USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobce P. Ch., IČO XY, se sídlem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 181 191 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 34/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2022, č. j. 30 Co 186/2022-440, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 5 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 4. 2022, č. j. 7 C 34/2021-385, uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 soudní poplatek ve výši 4 000 Kč za podané dovolání (které Nejvyšší soud odmítl svým usnesením ze dne 29. 9. 2021, č. j. 30 Cdo 2621/2021-274, pro objektivní nepřípustnost), a to do sedmi dnů od právní moci usnesení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením zmíněné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním (které je obsaženo v jeho podání ze dne 4. 8. 2022 na č. l. 517 spisu, doplněném podáním ze dne 10. 8. 2022 na č. l. 582 spisu), o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Potvrdil-li odvolací soud napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobcově povinnosti zaplatit soudní poplatek, není
tedy v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením dovolání proti napadenému rozhodnutí přípustné. Nejvyšší soud proto podané dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zvážil, zda dovolateli podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 6. 2023
JUDr. Pavel Simon předseda senátu