30 Cdo 1296/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v řízení o dědictví po A. B., narozenému 17. 7. 1904, zemřelém dne 1. 12. 1989, vedeném u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. D 1423/89, o dovolání M. B., narozeného 27. 2. 1940 a M. B., narozeného 9. 2. 1969, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. listopadu 2000, čj. 18 Co 228/2000-196, takto:
Řízení o dovolání se zastavuje.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. listopadu 2000, čj. 18 Co 228/2000-196, potvrdil usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 16. 10. 2000, čj. D 1423/89-191, kterým byla uložena M. B. a M. B., každému pořádková pokuta ve výši 5.000,- Kč.
Uvedené usnesení odvolacího soudu napadli oba výše jmenovaní (dále jen dovolatelé) dovoláním, které si sepsali sami a které tak nesplňovalo náležitosti stanovené pro dovolání v ustanovení § 241 o.s.ř. Byli tedy vyzváni usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. března 2001 (omylem uvedeno datum 8.3.2000), č.j. D 1428/89-201, k tomu, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení, zvolili pro dovolací řízení advokáta nebo notáře, tuto skutečnost doložili soudu předložením plných mocí a ve stejné lhůtě předložili advokátem či notářem sepsané dovolání. Zároveň byli poučeni, že pokud uvedené výzvě nevyhoví v uložené lhůtě, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo M. B. doručeno dne 16. 3. 2001 a M. B. dne 12. 3. 2001.
Dovolatel M. B., vzal své dovolání zpět písemným podáním ze dne 14. 6. 2001. Dovolatel M. B., zůstal nečinný.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 zák.č.30/2000 Sb. jímž byl změněn občanský soudní řád (zák.č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Soud musí podle ustanovení § 243c o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlížet k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci jednat, tj. zda jsou splněny podmínky řízení. Mezi základní procesní podmínky dovolacího řízení patří existence dovolání splňujícího požadavky ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř. Dovolatel musí být zastoupen advokátem (§ 241 odst. l o.s.ř.), pokud nemá sám právnické vzdělání. Jedná se o podmínky řízení, jejichž nedostatek lze odstranit. Teprve nezdaří- li se tento nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví ( § 104 odst. 2 o.s.ř.).
V daném případě se soud prvního stupně pokusil zmíněný nedostatek podmínek řízení odstranit tím, že dovolatele M. B., vyzval k doplnění dovolání tak, aby splňovalo požadavky zákona, včetně povinného zastoupení advokátem, s poučením, že nevyhoví-li, řízení o dovolání bude zastaveno. Přes zmíněnou výzvu soudu se nepodařilo zmíněný nedostatek podmínky řízení odstranit, proto dovolací soud řízení zastavil podle ustanovení § 104 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 243c o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí.
Vzhledem ke skutečnosti, že M. B. vzal své dovolání zpět, řízení o jeho dovolání bylo rovněž zastaveno podle § 243b odst. 4 věty druhé o.s.ř., podle které, vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. srpna 2001
JUDr. František D u c h o ň , v. r.
předseda senátu