Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 1285/2024

ze dne 2024-06-19
ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.1285.2024.1

30 Cdo 1285/2024-602

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobkyně O2 Czech Republic a.s., identifikační číslo osoby 60193336, se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, proti žalované České republice – Českému telekomunikačnímu úřadu, identifikační číslo osoby 70106975, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 58/219, za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60 C 351/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2023, č. j. 13 Co 230/2023, takto:

I. Řízení o dovolání se zastavuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Obvodní soud pro Prahu 9 jako soud prvního stupně (v pořadí svým druhým) rozsudkem ze dne 10. 3. 2023, č. j. 60 C 351/2016-495, zastavil řízení o žalobě v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 318 872,33 Kč od 16. 3. 2015 do 16. 9. 2016 (výrok I), uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 309 497,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 17. 9. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), zamítl žalobu, pokud se jí žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 9 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 17. 9. 2016 do zaplacení (výrok III) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 12 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV).

2. Na základě odvolání žalované Městský soud v Praze (v pořadí druhým svým rozsudkem) ze dne 8. 11. 2023, č. j. 13 Co 230/2023-554, rozhodl tak, že (v pořadí rovněž druhý) rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé mění tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky 309 497,33 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy „všech stupňů“ částku 13 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Ostatní výroky rozsudku soudu prvního stupně zůstaly podaným odvoláním nedotčeny (§ 206 o. s. ř.).

3. Rozsudek odvolacího soudu žalobkyně napadla dovoláním, v řízení tak Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.).

4. Žalovaná ústy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve svém vyjádření vyvracela důvodností podaného dovolání a navrhovala, aby bylo jako nepřípustné odmítnuto.

5. Dříve, než Nejvyšší soud v dané věci vyhlásil rozsudek, vzala žalobkyně podáním ze dne 18. 6. 2024 své dovolání zcela zpět, a to „s ohledem na skutečnosti, k niž došlo po podání dovolání“ a současně navrhla, aby bylo řízení o jí podaném dovolání zastaveno.

6. Podle § 243c odst. 3 věty druhé občanského soudního řádu platí, že vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud proto dané dovolací řízení na základě již neodvolatelného dispozičního procesního úkonu žalobkyně zastavil, ježto žalobkyně, jak uvedeno výše, vzala své dovolání zcela zpět.

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 6. 2024

JUDr. David Vláčil předseda senátu