30 Cdo 1464/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 189 999 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 EC 43/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2014, č. j. 72 Co 529/2014-141, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
ve věci samé. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dne 10. prosince 2014 dovolání.
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Učinil tak proto, že si žalobkyně pro dovolací řízení ve věci samé zvolila právního zástupce a o dovolání ve věci samé bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. listopadu 2015, sp. zn. 30 Cdo 1463/2015. Dovolání žalobkyně se tak stalo bezpředmětným v důsledku pravomocně skončeného dovolacího řízení ve věci samé (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 917/2008 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2015, sp. zn. 32 Cdo 2045/2015). Bylo by tudíž nadbytečné o dovolání žalobkyně proti rozhodnutí o neustanovení zástupce pro skončené dovolací řízení rozhodovat. Rozhodnutí o dovolání podaném proti napadenému usnesení odvolacího soudu se tak nemůže projevit v poměrech žalobkyně.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 3. listopadu 2015
JUDr. Pavel Simon předseda senátu