U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců
JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M, v právní věci žalobce
P. B., proti žalované JUDr. I. K., místem pracoviště Krajské státní
zastupitelství, se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189, o ochranu
osobnosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 C 14/2016,
o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16.
prosince 2016, č. j. 19 Co 332/2016-66, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobce se domáhá žalobou ochrany osobnosti za tvrzený neoprávněný zásah do
svých osobnostních práv, který spatřuje v postupu žalované, jako státní
zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Krajský soud v Hradci Králové (dále též „odvolací soud“) usnesením
ze dne 21. června 2016, č. j. 19 Co 146/2016-42, potvrdil usnesení Okresního
soudu v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 19. února 2016,
č. j. 10 C 14/2016-32, kterým soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození
od soudních poplatků. Uzavřel, že majetkové poměry žalobce nemohou odůvodnit
přiznání poplatkového osvobození a současně dospěl ke stejnému závěru jako soud
prvního stupně, že ze strany žalobce jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva,
kdy žalobce vidí zásah do svých osobnostních práv v postupu žalované, jako
státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Žalobce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Při
podání dovolání nebyl zastoupen advokátem a znovu požádal o osvobození od
soudních poplatků. Usnesením ze dne 15. srpna 2016, č. j. 10 C 14/2016-48, vyzval soud prvního
stupně žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupce –
advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a to ve lhůtě 15 dnů. V
opačném případě Nejvyšší soud řízení zastaví. Přípisem ze dne 22. srpna 2016 požádal žalobce o ustanovení zástupce z řad
advokátů pro dovolací řízení. Odvolací soud usnesením ze dne 16. prosince 2016, č. j. 19 Co 332/2016-66,
potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. října 2016, č. j. 10 C
14/2016-58, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad
advokátů pro dovolací řízení. Poté žalobce přípisem ze dne 30. ledna 2017 požádal opět o ustanovení zástupce
z řad advokátů. Při projednání dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 16. prosince 2016, č. j. 19 Co 332/2016-66, Nejvyšší soud jako soud
dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního
předpisu účinného od 1. ledna 2014. Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být
dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného
ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání
[§ 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání
fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou
dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak
bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §
104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit,
učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení
odstranit, řízení zastaví. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř.
může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi
zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a
nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;
přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má
i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však
nevracejí. Podle § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho
žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních
poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení
soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního
poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření
podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven
reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od
soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s
položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí
soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal
dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014,
publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného
dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního
stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta
pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od
soudních poplatků pro dovolací řízení. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro
řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo
Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015). Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze
samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu
spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího
nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné
uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s
přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný
prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé,
že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování
práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je
vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu.
Uvedený závěr
vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné
žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních
otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve
Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli
byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny
předpoklady, když žalobce nesplňuje s ohledem na jeho zjištěné majetkové poměry
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tedy současně i pro
ustanovení zástupce a dále uplatňuje svou žalobou zřejmě bezúspěšně právo
(srov. § 138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) za situace, kdy se
domáhá ochrany osobnosti za tvrzený zásah do svých osobnostních práv proti
pasivně nelegitimované žalované v souvislosti s jejím postupem jako státní
zástupkyně (obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2013,
sp. zn. 30 Cdo 690/2013). Za této situace proto odvolací soud opodstatněně
vyhodnotil žalobu v dané věci jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Závěr
soudů obou stupňů je proto nepochybně správný a dovolací soud se s ním
ztotožňuje. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit
dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel
neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního
stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2
o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.