatřuje v postupu žalované, jako státní

zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Krajský soud v Hradci Králové (dále též „odvolací soud“) usnesením

ze dne 21. června 2016, č. j. 19 Co 146/2016-42, potvrdil usnesení Okresního

soudu v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 19. února 2016,

č. j. 10 C 14/2016-32, kterým soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození

od soudních poplatků. Uzavřel, že majetkové poměry žalobce nemohou odůvodnit

přiznání poplatkového osvobození a současně dospěl ke stejnému závěru jako soud

prvního stupně, že ze strany žalobce jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva,

kdy žalobce vidí zásah do svých osobnostních práv v postupu žalované, jako

státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Žalobce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Při

podání dovolání nebyl zastoupen advokátem a znovu požádal o osvobození od

soudních poplatků. Usnesením ze dne 15. srpna 2016, č. j. 10 C 14/2016-48, vyzval soud prvního

stupně žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupce –

advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a to ve lhůtě 15 dnů. V

opačném případě Nejvyšší soud řízení zastaví. Přípisem ze dne 22. srpna 2016 požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad

advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 16. prosince 2016, č. j. 19 Co 332/2016-66,

potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. října 2016, č. j. 10 C

14/2016-58, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad

advokátů pro dovolací řízení. Poté žalobce přípisem ze dne 30. ledna 2017 požádal opět o ustanovení zástupce

z řad advokátů. Při projednání dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové

ze dne 16. prosince 2016, č. j. 19 Co 332/2016-66, Nejvyšší soud jako soud

dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb.,

kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního

předpisu účinného od 1. ledna 2014. Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být

dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného

ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání

[§ 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání

fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou

dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak

bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §

104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit,

učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení

odstranit, řízení zastaví. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř.

může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi

zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a

nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;

přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,

jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má

i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však

nevracejí. Podle § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem

osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho

žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních

poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení

soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního

poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření

podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven

reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od

soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s

položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí

soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal

dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014,

publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného

dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního

stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta

pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od

soudních poplatků pro dovolací řízení. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro

řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo

Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne

23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015). Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze

samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu

spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího

nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné

uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s

přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný

prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé,

že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování

práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je

vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu.

Uvedený závěr

vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné

žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních

otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve

Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli

byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny

předpoklady, když žalobce nesplňuje s ohledem na jeho zjištěné majetkové poměry

předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tedy současně i pro

ustanovení zástupce a dále uplatňuje svou žalobou zřejmě bezúspěšně právo

(srov. § 138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) za situace, kdy se

domáhá ochrany osobnosti za tvrzený zásah do svých osobnostních práv proti

pasivně nelegitimované žalované v souvislosti s jejím postupem jako státní

zástupkyně (obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2013,

sp. zn. 30 Cdo 690/2013). Za této situace proto odvolací soud opodstatněně

vyhodnotil žalobu v dané věci jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Závěr

soudů obou stupňů je proto nepochybně správný a dovolací soud se s ním

ztotožňuje. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit

dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel

neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního

stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2

o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.