Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 136/2019

ze dne 2019-01-29
ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.136.2019.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 220 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 37 C 72/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2018, č. j. 20 Co 366/2018 - 58, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 8. 2018, č. j. 37 C 72/2017 - 51, byla odmítnuta žaloba podaná žalobcem dne 10. 5. 2017, jelikož nebyla způsobilá projednání. Žalobce byl k odstranění vad soudem vyzván, avšak bezúspěšně. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a ztotožnil se s argumentací nalézacího soudu. Žalobce podal dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. Žalobce nebyl k odstranění této vady soudem prvního stupně vyzýván, neboť jen v tomto řízení byl o povinnost zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem opakovaně poučován (č. l. 75). Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), o jejíž existenci věděl, neboť byl k jejímu odstranění opakovaně vyzýván v tomto i v mnohých dalších řízení, jež žalobce vede (k tomu např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13), dovolací soud řízení podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 1. 2019

JUDr. František Ištvánek předseda senátu